Spisovatelé

Tohle je film, kde jsou momenty, které vás dostanou, ale stejně tak i momenty, za které chcete a budete tvůrce nenávidět. Místy to má náběh na skvělou romantickou komedii moderního ražení, místy je to neskutečná otrava, která se propadá do standardních klišé. Jennifer Connelly je skvělá jako vždy, Lily Collins (jako filmová dcera Jennifer vybrána naprosto skvěle) výborná jako cynička, méně dobrá jako romantická hrdinka. Na Grega Kinneara se rád dívám, podobné filmu mu sedí. Není to nic skvělého, finále je nudně urputné, ale stejně jsem se bavil. (18.04.2014)

Přesně jsem věděla do čeho jdu a taky jsem to dostala. Pohodový příjemný snímek, ale tím nechci říct, že tam nebyly některé momenty smutnější. Byla to taková lehčí, trochu propletená vztahová mixáž, kde se mně určitě líbilo i povedené vykreslení hlavních postav. Navíc Grega Kinneara mám jako herce moc ráda a báječná muzika k tomu byla jen bezvadným zakončením dne, kdy Martina Sáblíková dostala zlato na ZOH za svojí nezapomenutelnou pětitisícovku. A ten konec? Dneska jsem jim to přála:-) (19.02.2014)

Představ si: teploměr ukazující "příjemných" mínus patnáct, šero, kam oko dohlédne, fouká ostrý, mrazivý vítr, mráz štípe do tváří. Představ si: vylidněné ulice, kdo nikam nemusí a má rozum, je zalezlý doma a hřeje se před radiátorem, taky bys byl a taky by ses hřál, nemuset - dejme tomu - do banky. Vyřízeno. Šineš si to ulicí, spěcháš, leč k domovu to máš stále víc než daleko. Bez posilnění tu cestu nezvládneš, musíš si odpočinout. Blížíš se k turisty vyhledávané hospůdce, zbývá necelých sto padesát metrů. Neskutečná kosa! Zima jak v psírně! Počítáš kroky! Konečně na místě! Bereš za kliku, za druhou a vplouváš do lokálu. Zasedáš nejbližší volné místo, shazuješ svrchník, odmotáváš šálu a poroučíš si šálek čaje. Číšník se vrací. Prosím, zde, nechte si chutnat! Uchopuješ hrnek. Pálí to! Je to horké! Přesto si však lokneš, nutně se potřebuješ zahřát. První doušek, opařil sis jazyk. Rozhodneš se být trpělivý, protože trpělivost růže přináší. Po chvíli piješ naplno a ... je to vrchol dne! ___ Stuck in Love je mně právě takovým šálkem čaje v mrazivém dni - skrz to, že manželka opustila manžela, dcera se bojí zamilovat a syn se zamiluje do drogově závislé, není uchopení jednoduše a prostě radostné ("pálí to"), přesto si po končení jasně uvědomuji, že to bylo příjemné sledovat a že mně toho bylo potřeba. ___ Stejně pozitivní zážitek jsem ve výzvách očekával od Lásky čas Richarda Curtise. 80% (11.12.2016)

Stuck in Love klame tělem. Tváří se jako typický produkt amerického nezávislého filmu, nicméně příběh má jasně definované obrysy, narace je klasická a uzavřená bez náznaku roztříštěnosti, rozmělněnosti či vyprázdněnosti, pocit každodennosti není natolik intenzivní, herecké obsazení je nadprůměrné. To vše ale nutně neznamená negativum, snad jen v rámci diváckých očekávání je nutné se v průběhu filmu přeorientovat na trochu odlišný zážitek. [==] Vyprávění se zaměřuje výhradně na rodinu Borgensových (rozvedený otec hledá ztracenou chuť do života a doufá v návrat ex-manželky, ex-manželka, která uplně přesně neví, co chce, promiskuitní dcera odmítá vážný vztah a citlivý syn, který se poprvé zamiluje), vše ostatní notně zjednodušuje a používá zkratek a zobecnění. Dávkování vtipu, dramatických okamžiků a zvratů, životních pravd a mouder je přitom celkem rovnoměrně rozloženo a feel-good biják nejen pro nedělní odpoledne je na světě. Ten závěr je teda až moc cukrkandlový a hřejivý. Slabší 4*. (26.05.2015)

"Spisovatele tvoří jeho zkušenosti. Potřebuješ je." Získávání životních zkušeností tvůrců mě hodně bavilo. Zejména s dcerkou Samanthou bych si při jejích rafinovaných metodách svádění tupců určitě rozuměl. Tady se ovšem nejen sexovalo, ale i mudrovalo. A v tu chvíli jsem byl v úzkých. Stál jsem totiž před otázkou, jestli jsem beznadějnej romantik nebo realista. Nakonec je odpověď snadná: Nevím ... a jsem si tím naprosto jistej. Na druhou stranu vím, že mi se Spisovateli bylo celkem fajn, i když příliš nerozumím tomu, jak moc se užívání drog stalo přirozenou součástí jejich životů. Na to jsem asi moc starej ... tedy konzervativní. (10.03.2021)