Režie:
Věra JordánováScénář:
Josef BoučekHudba:
Vadim PetrovHrají:
Jaroslava Adamová, Luděk Munzar, Josef Vinklář, Jiří Adamíra, Zlata Adamovská, Vlasta Fabianová, Blanka Waleská, Ivan Luťanský, Consuela Morávková, Věra Koktová, Blanka Vikusová, Josef Mráz (více)Obsahy(2)
Příběh se odehrává v Provenci na počátku 19. století. V rodině sourozenců Rogronových (L. Munzar a J. Adamová) žije jejich mladá a krásná schovanka Petřička (Z. Adamovská), s níž je krutě zacházeno. Rodinu tvrdě ovládá Sylvie Rogronová, stará panna, která by se chtěla provdat za plukovníka Gourauda (J. Adamíra). V pozadí všech intrik stojí vypočítavý advokát Vinet (J. Vinklář), který chce získat vysoký post v justici. Ve hře těch tří – sourozenců Rogronových a advokáta Vineta – hraje Petřička jen roli figurky, s níž je zacházeno podle zájmů zúčastněných. Pomoci jí nemohou ani kamarád Jakub (I. Luťanský), ani její babička (B. Waleská)… (Česká televize)
(více)Recenze (7)
Utýrána k smrti. Petřička sice nepatří mezi nejznámější díla Honoré de Balzaca, ale stejně jako v jiných románech z Lidské komedie, i tady jde o krutý tragický příběh, zabydlený bezohlednými lidskými hyenami, které v touze po moci, penězích a kariéře neváhají zničit i život patnáctiletého děvčátka. Pochmurnou atmosféru plnou intrik a vypjatých emocí navíc zesiluje černobílý vizuál, který má v případě této vynikající televizní inscenace až neočekávaně uhrančivý náboj. Kolektiv hereckých osobností par excellence – od mladinké Zlaty Adamovské, pro niž to byla jedna z prvních příležitostí před kamerou, přes Munzara, Vinkláře, Adamíru, Fabianovou a další velikány české Thálie, až po vskutku démonickou Jaroslavu Adamovou, z jejíchž očí přímo šlehají blesky – potom dokázal onen svět balzakovských hrabivců a pletichářů vzkřísit s naprostou přesvědčivostí a podvědomou působivostí. ()
Výborné herecké výkony. Především skvělý Vinklář jako hlavní intrikán. Velmi dobře vykreslené politické intriky, které jdou i přes mrtvoly. Výstižné jsou dva citáty z tohoto televizního filmu "Jaké zákony? Zákony to jsou oni sami, dělají si je pro sebe" a "Kdo chce vládnout, musí se nejdřív naučit vydělávat peníze. A to my přece umíme." To pasuje i na politiky v dnešní době. Jedinou chybičkou bylo obsazení titulní postavy, protože i když Zlatě Adamovské v této roli ještě nebylo ani osmnáct a velice jí to slušelo, tak do postavy patnáctiletého nevinného děvčátka prostě nepasovala. ()
Už nevyjde z ní ani jiskřička. Padla její hvězdička. Kazisvěti. Herodesové. Kati múzy spanilé. Podlá zmijí krev. Plazivá, v kořenech. V moci má. Odlévá. Nejprudší to, "korunní" jed. ()
Kam se hrabe na intriky “Games od thrones” . Zde bezvadný Vinklář a vůbec všichni. Ovšem sociální a mravní sdělení je dnes už jinde. V dobách Honoré de Balzaca byla sociální-politické pokrytectví aktuální, dnes je aktuální především mravní pokrytectví, kdy zloději a úchyláci se dovolávají mravní nápravy společnosti a pokrytecky se dovolávají neviny. Závěr inscenace by přeložen do dnešní doby vypadal dramaturgicky tak, že J. Adamová by sice po stažení obviněni byla na svobodě ale maloměsto by ji odsoudilo a společensky by byla celá rodina znemožněna. ()
Reklama