Mazel

Křehký film o křehké duši skryté za obrovitým tělem osmatřicetiletého profesionálního kulturisty Dennise, jenž hledá a stále nemůže najít TU PRAVOU životní partnerku, potažmo štěstí a smysl života. Film o niterné potřebě spřízněné duše. Debut dánského režiséra Matthiesena, zrealizovaný na základech jeho pět let starého krátkometrážního filmu Dennis. ~ /dále možné stopy spoilerů/ Ač je příběh tohoto plachého sympaťáka – protagonisty, který téměř nesleze ze záběru, v dobrém slova smyslu relativně prostý, těží z poměrně podstatných kontrastů, a to jak z hlediska zvolených lokací (Dánsko x Thajsko > domov x ráj pro sexuální turistiku > láska x sex), tak kupříkladu i co se týče zjevných disproporcí postav (obr x drobná Thajka). Kromě zmíněného hledání konkrétní osoby má snímek i další rozměr, spočívající v Dennisově postupném odstřihávání se od diktátu vlastní autoritativní matky, která – ač již poměrně vetchá a křehká – zcela sobecky manipuluje s životem svého syna. Film o probití se ke svobodě, osamostatnění se a možnosti nezávislého rozhodování a vlastní volby. ~ Je pravda, že 10 timer til Paradis je natočen dosti nekonfliktně a způsobem, aby do sebe vše zapadalo, tak jak má (někdo dokonce snímek může označit jako pseudoartový), nicméně jeho nekomplikovaná struktura v kombinaci s přitažlivým tématem a výraznými hereckými typy neobvyklého vzezření z něj dělá cosi, na co se rádi podíváte, ať už jste šťastně zadaní nebo na podobné pouti jako Dennis. A pamatujme si, nic nemusí být takové, jak se na první pohled zdá... (Mimochodem, naprosto hloupé distribuční názvy, včetně toho nejhloupějšího – českého.) (04.11.2012)

Včera večer jsem měl jedno veliké, až skoro obrovské dilema. Dívat se na čutálisty a nebo si pustit tento film? Zvolil jsem variantu B a teď už vím, že jsem udělal velmi dobře. Mazel v podání Kima Kolda měří něco kolem dvou metrů a odhadem váží něco kolem 120 kg. Záda má jako přistávací dráhu na letadla, sílu jako býk, jen s tou svoji maličkatou, uřvanou vlastní mámou, s tou si chudák nějak neví rady. Místo soutěže do Německa, o které svojí matičce zalže, odlétá do Thajska, s pevným odhodláním najít si tu vysněnou ženu, která by ho doprovázela životem, což samo o sobě v téhle zemi není žádný problém, jen to chce najít takovou, se kterou by tomuhle dřevorubci, se srdcem na dlani, bylo opravdu dobře. Velmi slušné čtyři hvězdy s přihlédnutím k již zmíněné muskulatuře hlavního hrdiny, hudbě a také k celkovému vyznění snímku, které je velmi přirozené a nenucené. Je to taková variace na podobný severský film Číňan, s poněkud jiným koncem. (14.06.2014)

Až mě překvapilo jak dokonale tady Matka vykreslila charakter psychického manipulátora. Jakoby autoři přímo čerpali z knihy Nenechte sebou manipulovat od Isabelle Nazare-Aga (mimochodem rozhodně doporučuju přečíst). Musím pochválit i perfektně ztvárněnou postavu Dennise jakožto oběť takové manipulátorky. Jeho naprostá neprůbojnost mě neustále dostávala ať už při konfrontaci s matkou, nákupu saka za 4000 či při čemkoliv jiném. Pro mě poměrně nečekaně se mu ale nakonec *SPOILER* povedlo se vzepřít a utéct z jejího zhoubného vlivu. Já osobně jí měl chuť přes obrazovku jednu střelit už po patnácti minutách. Natočené pěkně, možná na můj vkus ale až příliš šedivě a pesimisticky, ale k Dennisově pocitům a životu to sedělo. Ještě bych asi vytknul trošku naivní scénář. Přece jen...aby thajka po pár dnech jen tak sbalila úplně všechno (do těch pár kufrů) a přestěhovala se na druhý konec světa kvůli chlapovi kterého skoro nezná? A asi tady budu proti většině, ale na mě se takhle nalepit podobná "roztomilá" thajka s jejím vlezlým "ver ár jů from? šou mi jour masl" tak asi nezareaguju o moc líp než Dennis a myslím, že bych odešel dokonce i dřív než on (mluvím o těch ku*vách co mu nabízel známý a vlastně i o všech ostatních co se mu tam nabízely samy na ulici). (22.02.2013)

Pěkný film, který se mi líbil, byť jsem se trochu zdráhal věřit, že by takové lamželezo ve svých 38 letech stále bydlelo u matky. Možné je ale nakonec všechno - když film dospěje ke svému očekávanému závěru, skoro jsem si navíc říkal, že mi tam ta dějová linka s matkou přišla skoro zbytečná, byť je zase fakt, že to film ozvláštňuje a hlavní postavě to dodává na psychologické zajímavosti. Zajímavé mi mimochodem přišlo, jak se Denis zdráhal jakýchkoli erotických kontaktů s thajskými štětulemi - mělo tím být řečeno, že je stále panic? (Druhým - psychoanalytickým - výkladem je možnost, že pro něj posilovna představovala sublimaci sexuality). Jinak si lze těžko vysvětlit, že by normální dospělý chlápek bez partnerky odolal možnosti si vrznout, nabízí-li se tak snadná příležitost. Vlastně jsem si v jednu chvíli i říkal, že jsem už viděl nějak podezřele moc filmů, v nichž si chlapík pozve k sobě na pokoj šlapku, aby jí následně emotivně navrhl, že by si radši jen povídal - jaké zvláštní filmové klišé, jen považte! Skoro jako by filmaři zanášeli ohrané příběhy ze současnosti pohádkovým motivem postavy, která se zachová jinak než její předchůdci - a tím zvítězí. (I když je podle mě otázka, zda lze za "vítězství" v tomto případě považovat to, když si někdo domů do západní Evropy přiveze o dvě hlavy menší nevzdělanou ženušku z třetího světa, která neumí slovo dánsky - ano ano, láska hory přenáší, já vím, ale stejně moc nevěřím, že by to takovému manželství mohlo klapat). Mimochodem přišlo mi škoda, že ten film v závěru neukáže, jak na novou Denisovu partnerku reagovala ta blonďatá fešanda z posilovny, o kterou se Denis v úvodu filmu neúspěšně pokoušel - mohlo být zajímavé ukázat, zda by nově o Denise projevila zájem, kdyby viděla, že si místo ní našel někoho jiného. Známe přece ženy... (23.01.2016)

Ano, najít kulturistu, který není úplné herecké dřevo, je terno. To pak nikdo nepřemýšlí, jak předvídatelně byl vykonstruován scénář, a že by se ten příběh klidně obešel bez výletu do Thajska. Ale nečím svůj vlastní kraťas autor natáhnout musel, když ho chtěl dostat do kin. Psychologické drama patologického vztahu matka-syn není nijak vyhrocené a Thajsko tu funguje pouze jako kulisa plná klišé. Výsledek není špatný, ale také nijak zvlášť povedený. (16.10.2012)