Saulův syn

Hodně autenticky zpracované peklo z koncentračního tábora, které se zaměřuje na tzv. Sonderkomanda,což jsou pomocní židi, kteří posílají ostatní židy do plynových komor a zároveň do pecí. Co mě štvalo byl hlavní hrdina, protože kamera zabírala jeho tvář zblízka poměrně často a moc pěkný pohled na něj zrovna nebyl, což se dá ještě překousnout, kdyby mě neštval i svým chováním, jelikož celý film hledá rabína a chce pohřbít svého syna a to mi jako ústřední zápletka vyloženě nevyhovovalo. Kdyby se film více soustředil na vzpouru či ukázali záběry z plynové komory či pece, tak by i Srbský film měl konkurenci. Pořád se však jedná o znepokojivý film z děsivého prostředí a nezávidím nikomu, kdo si to tam musel vytrpět.Zaujme u netradiční kamera.Slušné, ale dokázal bych si to představit lepší.70% (11.09.2018)

(1001) Tomu říkám filmový debut. Nevím, kdo by co chtěl ještě dovysvětlovat, od prvního do posledního záběru víme naprosto všechno, co jako divák a ČLOVĚK potřebujeme vědět. Sochání pomocí omezeného zorného pole a posílení pouze slyšeného je neuvěřitelně mocné, spolu s (mým) postupným uvědomováním, že jde vlastně o antické drama sofoklovských rozměrů a že budu nejspíš ještě hodně dlouho brečet. A jak praví Marigold: "Film, po kterém je 99% snímků s tématem holocaustu jen přebytečnou patetickou veteší." (28.08.2018)

Nepříliš komfortní divácký zážitek, kdy většinu času sledujeme týl hlavního hrdiny a rozostřený šrum okolo. Hlavní představitel Saula je naštěstí natolik charismatický, že film utáhne i bez větších slov a s jedním výrazem (netečným, ale přesto umíněným jít si za svým stůj co stůj). Sympatizovat se s ním moc nedá, protože zachraňuje mrtvé, zatímco ohrožuje druhé, kteří zachraňují naopak jeho. Nicméně za to, že tvůrci splnili, co předsevzali (ukázat jiný pohled na holocaust), musím jít nahoru. Teď už není pochyb o tom, jaká je nejtěžší a nejhorší práce na světě. Být členem Sonderkommanda. (10.10.2015)

Evropská filmová událost roku, která ve mně po měsících očekávání, nutno říci i vinou okamžitého statutu jedinečného autorského díla, zanechala lehce rozpačité dojmy. Formálně bezesporu ohromně působivé - kamerová ich-forma, bezprostřední, dá se říci dokumentaristická orientace na nejbližší okruh okolního chaotického pekla, absence hudby či jakýchkoli pozitivních zvuků a konečně i "strhaný" výkon hlavního mlčenlivého protagonisty přinášejí do světa filmu dosud neokoukaný, vizuálně záměrně strohý, ale drtivě naturalistický pohled na nacistickou vražednou mašinérii, tak odlišný od řady hollywoodských melodramat. Úvodní minuty musí srazit do kolen každého, byť jen malinko empatického diváka. Bohužel film trvá 107 minut, během kterých si sice zachovává všechny své výjimečné charakterové rysy, ale jejich scénář nestačí vždy plnohodnotně pokrývat tak velké stylistické a myšlenkové ambice a přes hlavní tématickou linii prosakují vedlejší motivy o vzpouře a samotném chodu celé Osvětimi jaksi netečně, nedůsledně a zmatečně (což se možná dá považovat za účel, ale mně tenhle přístup po těch úvodních minutách zkrátka přestával vyhovovat). Pocit bezvýchodnosti a utrpení je ale všudypřítomný a alespoň v tomto ohledu splnil Saulův syn také své dějové poslání na jedničku... 75% (07.04.2016)

„OPUSTIL JSI ŽIVÉ KVŮLI MRTVÝM…“ /// Exkurze mezi ty, „co znali tajemství“, je o dvou věcích - propracovaným systému velkovýrobny smrti a filmařským kumštu. Vo tom prvním bylo řečeno vše. To druhý mě kurevsky překvapilo. Kamera jede neustále Saula, takže vidíme tak nějak to co von, ale na prdel mně posadila propracovaná zvuková složka, která je často silnější než ta zraková. Parádně ztvárněnej zkurvenej svět převyšuje vo parník příběhovou linku, kterou bych filozoficky (když už jsme u tý artový kinematografie) pojal jako vyprávění o smyslu života. Vděčný téma, výborný zpracování! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Jsem majitel neprosperujícího krematoria. 2.) Každou chvíli nám v práci nestíhají pece. 3.) Thx za titule „evulienka3“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ** (09.04.2016)