Jánošík

Prvé spoločné dielo slovenských a českých tvorcov bol tento doma i v zahraničí úspešný veľkofilm. Majster Frič, sfilmoval atraktívnym spôsobom legendárny príbeh hrdinu slovenského národa, Juraja Jánošíka. Stretli sa v ňom herecké hviezdy z oboch strán Moravy, ako Marvan ( pandúr ), Plachta ( zbojník ), Pištek ( gróf Markušovský ), alebo Bagar ( Šandor ) a v neposlednom rade Fričov objav Paľo Bielik v titulnej úlohe. Vzniklo tak dielo hodné pozornosti, vyniká dynamickým strihom, hudbou a dobrým scenárom. (31.03.2007)

Jánošík. Slovenský národní hrdina, symbol cti, odvahy a statečnosti. Autoři scénáře Karel Hašler a Karel Plicka převzali dramatickou předlohu tohoto filmového eposu o legendárním hrdinovi slovenského lidu ze stejnojmenné divadelní hry Jiřího Mahena. Slovenský národní charakter filmu, jehož režie se s velkým entuziasmem a nadšením ujal Martin Frič, měly podtrhnout slovensky mluvené dialogy, napsané Štefanem Letzem a Ivanem Kovačevičem. Etnograf a dokumentarista Karel Plicka pak vybral pro natáčení exteriérů fotograficky ideální místa v okolí Terchové, Jánošíkově údajném rodišti a Levoči. Velký smysl pro zachycení lyrického kouzla krajiny projevil kameraman Ferdinand Pečenka, který společně s Plickou vytěžil maximum z krásy romantické přírody, jež tvoří funkční složku jinak spíše pomalejšího děje. Frič do hlavní role angažoval dosud neznámého Pal'a Bielika, četníka a divadelního ochotníka fairbanksovského typu. Ten se s náročnou rolí vyrovnal vynikajícím způsobem, přesvědčil, že má pro filmové herectví neobyčejný smysl, což prokázal i v pozdější Fričově adaptaci Čapkova románu Hordubalové. Nemělo by se ani zapomínat, že Jánošík patřil k nejúspěšnějším snímkům své doby, na IV. Mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách vzbudil velkou pozornost zejména u zahraniční kritiky. Okolnost, že na této přehlídce, konané v roce 1936, nezískal oficiální cenu, je podmíněna houstnoucí politickou situací v Evropě, kdy fašistické Maďarsko podalo protest proti promítání údajně šovinistického snímku. Pořadatelé jej sice nevyřadili, ale porota mu nemohla přidělit očekávané ocenění a tím jej zcela distancovala od veškerých poct. O tom, že měl Jánošík mezinárodní ohlas svědčí skutečnost, že byl tehdy prodán do dvaatřiceti zemí světa. Úspěch, jakého se dočká jen málokterý film. Pro úplnost dodám, že Jánošíkovy osudy jsou na celuloidovém pásu zachyceny již v němém filmu z roku 1921, kde si titulní postavu zahrál mladý Theodor Pištěk, ve dvoudílné barevné verzi, natočené dřívějším představitelem Jánošíka Pal'o Bielikem a v novém polsko - českém koprodukčním velkofilmu Agnieszky Holland. (13.01.2009)

Máloco mi před očima proběhlo takovým fofrem jako tento film. Velmi mu prospělo omezení dialogů na příležitostné výkřiky v duchu: "Čo teraz?" "Neviem." a důraz na zbojnické fyzično. Takto hutná akce je, myslím, v československém filmu dost neobvyklá a navíc Paľo Bielik je fakt borec, miluju ten jeho pružný úprk a především ďábelskou scénu pod šibenicí. Když se k tomu přidá stylový slovenský folklór a exteriéry nasnímané bez sklonu ke kýči, stává se z banálního a vytřískaného příběhu opravdu strhující podívaná. (27.05.2007)

Veľmi príjemné prekvapenie. Na dobu svojho vzniku sa jedná o film svižný a akčný - ktorý kupodivu nepôsobí ani ťažkopádne ani hlúpo. Budovanie slovenskej kinematografie za pomoci českých susedov bolo dôležitým krokom pre celý budúci vývin. Jednak je to zoznámenie sa s Paľom Bielikom, ktorý sa stal vedúcou a prvou významnou osobnosťou slovenského filmu. Jednak je to pokus o vymanenie sa z nálepky pútavé a exotické lokácie - ktoré síce zostali ale ktoré ponúkajú rýdzo slovenský príbeh. Jánošík mapuje Bielikovu celú kariéru a tu sa stretávame s ním pri jeho prvých filmových krokoch. Krása prírody a komponovanie záberov odpovedá Plickovmu rukopisu a scenár pôsobí vyspelo aj napriek niektorým úsmevným dialógom - Keď ste si ma upiekli tak si ma aj zjedzte. Film, ktorý jednak ukazuje zručnosť režiséra Friča prispôsobiť sa slovenským podmienkach a jednak schopnosť natočiť dospelý film s akčnými prvkami o jednom z najznamejších slovenských zbojníkov. Film, ktorý funguje lepšie ako o 10 rokov neskoršia spolupráca dvojice Bielik a Frič - Váruj! (24.03.2012)

Slovenská národní klasika v tomto Fričově podání nebyla vůbec špatná ba naopak mě příjemně překvapila. Stopáž filmu zas nebyla až tak závratně veliká ale přesto si myslím že to stačilo a bylo to dobře zpracované. Zbojnický hrdina Jánošík ač mladý asi něco kolem 25 let, tak toho přesto stačil tolik, že se stal věčnou legendou možná už za svého života... Nebýt však té staré hostinské a lstivé cikánky (Marie Strejciusová a Roza Schlesingerová), tak je možné že by ho vůbec ani nedopadli.. No škoda, ale co ze dá dělat, prohru však vzal statečně s tancem i se zpěvem. Zajímavé je to že o 27 let později se ujal sám Palo Bielik námětu, scénáře i režie ve známém slovenském dvoudílném filmu který, sám osobně považuji za nejlepší a nejvěrohodnější. Ještě bych dodal že na scénáři k tomuto filmu se také podílel Karel Hašler a že také film byl uveden i na IV. MFF v Benátkách roku 1936. Frič nemohl vybrat lépe, a role Bielikovi neuvěřitelně sedla, byl to přeci jenom kus poádného chlapáka. (01.04.2007)