Tři barvy: Červená

Z "třibarevné" trilogie mě tato poslední část oslovila určitě nejvíce. Opět je tempo filmu velice pomalé a láska je zde jen v náznacích ale tento příběh bývalého soudce, který rád odposlouchává cizí telefonáty a mladé modelky, která mu přejede psa mě opravdu zaujal. Herci opět výborní a konečné spojení všech tří dílů této trilogie mi přišlo úžasné. (04.03.2009)

2) Druhé zhliadnutie pridáva mojej najobľúbenejšej časti Troch farieb jednu *. Málokto ma tak dostal svojím poňatím psychologickej drobnokresby charakterov, málokto sa mi dostal tak pod kožu ako Kieslowski v tomto filme. Skúmanie samoty a práva zasahovať do životov iných, analýza svedomia a ponímania morálky, zmyslu existencie, životných skúseností a omylov a to všetko na krásnom vzťahu modelky (úžasná Iréne Jacob, ktorá síce nemá tak silný prejav ako J.Binoche, ale pod vedením Kieslowskeho sa stáva anjelom) a vyslúžilého sudcu (výstižný silne presvedčivý výkon J.L.Trintignanta). Týto dvaja sú podobne ako nedávno Scarlett Johansson a Bill Murray "stratení v preklade", ale ich náhodné precitnutie má ešte silnejší základ a práve tento film je pre mňa nájdením toho, čo mi u Lost in translation trochu chýbalo (trochu viac tých potrebných emócií a menej pocitu odcudzenosti). (08.08.2005)

Tento díl se mi z celé trilogie líbil nejvíce. Setkání modelky Valentine se starým soudcem mi přišlo dost zajímavé. Především je pozoruhodná postava soudce skvěle ztvárněná Trintignantem (v TV skvělý dabinga Munzara). Film byl nominován na Oscara za kameru, režii a scénář a dostal Césara za nejlepší hudbu (Zbigniew Preisner). (05.08.2003)

Kieslowského poslední film je hlavně o soucitu. Soucitu s ostatními lidmi. To je ukazováno na příběhu modelky, která má sice přítele, ale je osaměla. V kontrastu k ní, je soudce v penzi, jenž odposlouchává telefony sousedům. Film je zároveň je o lásce. Naplněné, nenaplněné či zklamané. Psychologicky skvělé propracovaný film. Zároveň plný symboliky a je jen na divákovi, co si z toho vezme. (11.05.2009)

Pred cca 17 rokmi som vychádzal z kina očarený. Bezhraničné nadšenie utlmila návšteva kina po ďalších cca troch rokoch. Tento pocit intenzívnej, ale nie úplne dokonalej radosti zotrval i po treťom pozretí, tentoraz televíznom a navyše sprasenom dabingom. Taká príjemná psychologicko-vzťahová rozprávka. (26.11.2012)