Hedwig a Angry Inch

Za mojej mladosti boli deviácie v lekárskych knihách a homosexualita bola trestná. Bol to extrémny prístup, avšak rovnako extrémna je aj súčasná propagácia iných orientácií a deviácií, a to vo vyššej frekvencii, než je ich početnosť v populácii. Snobi sa idú zblázniť z toho, akým obrovským umením sú filmy o týchto ľuďoch. A heterosexuál, ktorý nie je ani -ista, ani -fil sa začína cítiť stiesnene a neisto. Nehodlám sa na tom podieľať a jednu hviezdičku dávam iba ako rezervu pre prípad, že by sa v tej nedopozeranej časti filmu predsa len vyskytlo niečo zaujímavé. (03.02.2011)

John Cameron Mitchell, takový rejža typu-světe buď ze mě vyděšen, čím já se zabejvám(viz Shortbus). U téhle sračkoviny jsem vydržel neuvěřitelných 26 minut. Zase je tu maník, co neví jestli má bejt chlapem či ženskou, zase se tu omílá nějaké trauma z dětství. Aby to mělo i politické poselství, je tu berlínská zeď, proč ne, tím nikoho neurazíš. Muzika má být z roku 90. Tak to jsi Mitchelli tedy ustřelil. Nejen, že ta hudba stojí za hovno ale v 90.-tém roce takovou primitivnost hráli snad jen upadající Styx, které stejně nikdo neposlouchal. V 90-tém jela poměrně pěkná a originální muzika, mám toho plné skříně. (21.11.2012)

Moc pěkný punkrockový muzikál, který příjemně navozuje atmosféru newyorské punkové scény z počátku 70. let a jejich transvestitismus (New York Dolls, Jayne County). Hlavní hrdina/ka Hedwig obdivuje Davida Bowieho, Iggy Popa a Lou Reeda a musí se vypořádat s problémy lásky a svého pohlaví (moc pěkná písnička Origin of Love), ale taky peněz a rock'n'rollové slávy. Nejvíc mě ale dostal vtípek o tom, že Hedwigu vyhodili ze školy za referát o agresivním vlivu německé filozofie na rock s názvem "You, Kant, Always Get What You Want":) (03.11.2006)

Máte dvě možnosti buď ten film přijmete takový jaký je a nebo ne, Hedwig And The Angry Inch rozhodně není pro každého. Obrovskou výhodou je, že John Cameron Mitchell netlačí na pilu, citově vás nevydírá, neříká co byste si měli myslet, pouze vypráví, postupně, takže příběh se skládá do mozaiky, která ve vás možná o to víc nenásilně dokáže vyvolat emoce. Je to do jisté míry muzikál, do jisté míry artovní snímek, možná „ujetost“, ale hlavně má hloubku a přes svůj námět je nabit i pozitivní energií. 100% (23.08.2010)

Jelikož jsem člověk, který má rád krapet netradiční filmy, kterému jsou filmoví transvestité povětšinou sympatičtí (jen si vzpomeňte na Frankieho-N-Furtera :-]) a rockovou hudbu má rád, tento film se mi skutečně líbil. Není revoluční ani mě nenaplnil nadšením, neboť nejde o komedii, ale spíše drama s černějším humorem. Ovšem režisér v hlavní roli je dokonalý, určité scény mají své skryté kouzlo a především ta filozofie snímku (lidé byli původně spojení, až Diovy blesky je rozdělili vejpůl a od té doby hledáme své skutečné polovičky) je skutečně krásná. (03.11.2006)