Sword Art Online - Season 1

První sezonu tvoří dvě části - SAO a ALO. Sword Art Online arc považuji i přes jeho mouchy za klasiku, na kterou nedám dopustit. Za mě má všechno. Zajímavou zápletku - 10000 lidí lapených ve hře smrti. Geniální záporák - Kayaba Akihiko, tvůrce hry a jediný administrátor. Zajímavý svět - Aincrad. Hodně akce a soubojů. Emoce a trocha slz, když kvůli Kiritově sobeckosti začnou umírat lidé kolem něj. Část s hraním si na spokojenou rodinku asi nebyla úplně nutná, ale budiž. Zajímavé postavy (Egil, Klein, Asuna, ...) bohužel na úkor Kiritova harému (Liz a další si ani jmény nepamatuju) nedostávají tolik prostoru. SAO část hodnotím 5*. ////// Pak tady máme i nevyhnutelné pokračování, kterým je zachraňování princezny (Asuny) v novém světě - Alfheimu. Nové postavy, bohužel, nejsou zajímavé, v čele s Kiritovou sestrou (nebo snad sestřenkou), kdo ví. Kromě jednoho zajímavého souboje je to nuda jak mraky a konečně dochází i na první rape scene v princezniných komnatách. Dávám 3* s vědomím, že bude hůře. Quote: „Kdyby jsi stvořil tak úžasnou hru, chtěl by ses jenom dívat?“ (01.04.2021)

Fantastický seriál, ktorý trpí len na jeden nedostatok - tá najlepšia akcia sa odohráva v úvodných titulkoch. Tým samozrejme nechcem naznačiť, že by bola akcia len v titulkoch a v seriáli nie, práveže v seriáli je akcie dostatok. Čím je pre mňa SAO tak fantastické? Jednotlivé diely odzrkadľujú sociálne pomery v spoločnosti. Pretože presne tým SAO je - zrkadlom spoločnosti. Ak by sme všetci skončili uväznení v hre s tým, že jediný spôsob ako z nej vyjsť živý je vyhrať ju, došlo by nevyhnutne presne k tomu, k čomu v SAO skutočne došlo a to k diverzifikácii spoločnosti. Proste nie všetci by boli schopní vbehnúť do dungeonu a likvidovať bossov, aby to čím skôr skončilo a čím dlhšie by sme v hre boli, tým menší by sme mali o dohratie záujem. Podstatná je aj Kiritova myšlienka, že ak sa hráč zmení v hre, zmení sa aj v skutočnom svete, toto ako bývalý hráč MMORPG môžem z prvej ruky len potvrdiť. Po 14. dieli dôjde k zmene tempa, pridajú sa nové postavy a vskutku nezaujímavý svet, seriál tým dosť utrpel, ničmenej stále je to pozerateľné a akcia je po novom obohatená lietaním. Držal to nad vodou len Kirito, ktorý bol proste... Kirito. A najmä kvôli Kiritovi dávam plných 5*. (21.07.2018)

Sword Art Online, taktiež známe ako najhoršie najobľúbenejšie anime je presným príkladom toho, ako vyzerá priemerný animovaný seriál z japonskej produkcie. Teda najprv zaujme celkom zaujímavou myšlienkou o ľuďoch uväznených vo virtuálnom svete, v ktorom smrť znamená zomrieť aj v skutočnom živote, čo je skvelý podklad k depresívnemu príbehu v dystopickom svete. Hneď po dvoch dieloch však vzápätí zistíme, že to tak úplne nie je a miesto akéhosi zaujímavého budovania sveta sa dočkáme len nelogických zvratov, nezmyslov a v neskorších častiach to dokonca skĺzne až do rozprávky. Skrátka a jednoducho - spočiatku sľubnú zápletku s veľkým potenciálom tvorcovia spláchli do hajzlu. Takže jediné, čoho sa divák dočká sú len epické "cool" súboje, ktoré vždycky skončia rovnako a cool ultra over-powered postava, ktorej sa nikto nikdy nevyrovná, aj keď vlastne svoju silu nezískala prirodzenou, poctivou cestou. Je tu neskutočne mnoho dejových dier, trhlín, chýb, nezmyslov, pátosov, stereotypov a podobne, až sa človek nad tým vlastne zabaví a zasmeje - a to pritom ani nie je vtipné. Nezaostáva dokonca ani technická stránka, ktorá síce nemá až tak zlú vizuálnu stránku ani audio, ale keď v každom súboji hrá stále tá istá melódia a každý súboj má rovnaký priebeh a je rovnako nakreslený, ono to vďaka tomu naberá ešte na väčšej vtipnosti. Aj keď teda skôr smiešnosti. Nakoniec teda také silnejšie dve hviezdičky, pochopiteľne ma to bavilo. Záverom ešte musím podotknúť, že druhú polovicu nepovažujem ani za lepšiu, ani za horšiu, pretože paradoxne ona zdvíha môj zážitok zároveň najviac. Pre vysvetlenie - je až taká zlá, až je vtipná a občas má divák pocit, že paroduje seba samú, zatiaľčo prvá polovica bola mdlá, nudná, jednotvárna, jednoduchá, plátka a predvídateľná, nediv, že po dopozeraní dvanásteho dielu som si trinásty pozrel až o šesť mesiacov neskôr. (26.08.2018)

Po uvěznění 10 tisícovek hráčů ve fantasy online hře SAO (kde virtuální smrt znamená i tu skutečnou a nelze se odhlásit) se mi moc líbilo, že nesledujeme jejich postupné sžívání se situací, nýbrž epizodicky poskakujeme časem dopředu na (zdánlivě) důležité události či seznámení již zkušeného, vylevelovaného hrdiny. Nepřipraveného mě pak zaskočil zásadní zvrat v půli (který by dle očekávání měl být koncem), jenž spoustu oněch postav či zážitků smetl jako jednorázových a nepodstatných, zároveň výrazně akcentoval romantickou linku (mj. vytvořením "poloincestního" milostného trojúhelníku, he?). No nic, nakonec ušel i tenhle "story arc", byť kvalit prvního rozhodně nedosáhl. Ještě zmíním vynikající technickou stránku (grafika, animace, hudba). (11.02.2019)

K odpadu to má pořád dost daleko, ale to samé i k dokonalosti. Z dnešního pohledu to je vlastně jenom (pod)průměrný isekai plný klišé. Co mě ale štve zdaleka nejvíc (kromě toho, že je to často extrémní nuda) je nevyužití potenciálu, který to celé mělo. Ne, že budeme prozkoumávat jednotlivá patra Aincradu a jejich zvláštnosti, tak jak bych si to jako fanoušek dobrých fantasy představovala. Ve finále se nepodíváme ani do čtvrtiny z nich a už je konec, takže zajímavý world building - nula. Ani "romantika" to nezachránila. 3/10 (10.03.2024)