Pátrání po Sugar Manovi

Na tomto dokumente nevidím nič zvláštne, okrem toho, že je zaujímavý svojou témou o hľadaní neznámeho hudobníka, ktorého hudba sa stala fenoménom svojej doby na určitých miestach sveta. Má celkom fajn postupnosť, no je to niečo ako dokumenty z tejto oblasti, ktoré sa týkali hudobného štúdia, či hudobnej skupiny, proste dokumenty, ktoré o hudbe vznikli v USA v posledných rokoch a sú považované za veľmi dobé, majú proste približne rovnaký štýl. Zrejme realita tomu vyhrala Oscara, no čo viac k tomuto dokumentu plnému rozhovorov o vnímaní toho mám dodať, ak to mne nie je blízke okrem sympatií, ktoré som k nemu nadobudol? Neviem, pre mňa dobré, ale na zadok z toho obrazne nepadám. (12.03.2014)

I wonder... jak se jen TOHLE mohlo skutečně stát, a jak z toho mohl vzniknout takový ryze pozitivní film? Navíc podpořený i vytříbenou vizuální stránkou, samozřejmě raději ani nemluvě o hudební složce, představované skutečnými písněmi pána, který byl zcela neprávem hudebními dějinami všech zemí krom JAR pohřben a zapomenut. Sixto Rodriguez je nepopsatelný člověk, a já budu navěky děkovat tvůrcům tohoto dokumentu, že jsem se s jeho příběhem (který, to si nenalhávejme, zřejmě nebyl tak sluníčkový) mohl seznámit. Život zkrátka tropí hlouposti a píše ty nejneuvěřitelnější scénáře. Toho Oscara i všechny další ceny naprosto chápu. Tohle poselství o ryzím člověku, a o tom, co bez svého vědomí a úmyslu způsobil na druhém konci světa, by mělo vejít do dějin kinematografie. 90% (07.09.2015)

Za sebe musím napsat, že mě mnohem více okouzlilo zpracování dokumentu, tím myslím různé grafické vychytávky, než téma které zpracovává. Hudebně mě Rodriguez příliš neoslovil, a to mám hudbu z tohoto období velmi rád. O trošku více mě oslovil jako osobnost, protože uznávám lidi, kteří celý život tvrdě dřou a je mi úplně jedno, jestli se jedná o zpěváka, závodníka F1, nebo třeba takového pomocníka na stavbách. Rodriguez je postavička velmi zajímavá. Na začátku pátrání vypadá velmi záhadně, ale postupně zjistíme, že se jedná o člověka relativně normálního. Během sledování se mi párkrát chloupky postavily do pozoru, ale nejednalo se o nic výrazného. Rodriguezovy texty neshledávám ničím geniálním. Měl pouze štěstí. Respektive neměl štěstí na producenta. Někdo si uvědomil, že podobné texty, které jsou útočně orientované proti vládě, by mohli zaujmout v zemi, kde jsou lidé v rozporu s vládou. Na tomto nápadu si dotyčný řádně namastil kapsu. Rodriguez se poté později, díky několika dobrosrdečným nadšencům, kterým to také hodilo nějaký ten dolar, stal uznávaným a velmi respektovaným a na stará a upracovaná kolena si také přivydělal. Očekával jsem, že mi více sedne hudba a hned po skončení dokumentu si všechna jeho alba poctivě stáhnu. Dále je dokument přehnaně roztahaný a velmi stereotypní a přitom má pouhých 86 minut. 2* (25.11.2013)

Dokument jsem registroval už v době uvedení, ale nevědomky jsem se přidal k celému světu a jeho protagonistu dalších 12 let ignoroval. Nedávno jsem Rodrigueze objevil díky Spotify a teď mi hraje tak často, že mi snad zadře jablečný software… Píseň Crucify Your Mind je jedna z nejgeniálnějších kdy nahraných věcí, jejímu rytmu, údernému riffu a poetice ani Bob Dylan nestačí. A když jsem se teď konečně dopátral Sugar Mana, chtě nechtě jsem se pral se slzami a definitivně se přemluvil ke koupi gramofonu, který debutově poctím albem Cold Fact. Dokument není kdovíjaký a až moc zanechává opar tajemnosti, který titulní detektivové jdoucí po stopě prchlivé hudební legendy prorážejí. Zbývá mnoho věcí, o nichž se chceme dozvědět víc (ať už to, co se sakra dělo s penězi za alba prodaná v JAR, nebo o následcích provalené jihoafrické slávy). Skončí se formou sladké pohádky, ale přece je to rozprávka ve vší své nepravděpodobnosti naprosto uvěřitelná a soběstačná. Rodriguez vyformoval sebe i velkou část jedné po právu nespokojené jihoafrické generace svými písněmi, které nosí srdce na dlani. A když se s ním seznámíme v několika rozhovorech, archivních záběrech a upřímně nadšených výpovědích lidí, jimž jeho hudba změnila život, nic víc k tomu nepotřebujeme. Příběh malého, skromného a pracovitého muže, jehož v domovské zemi přehlížené dílo si žilo vlastním transatlantickým životem, je zkrátka krásný, trochu hořký a inspirativní. Nadčasová hudba si své fanoušky nakonec vždy najde, a když je její autor takhle přízemní (v tom nejlepším smyslu slova) frajer, její konzumace je rázem ještě sladší. (19.01.2024)

Skutečně hodně zajímavý příběh i dokument. A skutečně hodně zajímavý člověk a události okolo. Jen mě asi tak moc nebere ona hudba, část "On žije" mohla být trochu víc "Ta dá!" a konec by zasloužil ještě dovětek "Jak to bylo po odvysílání dokumentu". Chápu, ta třetí věc je logicky nemožná, ale konec mi tak přišel nějaký ustřižený a jakoby nedotažený. i tak je to... zfilmováníhodné :) (18.08.2013)