Jackass: Děda Mizera

Achjo, poslední dobou se vůbec neumím trefovat do filmů. Tohle jsem vydržel jen do poloviny a pak jsem to vypnul, nedalo se to. Jackass scénky mě občas baví, občas iritují, tady jsem doufal, že půjde o seriózně pojatou komedii a né směsku otravných scén s otravným dědkem, který je navíc dost katastrofálně namaskovaný. Odpaaaaaad..... (12.03.2016)

Jasně, srovnání s Jackassem je na místě, ale je důvod? Není. Jediný, co má Bad Grandpa společnýho s Jackassem, tak je režisér Jeff Tremaine, herec Johnny Knoxville a jeho alter ego Irving Zisman, podobný typ humoru a toť vše. Má to aspoň "příběh" (berte to dost s rezervou). Je to prostě celovečerní film a ne série několika vtipných scének, jako tomu bylo o Jackassu. Tady dejme tomu ty vtipné scénky musely být nějak začleněny do filmu, musely dávat smysl, proto jich bylo pramálo, ale zas pokud byly, tak byly fakt dobrý. Já se opravdu bavil. Scény se skrytou kamerou prostě nemaj chybu. Miluju Jackass, a Bad Grandpa mě taky baví! Jsem rád, že se chlapi odhodlali a natočili ho. R.I.P. Ryan Dunn. (08.01.2014)

Bad Grandpa, v titulu sice lákající na značku Jackass, čerpá v tomto celovečerním filmu mnohem z více z Boratovského přístupu, kdy jsou jednotlivé skeče zapojeny do zamýšleného scénáře. Narozdíl od něj se ale tvůrcům buď nepodařilo vyprovokovat nějaké zabavnější reakce od neherců (s několika výjimkami jako například maminka na dětské soutěži krásy která jako jediná z celého sálu začne tleskat, aby se po prvním tlesknutím zarazila, a se studem složila své ruce v klín), nebo scény ustřihli příliš brzo. (19.11.2013)

Že zrovna tahle blbost bude můj 800. komentář v pořadí, to bych si nikdy nepomyslel. No, co už. Samozřejmě, že jsem čekal klasické Jackass scény a ne road movie. Některé pasáže byly vtipné, i když abych nepřeháněl - byly úsměvné, ale většina spíše blafání o ničem a o nudnost a trapnost rozhodně nouze nebyla. Po 60-ti minutách jsem to vypnul. 40% (24.02.2014)

Film ve stylu Bruna/Borata, jejichž kvalit bohužel nedosahuje. Dobrých nápadů je tu dost, ovšem realizace pokulhává, málokdy se povedlo z obětí vymáčknout něco extra, jako třeba v nejlepší scéně filmu během soutěže "Malá Miss Sunshine". Když se filmaři obětem odhalují (sestřih k vidění během titulků), je to většinou zábavnější než žert samotný. Pořád je to ale z letošních oscarových filmů jeden z těch zábavnějších a přeju mu, ať všechny své nominace promění. Malý Jackson Nicoll je frajer a určitě o něm ještě uslyšíme. (16.02.2014)