Žaluji!

Tento škandál rozdělil francouzskou veřejnost na konci devatenáctého století na dva tábory a to zejména díky mědiím, které v té době představovali zejména novináři a všeobecně tisk. V dnešní době už tisková média vystřídali ani néé tak televize ani internet, ale takzvaná chytrá elektronika a zejména chytré telefony a mnoho dalších chytrých věcí. On už ten název napovídá, že je to pro chytré lidi, ale opak je pravdou. Jelikož tyto produkty byli vymyšleny pro hloupé spoluobčany a zejména pro to, aby neměli svůj názor a aby je tyto produkty nabádaly jak mají přemýšlet a co mají v dané situaci dělat. Stačí se podívat, když jedete městskou hromadnou dopravou, kolik lidí čumí do té své zázračné plastové bedýnky a hltají tam většinou nepotřebné věci. S tímto snímkem to souvisí tak, že v každé době existovali média anebo instituce, kteří lidem říkali, co je správné a co je špatné. Nejdřív to byla církev, poté nastoupili tištěná média a dneska je v tom takovej galimatyáš, že už člověk ani nepozná, co je novinářská kachna a co není novinářská kachna. Jde taky o to, že nějací exoti si třeba bez navigace GPS nejsou schopni ani nakoupit. Při této aféře se Francie rozdělila na podporovatelé intelektuálů jako byl Émile Zola a další významní umělci té doby a odpůrce a antisemity, které podporovala tehdejší vláda. Prostý lid byl vyburcován za pomocí tištěných médií k antisemitským útokům na židovské obchody k takzvaným pogromům ze kterých si vzal inspiraci i pozdější velitel fricků Adolf Hitler. Samozřejmě existuje řada konspiračních teorií o této události, která připomíná případ žida Hilsnera na našem území, ale pravdu se asi nikdy nedozvíme a tak nám musí stačit tato oficiální pohádková verze o dobru a zlu, kde samozřejmě dobro zvítězí. Roman Polanski, kterého nemusím jako člověka, kterej se v sedmdesátých letech přiznal k prcačkářský aféře s nezletilou dívkou je sice prase, ale točit filmy to on umí. Dokázal přiblížit divákovi atmosféru Francie na konci devatenáctého století a taktéž výběr herců byl solidní. Samozřejmě zde nezapomněl obsadit do jedné z hlavních rolí svojí dvorní princeznu a manželku Emmanuelle Seigner na které se už také podepsal zub času a je tam taková strhaná a nezáživná. Také mi zde chybělo více toho antisemitismu, který při této aféře otřásal celou Paříží. Ale celkově to bylo dobře natočeno a pro ty, co tento případ neznali se určitě něco nového přiučili. Za mě dávám něco přes 70%. (27.07.2021)

Bohužel nudnější film jsem letos snad ještě neviděl. Polanski mě krom Pianisty ani jednou nepotěšil a tímhle si u mne definitivně podepsal režisérský ortel. Spojení Francie, Polanski a aféra Dreyfuse zněla přitom slibně, ale je to neskutečně nezáživný film, kde není ani jedna zajímavá postava, dialogy mě vůbec nebavily, k napětí nedojde a někde v půlce jsem přemýšlel, že to dokonce vypnu, žel jsem měl jelikož jsem o nic nepřišel. Asi nejnudnější film roku. Hvězda za kostýmy a druhá k režisérskému řemeslu. Příběh***, Akce>Ne, Humor>Ne, Násilí>Ne,Zábavnost*, Hudba**, Vizuál***, Atmosféra**, Napětí>Ne. 3/10. (02.05.2020)

„Dôstojník a špión” , snáď do úplne najmenších detailov "rozpitváva" známu aféru Alfreda Dreyfusa z konca 19. storočia, išlo o kapitána 14. delostreleckého pluku, stážistu generálneho štábu armády, ktorého vojenský súd uznal vinným z velezrady, za čo ho následne odsúdili k doživotnému väzeniu, následne ho deportovali i degradovali, až ho nakoniec vyhnali na ďaleké, Diabolské ostrovy. Za všetkým treba hľadať i príčinu, ktorá bola tentokrát sfalšovaná a zmanipulovaná, zároveň, že v podstate sa jednalo o neospravediteľný, justičný omyl najhrubšieho zrna, a o to väčší dôvod, aby sa do tejto kauzy obul aj človek, ktorý i napriek tomu, že stál pôvodne na opačnej strane barikády, chce docieliť spravodlivého procesu, pričom samí generáli a všelijakí, skazení plukovníci, mu iba neustále podkopávajú kolená, ale Georges Picquart je našťastie neoblomný, a tak sa hádam dočkáme konečnej nápravy... ? Ruku k dielu priložil i taký predstaviteľ naturalizmu, Émile Zola, za čo bol i on nenávidený francúzskym ľudom. / A možno tiež kontroverzný režisér Roman Polanski sa o tom rozhodne nakrútiť pôsobivý, dobovo štylizovaný snímok, a to len preto, aby ospravedlnil svoje dávne prehrešky z minulosti ? Síce netvrdím, že je tomu tak na plných 100 %, no navzdory tomu, pôsobila jeho novinka akosi neucelene, neprehľadne a trochu chaoticky, čo len podtrhuje, že kvantum rôznorodých, vedľajších postáv v obsahu filmu, v ktorých sa vyznať, bolo asi absolútne nemožné ? Po čase som sa začal v deji mierne strácať. Množstvo nominácii na Césara značí samotný záujem filmovej Akadémie, kde 3 z nich sa dokonca premenili na celkový úspech, keď dve z nich sú dokonca pre Romana ? Polanski je z časti určite strašne prešibaný, že mu to v krajine galského kohúta zhltnú i s navijákom, trebárs, ak sa aj my dokážeme odosobniť okolo kontroverzie Romana P. , môže to byť nakoniec celkom prospešné ? Skúsme sa pozerať na film čisto iba objektívnym pohľadom bez toho, aby sme vôbec rozmýšľali, kto ho vlastne režíroval, vtedy má čo ponúknuť ? Dujardin bol vskutku naozaj excelentný, alebo tu účinkuje i skvelá plejáda francúzskych hercov ! Ak sa dokážete viac sústrediť, môžete byť priam nadšení, ale ja som to zjavne nedokázal ! PS: Nenašiel som jedinú postavu, ktorá by nemala "moustache" , skrátka, zrejme to patrilo do danej doby, len toľko pre zaujímavosť. (03.09.2020)

Ve chvílích, kdy se podplukovník Picquart snaží přesvědčit své nadřízené o Dreyfusově nevině, může divák jen bezmocně skřípat zuby. Totéž platí i o sekvencích ze soudní síně a u ukázkách, kam až snaha o prosazení spravedlnosti hlavního hrdinu dovedla. Nicméně pokud jde o samotné vyšetřování či chvíle z Picquartova osobního života, tak film trochu ztrácí a taktéž bych ocenil více prostoru pro Dreyfuse a jeho rodinu. Na to, že právě Dreyfus je styčným bodem celého filmu, je ho tu na můj vkus strašně málo. Každopádně slušná práce a člověku ten tupý antisemitismus, se kterým se ostatně setkáváme i dnes, prostě nejde na rozum. 75% (17.05.2020)

Dôstojník a špión je ďalším výborným zárezom do portfólia legendy. Takáto poctivá filmárina sa už tak často nevidí. Je úžasné, že majster to má aj napriek pokročilému veku stále v ruke. Vďaka svojej emotívnej odťažitosti však nejde o titul, ktorý na ide ruku každému. Skôr než o veľkolepý popis neslávnej aféry, pripomína tiché memento s presahom do súčasnosti. Treba ho vidieť, načúvať mu a možno sa z neho poučiť. 8/10 (30.10.2020)