Čínský bufet

Ono už je vážně jedno, jestli třeba Dánové cestují do Brazílie nebo Němci do Holandska, o tom všem se u nás filmy už hrály. Ale varianta Číňan v Argentině, to bylo docela nové. Přirovnání k Amélii má svůj důvod, protože skutečně Čínský bufet je tím festivalovým filmem, který pohladí. Příhody Roberta a Juna jakoby vypadly z příručky na téma, jak pobavit a neurazit festivalového diváka. Takže ano, může být. #cineargentino (03.10.2013)

Ne tak moc jako u filmu Oběť, ale i zde jsem litoval, že příběh je vystaven a rozvíjen na tom, že hlavní hrdina neuvažuje. (Ono kdyby uvažoval, film je kratší a méně zábavný, že..) Nenudí, nenadchne. Ve dvou dnech již druhý film s nesympatickou asijskou postavou. Samotnou romanci mrzouta a jeho obdivovatelky bych viděl radši. (27.03.2012)

Naprosto parádní kombinace absurdity a reality života jednoho nenápadného chlápka ze železářství, tam, na rohu ulice. Ze začátku jsem toho protivu nemohl vystát, ale pak jsem si na něj tak zvykl, že těch 93 minut uteklo jako nic. Nejenom on, ale i jeho nečekaný návštěvník a prakticky každý, kdo se ve filmu objevil, byl jako balzám na duši. Kór, když Vám není dobře jak po fyzické tak po psychické stránce. Tohle udělá radost a je úplně jedno, že je to ten klasicky opakující se mustr, který jsem viděl už několikrát. (07.04.2013)

起我来不愿, 做奴... 隶的把人们!:D:D 我们的 (血肉筑成), 我中华:)) 们新起来!!!:) Představte si, že se ze dne na den seberete, zbalíte si pár svých košil a spoďárů, na ruku si napíšete adresu vašeho strejdy, kterého jste viděli naposled když jste ještě cucali granko z lahve, koupíte letenku do Buenos AIres a hurá ho navštívit, aniž byste uměli jediné slovo španělsky a vůbec uměli POUZE česky - jej, pardon, čínsky:))) Tak k tomu přidejte skvělou zábavu, skvělé vtipy, skvělé moemntky, promíchejte a podávejte s třešničkou:) DOPORUČUJÍ NA 100 %. Originální, vtipný (a to budete rozumět jen půlce filmu:))) (11.08.2012)

Škoda, že se takových filmů nedostane k nám víc. O krávě spadlé z nebe jsem už slyšel, tak teď to zpracovali i Argentinci. Ze začátku se nic moc neděje, akorát nám představují Roberta jako slušného introverta, trochu autistu. Jakmile ale potká Číňana, děj nabírá na tempu a je radost se na to dívat. Dle mého to není vůbec komedie - spíše drama s občasným vylehčením nějakou komickou situací. Mě to připadalo hrozně smutné, bylo mi líto jak Roberta, že je tak sám a neumí přijímat lásku Marie, i Číňana, který byl taky sám, ale z jiného důvodu. Nebylo mi líto toho vola, co tam chodil pro šroubky :-) A nechápu, proč se to jmenovalo čínský bufet. (06.02.2013)