Vrásky

„Copánku, popletl jsi mi léky.“ - „Vážně?“ - „Zapomněl jsi na Viagru.“ Se smutkem, jistou hořkostí, ale i střízlivostí, humorem a nějakým tím nadhledem o stárnutí a životě v domově důchodců, tedy věcech všedních, ale ne až tak příjemných, které čekají na všechny věkem či stavem „požehnané“ z nás. Ovšem možná ještě víc je film o síle skutečného přátelství…Chvílemi ne tak úplně tušící Emilio skončí v domově důchodců, kde třeba takový bazén je jen na okrasu a společenská místnost „tepe životem“. Pak ale zjistí, že osazenstvo není tak nudné. Argentinský vtipálek Miguel nenápadně okrádající svěřence, komunikativní blondýna Antonie škemrající o jídlo pro vnuka, Dolores a její švindlíř Modesto, „marťanů“ bojící se Carminie a další tvoří zajímavou sestavu. „Rockefeller“ postupně pochopí, že nejdůležitější je neupadnout do deprese a neskončit na horním patře… Tomuto malému, ale o to hezčímu filmu dávám solidní 4*. „Neboj se, příbuzní jsou jako turecký med, celý rok je nemáš, jenom na Vánoce.“ - „Ano. A obojí umí hnout žlučí.“ (17.11.2019)

Dojemný a niekedy vtipný príbeh o priateľstve a stratách, ktorých sa nálezy už netýkajú. Po celý čas som si vravela, že takéto niečo sa ma rozhodne týkať nebude. Totižto u nás, ak si nedáte žiadosť hneď, ako vám začne rásť pubické ochlpenie, do domova seniorov (čítaj starobinec) sa nemusíte dostať vôbec. Ak sa na vás v tomto šťastie usmeje, skutočne nie je dôvod na predčasné veselie. Po zoznámení s personálom, ktorý ani nemusí byť z branže, alebo si v zamestnaní uspokojuje svoje sadistické chute, sa môže všetko radikálne zmeniť. V prípade, že budete pri zmysloch, určite vám na izbu dajú niekoho ako mentálnu protiváhu, aby krivka vašich intelektových schopností mala jedinečnú príležitosť úspešne klesať. Ak budete mať naozaj štastie, zabijú vás medikamentózne a nebudete musieť, pri otvorených oknách, čakať na svoj fatálny zápal pľúc. (27.08.2018)

Sekce Variety, která každoročně představuje deset vycházejících talentů evropského filmu, mě letos v mnohém zklamala, Vrásky mě však nezklamaly vůbec. Narozdíl od ostatních filmů mladých režisérů, kteří letos na festivalu představovali své dílko, jsou totiž originální jak zpracováním, tak i příběhem. Oproti strnulé animaci u Krále čuňat, kde postavy při chůzi vypadaly, jako kdyby se snažily napodobit moonwalking Michaela Jacksona, byla Ferrerasova animace krásně čistá, "pohyblivá" a vystihující psychologické pochody postav. Navíc příběh jako takový je nesmírně lidský, místy překvapivý, krásně citlivý, v každé scéně zajímavý a, jakkoliv to slovo nemám ráda, i poetický. [47th Karlovy Vary International Film Festival] (03.07.2012)

Jeden z najlepších animovaných filmov. Fascinoval ma pri snímke aj obrovský zmysel pre detail. Vybavenie miestností domova dôchodcov, správanie jednotlivých postáv príbehu, animované pozadia a vôbec celková výprava. Je to skvelé animované dielo, kde všetky pohyby postáv sú tak reálne, že máte pocit, že ich hrajú živí herci. Pre svoju myšlienkovo podnetnú a napriek tomu univerzálne prístupnú reflexiu staroby, zvolil režisér techniku jednoduchej, od detailov zbavenej ručnej animácie. Takýto prístup je síce na hony vzdialený dnešným možnostiam digitálnej replikácie reality, avšak istú obmedzenosť v rozhýbanosti kresby bohato vynahrádza citlivé vystihnutie gest a výrazov tváre postáv. Pri filme sa teda bavíte, ale súčasne z neho i mrazí. (28.10.2019)

Takhle příjemnou animaci jsem ve filmu dlouho neviděla, takže musím uznat, že Španělům se tenhle snímek o stáří velmi povedl. A povedl se zejména atmosférou, ať už jde o utajovaný bazén, podivně nekonkrétního lékaře, který své pacienty už neobtěžuje diagnózou nebo ono zlověstné vyšší patro, kam odchází lidé dožít. U Arrugas se vám sevře srdce nad tím, jak jsou lidé ve stáří bezmocní a vydaní napospas svým nejbližším. (15.02.2016)