Sakra, kluku!

Jak popsat veškeré svoje pocity? Jak nevynechat jediný detail? Nevím, pokusím se, ale půjde mi to těžko. Asi tak těžko, jako život v podání našeho hlavního hrdiny. Zdánlivě má vše, co by mohl mít, přesto neví, tápe a hledá nějaký smysl, či impuls. Zdánlivě obklopen mnoha lidmi a přesto tak sám…. K tomu naprosto perfektní černobílé provedení, které tuhle nenápadnou nádheru ještě bez chyby vykreslí a dodá ten správný punc…. Zkus se postavit na vlastní nohy a jednou udělat taky něco sám. Já osobně Ti věřím, chce to jen odhodlání a trpělivost, ale určitě to vyjde. Jediná věc, kterou pro Tebe můžu udělat, je to, že neudělám nic. (17.08.2014)

Tak to byl snímek, který se nejen strefil zrovna do mojí nálady, ale navíc se mně líbil svým zpracováním v černobílém provedení, které skvěle dotvořilo atmosféru Nikova bezútěšného života a originálním scénářem. Jako komedie mně to až tak moc neoslovilo i když tady byla jasně patrná snaha vložit trochu komediálních prvků do postav, které se s Nikem během dne setkaly, ale které ho rozhodně nepovzbudily ke smysluplnějšímu životu. Bylo vidět, že si s každým momentem do detailů pohráli, každé setkání s nějakou postavou, ať šlo o souseda, babičku Marcela, atd., bylo jasně ohraničené a mělo své dané místo v Nikově dni. A asi jako ostatní uživatelé i já jsem čekala, kdy už konečně Niko to kafe dostane. Na režijní debut výborné a já se jen ptám, sakra kluku, co s tebou bude dál..........jo a hudba, ač by se mohlo zdát, že sem nepatří, tak to byl moc povedený tah. (12.07.2015)

Výtečný film, který mě hodně bavil (hlavně díky většině epizodních postav, které jsou skvěle napsané i zahrané). Černobílý formát mi k tomu sednul, taktéž zasazení do současného Berlína i rámování děje úsekem jednoho dne (stejně tak opakující se motiv s nedostupnou kávou je super; hudební podkres jsem naopak skoro nevnímal a téměř ani nevím, že tam nějaká hudba byla - tak mi přišla nenápadná, resp. dokonale padnoucí k atmosféře snímku). V podstatě celý ten film - tak jak je vymyšlený - hrdina putuje odnikud nikam, potkává různé postavy a něco s nimi zažije, než se zase posune dál - od začátku aspiruje na to, aby se mi líbil - je tam všechno tak, jak to mám rád (dramatická rovina se zde skvěle doplňuje s tou komediální), a má to svou poetikou blízko k zde zmiňovanému Jarmuschovi (aniž bych z toho nutně měl dojem epigonství). Kdyby takto vypadal tematicky podobný český protějšek Parádně pokecal, bylo by hned možné ho vzít víc na milost. V podstatě jediné, co mi na tom filmu vadilo, bylo to, že mi herecký přestavitel hlavní postavy, Tom Schilling, neuvěřitelně připomínal jednoho týpka, kterého strašně nesnáším, takže do té averze jako takové k jeho postavě flákače se mi ještě míchal odpor k herci zapříčiněný tou podobou - ale to je samozřejmě výtka čist subjektivní, za kterou ten film nemůže. Místy se mi tam ale vkrádala i jistá znuděnost, takže nakonec přece jen 4 hvězdy. (Nejen) fandům podobných "lůzrovských filmů" lze tuto německou libovku jen doporučit. (19.06.2016)

Sakra, kluku - tys mi učaroval! 24 hodin bez kávy ve dni blbec novodobého rozervance, který na to, jakým protivenstvím prochází, zachovává stoický klid a dokonale si užívá svůj momentální životní postoj... ukáže se, že dočasně, neboť otec se vyjádřil jasně - jediné, co pro tebe můžu udělat, je neudělat nic... což je mimochodem velmi moudré rozhodnutí. Krom toho, že se Niko Fisher tak krásně hledal a měl interesantního kamaráda, provázel ho allenovský džezík a černobílý obraz se záběry Berlína jak z profi fotek padesátých let... prostě skvělá náladovka s naprosto lahůdkovým Tomem Schillingem ♥ - zkrátka, přesně podle mého guuusta - jdu do plných! (08.08.2014)

Pred pár dňami som sa pochvalne vyjadril o nemeckej kinematografii posledného obdobia a hneď mám k dispozícii ďalší dôkaz, že to nie je iba nejaká epizódna odchýlka od doterajšieho. Koho by napadlo, že v roku 2012 niekto nakrúti čiernobiely film, zdanlivo bez deja, s postavou sympatickou nanajvýš vizuálne, podfarbí to nevtieravou hudbou a vznikne z toho pozerateľný a dokonca príťažlivý film, ktorý bez zaškrípania plynie od úvodných po záverečné titulky. Tom Schilling je vo filme veľmi presvedčivý a patrí mu veľký podiel na celkovo dobrom vyznení. (15.10.2014)