Capone

Jsem jeden z mála, co na Joshe Tranka nezanevřeli ani po letech a na Caponeho jsem byl hodně zvědavý (nebudu zastírat, že Tom Hardy je stále i pro mě velký tahák) a drastické ohlasy mě teda hodně překvapily. Takže jsem moc nečekal a ne, že bych moc nedostal, ale námět snímku mi nepřišel extra zajímavý, kdo by taky chtěl sledovat možná největšího gangstera s plenama. Trank, jež se postaral komplet o celý film včetně například střihu, zjevně tento životopis koncipoval záměrně nejednoznačně, až bych řekl mysteriózně, ale přiznám se, že jsem po čase úplně přestal řešit co je reálné a pouhá vize a začal se celkem dost nudit. Škoda velké promarněné příležitosti, když už tu šanci dostal...5,5/10 (31.05.2020)

Inšpiroval ma jeden odpadový komentár, ktorý sa tučným písmom blahosklonne snaží kritizovať vlastnosť filmu, ktorá je v konečnom dôsledku veľkou výhodou - zo všetkých gangsteriek, ktoré som zatiaľ videl, Capone glorifikuje mafiána zďaleka najmenej. Nuž ale nejedno dieťa, ktoré pred telkou čakalo s hračkárskou pištoľkou, je teraz sklamané. Keď chcete Hardyho ako mafiána vo forme, pustite si The Take alebo Legend, kde sa vám testosterónu dostane požehnane. Vždy lepšie, ako vyplakávať pri psychologickom filme, že nie je akčný. (08.05.2021)

Svébytný autorský pohled na poslední rok života Al Capona. Hardy se vyžívá v bizáru a jeho proměna v neurosyfilidou prolezlou trosku, která si kadí do gatí je dokonalá. Scénář je spíše sérií halucinací vyhasínajícího mozku (snažícího se upomenout na umístění zakopaných deseti milionů) promíchaných s realitou a vzpomínkami na mučení a zabíjení. Umí šokovat i překvapit (vydloubnutí očí), ale schází mu výraznější dějový oblouk. Přejmenování Fonzovi spíš uškodilo, protože skoro každý čekal mafiánskou klasiku. Šáša Krusty se zlatým kulometem jim bude málo. (22.05.2020)

Je to posraný jak Fonzo! Trank má sice určitou tvůrčí vizi, nemá ale jakýkoli cit pro její realizaci, stejně jako pro napsání zajímavýho scénáře. A tak sledujeme utrápenýho Capona, kterak se bezcílně potlouká po svém sídle na Palm Island a zažívá jeden haluz za druhým. Z jeho zločinecký vlády se ale člověk nic nedozví. Hardy se tam nehodí, příběh tomu chybí a na to, co všechno Capone dělal, se tam vlastně vůbec nic nestane. Atmosféra je místy ovšem správně mrazivá, i díky nevšednímu soundtracku. Raději si znova dejte The Untouchables. (12.05.2020)

Trankovi to nezávidím. Potom, co se stal jedním z mála tvůrců, kteří se projevili jako neschopný nechat se obepnout studiovým obojkem a navzdory tomu sehnal prachy na svůj náročný autorský projekt, byl donucen ho nakonec poslat do obýváků apatických VOD diváků, které zajímá akorát hvězda v hlavní roli a otagování filmu jako gangsterky. Capone naopak má daleko blíže k Sokurovovu Býku (kdysi význačná silná persona nevratně chřadne na duši, těle a vlivu a zároveň je manipulována okolím) či Zellerovu Fatherovi (subjektivní snímání poškozené mysli protagonisty). Sic Trankova režie není ničím příliš význačná a Hardy tu roli už sune imo až zbytečně za hranici srandovní grotesknosti, tak si myslím, že v éře zbytnělých eg a ambicí je připomínka, že čím přesvědčenější o sobě během života jsme, tím politováníhodnější karikaturou sebe samotného se na konec staneme, celkem trefnou. Navíc se to pohybuje na hranici sympatizování s naprostým monstrem, což jsou vždycky body nahoru. (27.06.2022)