Focus, Please!
Režie:
Martin FričScénář:
Jiří MarekKamera:
Václav PazderníkHudba:
Ludvík PodéšťHrají:
Jan Pivec, Josef Kemr, Zdeňka Baldová, Gustav Heverle, Vlasta Burian, Vlastimil Brodský, František Vnouček, František Filipovský, Miloš Nedbal (více)Obsahy(1)
Při promítání v zaplněném kině se přetrhl film. Komentátor uklidní obecenstvo a vyzve filmaře, aby se věnovali satiře a nalezli aktuální témata. Tvůrci uposlechnou a zaměří se nejprve na kariéru úředníka Přehršleho. Tento skromný a nenápadný muž tiše pracuje, neodmlouvá doma ani v úřadě. Jednoho dne Přehršle telefonuje vrchnímu účetnímu. Do hovoru se vmísí neznámý hlas, který vyhrožuje, že by mohl vedení podniku kompromitovat v novinách. Vrchní účetní se domnívá, že vyděračem je Přehršle a informuje ředitele. Ten se rozhodne Přehršleho raději povýšit. Úředníkova kariéra skončí, když se po čase přizná, že nic neví. Druhým terčem filmařů je kritik Pošahal, který neví, zda má sbírku mladého básníka pochválit nebo odsoudit. Od přítele se dozví o zvláštním pohybu rukou, který učinil nad sbírkou ministr. Po mnoha peripetiích zjistí, že šlo pouze o snahu uvést do chodu zastavené hodinky. Pro jistotu sbírku tedy pochválí i zkritizuje. Třetím tématem pro filmový štáb je situace, kdy má nový ředitel stavby možnost anonymně si prohlédnout nové pracoviště a zjistit nedostatky dříve, než jsou zamaskovány. Může proto přijmout různá opatření ihned poté, co se vedoucím pracovníkům představí. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (47)
Soudruzi, při svém vysokém IQ jsem to nepochopil. Frič si buď prdel z komunistů dělá, nebo jim do ní leze. Nejvíc trapně dopadá Pešek. Mele nesmysly. Docela odporné dílo ()
Jeden ve skutecnosti nic nevedel, druhy nemohl zaujmout stanovisko a treti zamezil nesvarum. ()
První příběh vzestupu a pádu učetního Přehršleho (Josef Kemr) je vynikající a hodně se mi líbil. Má spád a vtip. Druhý z nich o kritikovi (Jan Pivec) je takéž dobrý a to hlavně díky skvělému hereckému výkonu. U něj jsem se skvěle bavil. Zklamáním pak byl třetí příběh, který byl neslaný, nemastný a dost účelový. Kazí bohužel celý film, který je však i tak nadprůměrnou komedií. ()
Na to, v jaké době byl film natočen, jsem byl překvapen schopností ironie a satiry na společenské poměry, nicméně kvalita filmu jako celku je velmi pochybná. Herci se můžou snažit jak chtějí, ale schematický a těžce nevtipný děj pozvednout na vyšší úroveň prostě nelze. (DVD) ()
Tri satiricko-kriticky nastavena zrcadla, podporena kvalitnim hereckym vykonem zucastnenych. ()
Tieto satirické konédie nie sú moje hoby, ale klobúk dole aspoň pred odvahou.. Výborný J.Kemr 45%. ()
Smutný konec velkého komika a začátek smutného konce velkého režiséra. Myslím, že ten snímek se Fričovi moc nepovedl. A ani vlastně nevím co tím chtěl autor říct. Jeden z mála Fričových filmů, který jsem viděl jednou a dost. ()
Film je to silně nevyrovnaný. Spoustu toho podařeného silně ubíjí ta rudá propaganda. A ikdyž film má i na ty ****, tak mu je prostě z principu nemohu dát. Ale i přes to se tato komedie hodně převyšuje spoustu tehdejší produkce o pěkný kousek. ()
Na tento film se musíme dívat z pohledu tehdejšího diváka, protože tomu dnešnímu, zvláště mladší generaci, nic neřekne. Ale ono to opravdu takhle v našem státě leckde vypadalo. Pokrytectví, fráze, poklonkování, podlézání, mizerná pracovní morálka. Tehdy se negativnímu chování chtěla stavět satira. Moc dobře to nedopadlo, poctiví dál dřeli a ti nepoctiví se vezli a u mladších generací se to spíše zhoršovalo. Satira byl oblíbeným žánrem novodobých kabaretů, estrád a uplatnila se i ve filmu, jenže měla pouze onu časovou platnost, jako každá satira, jenže dnes nám bohužel chybí, nejvýš se pobavíme u sociální sítě... Ten film měl ovšem dost slabin, tou největší byl novátorský pokus natočit film a natáčení filmu. Vsuvky s kolektivem filmařů se do de fakto povídkového filmu vůbec nehodily a byly dost trapné. Burianovi se dostalo pocty naposledy si zahrát, ale i on už byl jen zestárlým nemocným odvarem krále komiků. A vlastně žádný herec asi nebyl v tomto filmu ve své kůži. Ve své době se ale film jistě líbil. ()
Tomuto filmu uděluji hned 6 hvězdiček ****** alespoň zde v komentářích. Byl celý jakoby jiný. Něco, co tady ještě nebylo. Film se prolíná s realitou a realita využívá filmu. Už v podstatě scházející úvodní titulky dávaly tušit, že snímek je dokonale promyšlen a bude stát za to. Vlastní 3 příběhy zcela jasně satiricky vykreslily situace, které se děly, dějí a budou dít v takové dokonalosti, že to musí pochopit i člověk značně zaostalý, který si dosud naivně myslel, že vše šlape jak má... ()
Ze začátku jsem byla dost rozpačitá, nakonec to ale nebylo tak špatné. Přesto podobné experimentování s kamerou a střihem prostě nemusim a ani děj mě více neoslovil. Zvláštní pokus, já ho nehodnotím za zcela vydařený. ()
Politická atmosféra koncem padesátých let minulého století dodalo filmovém tvůrcům odvahu se pomaloučku vrátit k filmové satiře ohledně společenských a hlavně pracovních poměrů. A tak vznikl tento povídkový film, který se snaží prezentovat projevem sebekritičnosti. Že se to vůbec nepovedlo, muselo být jasné už tehdy. Takže co se týče samotných povídek, jedná se jen o obyčejné úsměvné příběhy s výdobytky dodnes známé, což je snaha dosáhnout své kariéry, pokrytectví a hlavně pracovní ulejvání. To, co je prezentací, s jinak výborným, Ladislavem Peškem, ve snaze povídky spojit, se spíše honosí až neskutečnou trapností. Režisér Martin Frič, který má ve své filmografii plejádu dodnes výborných snímků, se tedy sice, jako vždy, snažil s námětem poprat, ale houby víme, jaký byl nad tím vším stranický dohled. A tak to dopadlo, jak to dopadlo. Nevalně. Nejvíce ale asi potěší účast již nemocného Vlasty Buriana, pro kterého se tímto jednalo o poslední filmovou roli. Pro něj typické energie se vlivem zdravotního stavu sice již nedočkáme, ale svým typickým projevem přesto nezklame. I když už to na druhou stranu také není úplně ono. Na snímku se tedy stále podepsala doba, ale snaha se zase cení. Proto se zřejmě snímek nestal pozapomenutým. ()
"- Pílu, chci... Ne tuhle, chci kovovou... - Jo, a kovové vajce bys nechtěl? Neochotné obsluhy pretrvávajú dodnes. Pekná satira na pomery vo vtedajšej spoločnosti, avšak veľmi komunisticky podfarbený film, všade sa tlačia slávne slogany. Zopár dobrých scén, no ináč typický fričovský podpriemer. ()
Československý komediální povídkový film s neobvyklými filmovými postupy, v němž je prostřednictvím L. Peška přímo komunikováno s divákem. Snímek má dosti podivný úvod, v němž je vysvětlen jeho neobvyklý název. Film se skládá ze tří příběhů se satirickou tematikou, v některých ohledech na svou dobu odvážných. V prvním příběhu můžeme sledovat kariérní vzestup nenápadného účetního v podání J. Kemra, neboť jeho představení M. Nedbal a L. Lipský se domnívali, že zná na ně nějaké kompromitující informace. Jakmile vyjde najevo, že žádné nepříjemnosti od jeho osoby nehrozí, ihned následuje Kemrův návrat na původní pracovní pozici. V druhé povídce dostane literární kritik J. Pivec úkol napsat kritiku na sbírku básní. Vynikající pan Pivec v této povídce v obavě, aby ve své kritice prezentoval to správné stranické stanovisko, několikrát mění text své kritiky podle toho, jak se ke sbírce vyjadřují různé osoby v čele s ministrem. V poslední povídce přijíždí na kontrolu stavby ředitel G. Heverle a spolu s ním i brigádník V. Brodský. Účetní V. Burian ve své poslední filmové roli omylem pokládá za ředitele Brodského a Heverle tak může inkognito provést obhlídku staveniště. Následuje vtipná přehlídka toho, s jakým zápalem pracovali dělníci na budování socialismu. Ve filmu M. Friče se vyskytuje mnoho známých herců a je zajímavé sledovat jednak prolínání slavných hereckých generací a jednak budoucí herecké legendy jako začínající herce, kteří se teprve začínali prosazovat (J. Sovák, Z. Řehoř, J. Bohdalová, S. Zázvorková, L. Lipský). Jako herecky nejzajímavějšího ze všech zde však jednoznačně pokládám pana Pivce. Musím říct, že tento snímek mě z celkového pohledu mile překvapil, a to zábavností a dle mého i odvážným popisem socialistických nešvarů zabalených do humorného hávu. Odmyslím-li si neobratný a zbytečný nápad s divákem jako vnějším pozorovatelem natáčení, kdy je ve filmu v některých okamžicích zobrazen kameraman R. Vrchota a režisér L. Boháč, domnívám se, že průměrné hodnocení je v tomto případě nedostačující. ()
Trapná komunisticka agitka, která zaujme jen účasti mnoha hereckých hvězd. ()
Film, který jsem si opatřil jen kvůli Burianovi. A ne úplně zbytečně. Poslední část filmu je pro mě vcelku půvabná a nejen proto, že v ní vidím Vlastíka. I když ten zde je jako vždy brilantní. Zápletka byla zajímavá, ostatně setkání Buriana a Brodského bylo také milé - tuším, že Karel Čáslavský to popsal jako pomyslné střídání stráží v oblasti komiky. Jinak film jako celek není žádná výjimečná událost. ()
Ikdyž jsem se u tohoto filmu místy nudila, tak jsem si ho o tři dny později uspořádala v hlavě a musím říci že nebyl vůbec špatný. Nejvíce mě rozesmál Josef Kemr. Jinak se mi moc líbily ty speciální efekty, co dělali herci lusknutím prstu. ()
Agitka jako řemen. Poslední povídka je nej a to ne jen kvůli panu Burianovi. Ten zde však ze svého umění nepředvede zhola nic. Poslední mistrova role v hraném filmu. Druhá povídka je taková pomalá a první v mezích průměru. Celkově dohromady nic moc. ()
Pro mě je velmi nesnadné tento film hodnotit, protože k němu zde nejsou žádné informace. A to jsem je hledal i na internetu, ale nedopátral jsem se. Tudíž není jasné, zda tento film byl myšlen přesně tak, jak byl natočen. Tvůrci tvrdě kritizují celou řadu socialistických aspektů v době, kdy komunismus v Československu zažíval nejhorší časy. Natočit něco takového v padesátých letech nejspíš chtělo odvahu. Anebo přesně naopak právě kvůli oněm časům? Že by si film objednali soudruzi naschvál? On totiž od počátku tvrdě a nekompromisně kritizuje v první řadě úřednickou práci. Filmaři se zaměřují na to, že pouze někdo, kdo něco ví, může být povýšen. Nejde tedy o schopnosti. Je nám odhaleno, že se i vedoucí bojí těch, kdo mohou něco vědět. Ale to není zdaleka vše. Legraci si pak dělají i ze schůzí a různým formám školení a referátů, příkazů, zákazů a nařízení. Stejné je to i s kritikou a poukazováním na to, že jen ti nahoře ví, co zrovna zkritizovat a co ne. O práci na stavbě ani nemluvě. Samotnou kapitolou je obsazení. Vedle prvorepublikových hvězd účinkovali mladí a nastupující herci: Kemr, Brodský nebo Bohdalová. Podobných unikátních filmů už v archivu asi moc nebude. A právě to mě lákalo. Že vedle těchto herců uvidím jména jako Baldová, Vnouček či Burian. Právě posledně jmenovaný mě zajímal nejvíc. Na něm už ale byl vidět věk a jeho sešrotování režimem se také podepsalo. Bohužel ani nedostal velký prostor na to, aby ukázal co umí, ale všechna čest, i z mála se snažil vytěžit maximum. Ovšem bylo už vidět, že to nejde dle jeho představ. Škoda, sám si svůj poslední film asi představoval jinak. Ať už režimem objednaný nebo zatracovaný film, ať tak či tak, je zde plno hvězd pohromadě a film kritizuje humornou formou systém. A takových filmů v padesátých letech asi mnoho nenajdeme, pokud vůbec nějaký. Bohužel doslova šokující je, když si uvědomíte, že více než polovina ze satirických situací a zápletek platí i dnes! ()
"Je třeba zjistit mínění mas a ty jsi vlastne taky masa." "No to bych si vyprosila!" Tri satirické poviedky prepojené Peškom, ktorý na čele filmárskeho týmu snorí po tom, koho ďalšieho položiť na filmový pranier. "Kousek z toho, kousek z tohodle a bude to jako obyčejně, lidi jsou na to zvyklý." V prvej úradník Kemr omylom povýši, stúpne mu to do hlavy a s čoraz spupnejším a súdružskejším pohľadom sa montuje do úplne všetkého, až kým nenarazí na cestovinu. "Soudruhu, ty tympány máte povoleny?" V druhej sa opatrnícky kritik Pivec snaží dopracovať správneho aktuálneho stanoviska zhora aj zdola, v ktorého duchu by napísal recenziu básnickej zbierky. "Opatrné, ale jasné. Jasně opatrné." Do tretice je účtovník Brodský vyslaný na brigádu na stavbu, počas cesty nastane prehodenie rolí s papalášom prichádzajúcim na kontrolu a nastáva nečakané odhalenie šlendriánu vo výrobe. "Máme mechanizaci? Máme. Tak proto tady ležím." Pôvodný zámer asi bola satira nesocialistických tendencií a elementov, ktoré nám ten socializmus kazia, ale ako celok to vyznieva skôr ako dôkaz nefunkčnosti socialistického zriadenia. "Povýší a bude muset mlčet." Je to vtipné, je to skvele zahraté, veľké mená sa tu len tak mihajú vo vedľajších roličkách a miestami z toho dýcha skoro že až nadčasovosť. Vynikajúce. ()