Good Vibrations

Punk já velmi rád... Nicméně tento film je plný spoustou menších či větších trapností. Klišé střídá klišé. Občas se z té trapnosti a klišoidních scén ´´vyhrabe´´ do nudy, aby zas sklouzl do klišé. Nehodnotím scénu, nehodnotím dějiny, dějinné souvislosti, nehodnotím hudbu, zkrátka jen tenhle film. Obsah je ok, tomu bych fandil, ale ne v téhle trapné formě. Je fakt, že některé ty (předpokládám že) autentické záběry hořících budov a ozbrojených vojáků a policajtů v ulicích, docela zamrazí, když si uvědomíte, jaká byla po tak dlouhou dobu v Irsku situace, kdy vlastně nebylo ve městech vůbec bezpečno díky bojůvkám britských jednotek s IRA. Složitá situace, nicméně jako obvykle zapříčiněná imperialismem Velké Británie. Každopádně to je tak jediné, co mi z filmu utkvělo v hlavě. Autentické záběry. Nedá se nic dělat a celkem je mi i líto, že to musím takhle napsat, ale prostě mi to fakt přišlo z filmového hlediska jako celek trapné. Ty situace, ty postavy, téměř veškeré dialogy, všechno je to jedno velké klišé. Já prostě nemam rád, když se jakýkoliv underground, ať už v myšlení, v umění nebo já nevim čem, snaží někdo vyobrazit tak, aby se to líbilo i mainstreamu. OK, je tam jakože ukázaná rebelie, ale zas ne tak moc velká, aby to neurazilo. OK, chlastá se tam a hulí tráva a všichni jsou strašně happy, ale to, že půlka téhle scény byli těžcí feťáci, to tam nikdo nenastíní. Uhlazený film o neuhlazené muzice... (11.11.2014)

Zajímavý snímek o chlapíkovi, kterej žil úplně v jiné realitě. Na jednu stranu silné téma a dobře napsané postavy, na stranu druhou hlavní charakter, který je vám nesympatický až na půdu. Možná pokud jste punker a přijde vám to celý jako dostatečný punkový manifest, budete se s tím schopni víc ztotožnit, ale mně nehrál na strunu punk, spíš jako energie mladých lidí, kteří nechtěli být sevření nenávistí v jednom ne zase tak velkém městě. 70%. (15.12.2013)

(MFF KV 2012) je to příjemný film o lásce k hudbě, rebelii a radosti ze života i tam, kde to není úplně lehké. má to dobré tempo, vtípky, spolehlivě to pobaví a to i přes přesah k dramatizujícím momentům vyplývajících z doby, ve které se film odehrává. a právě tento přesah je do jisté míry ukazuje, že Terri Hooley prostě byl buď naprosto hudbě oddaný snílek nebo naopak naprostý hlupák neschopný si uvědomit, že k životu a k rodině je potřeba i něco jiného... (08.07.2012)

Zpočátku mě to nebavilo. Jeden podivín blábolající o hvězdných kapelách, bez humoru a něčeho, co by mě dokázalo vtáhnout do děje. Ale po „seznamovacím“ koncertě mě to chytlo, konečně jsem začal Terrimu a pak i jeho „dětem“ fandit. To nadšení ohledně vedení obchodu, nově objeveného stylu a později prosazování „svých koní“ s ním prostě začnete sdílet, i kdybyste nechtěli. Tedy…uznávám, že pokud není prezentovaná hudba vaším šálkem kávy, možná z vás to nadšení brzy opadne, pakliže k vám vůbec dorazí. Škoda, že je snímek pouze dramatem (trestuhodné nevyužití Dylana!), ale beru to, když teda jde o ten životopisný film… Na druhou stranu jsou Good Vibrations zajímavou časovou sondou do nelehké doby na neklidném místě (ale přece jenom mi to nedá…v tehdejším Belfastu jako neměli záchranky?!). Celkově bych to viděl vzhledem k nějakým těm muškám na slabší 4*, každopádně těm, kteří proti punku nic nemají, ho myslím můžu doporučit. „Vítězství není vždycky to, co si ostatní představují.“ (27.12.2013)

Nemůžu nevzpomenout na nedávno viděný CBGB. Terri Hooley sice neznamenal pro punkovou scénu to samé, co Hilly Kristal a ani nemohl, ale přesto se jejich příběhy v základu podobají, protože oba popisují hudbymilovné losery, kteří díky své lásce k muzice vstoupili do dějin. Nicméně zpracování CBGB mi bylo bližší, než je tomu u Good Vibrations. Nebylo to ani tak kvůli obsazení, protože Richard Dormer byl trefou do černého a i ostaní herci mi sedli. Spíš mi vadila ta dramatická struna, na kterou se občas hrálo a která absolutně neladila s těmi odlehčenými tóny. Chápu, že prostředí Severního Irska v 70tých letech nebylo žádnou procházkou růžovým sadem, ale myslím si, že tvůrci se měli rozhodnout buď pro hudební drama, nebo pro hudební komedii. Každopádně muzika, jak už to tak u punku bývá, byla parádní, s a dýchla z ní na mě nostalgie, tudíž nebudu v hodnocení tak docela objektivní. 80% (01.10.2014)