Zbav se svých miláčků

Caleb Carr, syn Luciena Carra, zažaloval tvůrce snímku. A já se mu nedivím, je-li pravdivý příběh takový, jaký jej vypráví on, a v jaký i já osobně věřím, zachovala bych se stejně. Odpoutám-li se však od tohoto evidentního zkreslení skutečností a film budu soudit jako film samotný, nemohu dát méně jak 80%. (27.04.2014)

Tohle fanoušci Daniela Radcliffa asi těžko rozdýchávali, přitom jde o malý skutečný úsek historie. Až na některé úlety je to docela dobře zachycený a natočený film. Když už člověka na střední krmí literaturou ze všech koutů světa, dokáže si alespoň díky filmu představit, jaké začátky měli slavní autoři na Kolumbijské univerzitě po padesátých letech. (31.01.2015)

Všiml jsem si takové veselé skutečnosti. Mnoho mých oblíbenců během svých krušných nulových začátků v, cituji "nejhřejivějším domově filmových fanoušků v naší galaxii ;-)", jak mi napsal sám ó veliký ČSFD Poser, který evidentně netuší, že emotikon nenahrazuje interpunkci a totálně nevychovaně, mně, polobohovi a frajírkovi na entou, přisprostle tyká, kripl... kurva, teď jsem ztratil nit. Tak tedy znovu. Všiml jsem si takové veselé skutečnosti. Mnoho mých oblíbenců během svých krušných nulových začátku v, cituji "nejhřejivějším domově filmových fanoušků v naší galaxii ;-)", psalo prvotní komentáře plné informací, pocitů, mínění, emocí, včetně hlubokých filosofických přesahů a psychologických rozborů, smyslu bytí a existence vesmíru nevyjímaje. Ale postupem času zpychli a když si nahrabali dostatek uživatelů, co jim věnovali body, začali na to mrdat a komentáře omezili na krátké a dementní "jo bylo to dobrý" žblepty. Uznávám, že občas je to potřeba. Člověk by rád okomentoval a zhodnotil film, ale nadměrné užívání drog mu znemožní standardně využívat mozek a proto raději zvolí osvědčenou klasiku. Dnes ji volím i já. Jistě, sice se moje komentáře prakticky nikdy netýkaly filmu samotného, protože si tady jen lečím komplexy z malého ega, konta a péra, ale vždycky měly v sobě ukryté nějaké to poselství, které dávalo feťákům naději na novou dávku. Bohužel, dnes se mi nechce psát nic dlouhého a bezvýznamného, proto bych tedy k tomuto filmu rád napsal: jo bylo to dobrý. Muck. (26.05.2014)

Mám podezření, limitně hraničící s jistotou, že kdybych se dokázal naladit na náladu tohoto snímku, tak bych si ho dost užil. Jenže já jsem, bohužel, zůstal zcela mimo a tak jsem viděl jen nesympatické postavy, jejichž jednání jsem nerozuměl a místo oslavy svobodné rebélie jsem se spíše nudil. A přestože jsem nikdy nebyl majitelem geniální mysli, tak tuším, že to nebylo dobře. (30.09.2014)

Ginsberg je môj naoblúbenejší beatnik, hneď po Kerouacovi. Na tento film som sa tým pádom tešil. Krokidas možno odkryl epizódy z jeho života tak, ako ešte neboli ukázané a vracia sa k jeho začiatkom, ale pre mňa osobne bol film len sériou scénok, bez pridanej hodnoty. Nemá to drajv beat generation. Big Sur, alebo Howl zobrazovali generáciu, jej úpadok a vývoj omnoho svojskejšie a dynamickejšie. Kill Your Darlings oproti nim pôsobí ako televízny film, ktorého nad úroveň televízneho spracovania posúvajú práve otvorené homosexuálne scény. Inak je to film akých sú tucty. Do duše Gisberga sa nedostaneme, anarchia na školách je spravená už toľko krát a lepšie, že neohúri a aj to filozofovanie je na úrovni nedávnej On the road. Minúce sa účinku. Na to koľko nevyčerpateľných príbehov sa v jednom hnutí, jednej generácie schováva, je až poľutovaniahodné, ako sú zobrazované pre súčasné publikum. Nemám pocit, že po zhliadnutí tohto filmu sa bude chcieť človek o Ginsbergovi dozvedieť viac. A tí čo ho majú radi, ho majú radi pre niečo úplne iné. A toho je v tomto filme pramálo. (01.03.2014)