Katakimiku

Každé další setkání s Falin je šílenější a šílenější a vždycky vzbuzuje mnoho otázek. Stejně tak tentokrát a taky jsme opět o něco víc poznali postavy a jejich motivace. Stále super 9/10

Tři důležité party se konečně potkaly, lépe se nám představily postavy a jejich vzájemné vztahy, příběh opět nabírá temnější tón a na jídelníčku se tentokrát objevila i japonská kuchyně. 8.9/10

Návrat k hlavní partě, trocha kouzlení, trocha vaření a spoustu povedených vtipných momentů. Děj se sice téměř neposunul, ale na odpočinek pro mě opět ideální. 8.8/10

Do příběhu se přidaly nové důležité postavy, většina z nich s dostatečně zapamatovatelným vzhledem i osobností. Opět to není nic, co by zásadně překvapilo, možná tak několika povedenými vtipy - za mě stále spokojenost. 7.9/10

Co je to láska? Otázka, na kterou se v dnešní epizodě Himari snažila získat odpověď. V hledání významu lásky se autoři romantických mang často přímo vyžívají a dovedou tím bez potíží zabrat většinu epizod. Už jsem si zvykla, že věci okolo sexuální orientace Japonci neřeší v mangách skoro vůbec a ani zde to není výjimkou. Což mě mrzí, protože se k tomu příběh nabízí a sledovat sáhodlouhé patlání se v pocitech, není zrovna něco, co bych potřebovala sledovat celých 20 minut (a ještě k tomu se vlastně pomalu nic neposunulo). 7/10

Vůbec jsem nečekala, že se děj bude posouvat tak rychle a přitom nebude působit uspěchaně. Nicméně mám najednou úplně jinou obavu než minule - je dost možné, že Himari bude zbytek dílů pátrat po významu lásky, jako tomu bylo u Yagate kimi ni naru a to může dost zabít tempo příběhu. Ale pokud si seriál nadále zachová příjemnou a roztomilou atmosféru, budu asi ochotná něco takového i odpustit, záleží na provedení. 7.6/10

Na začátek - jsem čtenářka předlohy, takže se srovnávání seriálu s knížkou nevyhnu. Začala jsem jí číst přibližně v době, kdy jsem začala sledovat anime (donghuu) a to hlavně proto, že jsem se vůbec neorientovala - složitá jména jsem si nepamatovala a tím pádem ani role mnoha postav v příběhu a po fantasy stránce se toho taky moc nevysvětlí. Mám pro vás nicméně dvě různá doporučení: Donghua má smysl hlavně pokud chcete seriál o řešení nadpřirozena a záhad, nejde vám tolik o vedlejší postavy, spíš o to, aby vás to prostě na pár hodin zabavilo. Akční scény (i když jich tolik není) jsem si rozhodně víc užila v animované podobě, celkově audiovizuálně je to nadprůměrné. Na čínštinu se ve finále dá zvyknout (ale jak jap tak aj dabing jsou dostupné). A Novela? Bylo mi jasné, že bude podrobnější , ale nečekala jsem, že o tolik. Vedlejší postavy mají mnohem víc charakteru, ty hlavní mají snad ještě lepší chemii a hlavně jednotlivé záhady jsou vysvětlované strašně uspokojivě. Když se dozvíme o nějaké nové důležité postavě, události nebo místě, většinou se později propojí s nám už známými informacemi, někdy i přidávají celé věci jiný rozměr. Zároveň má knížka trpělivost i s námi, kteří si nepamatujeme jména, protože se jednak často opakují, ale postavy se taky oslovují pomocí svých hodností a tím nám připomínají, o koho jde. A jestli si jste přišli pro romantiku, je knížka holt povinnost. Čímž se dostávám k věci, které jsem se před sledováním dost bála a tou je čínská cenzura. Naštěstí pokud vím, žádný zajímavější moment mezi hlavními hrdiny z animované adaptace nezmizel, i když opět musím říct, že mi v novele přišly takové přirozenější. Za mě je seriál spíš rekapitulace nejdůležitějších scén, ale stejně se mi líbil, i když mohl být lepší. Ale stále slušných 7/10

V mnohém mi to dost připomíná Yagate kimi ni naru a to nejen barvou vlasů hlavních hrdinek, ale taky zjevně o něco hlubším příběhem, který si dává za cíl zaujmout i širší publikum než jenom fanoušky yuri anime. Zápletka je dobrá, reálně a roztomile je tu ukázané všechno, co k zamilovanosti patří, chemie hlavního páru je povedená a v kombinaci s pěkným stylem kresby a příjemnou hudbou se rozhodně jedná o jedno z nadějnějších GL poslední doby. Jediný můj strach do budoucna je, aby se to nevydalo směrem Adachi a Shimamury a nebylo to jen o té platonické lásce, ze které nic většího nevzejde (ale vzhledem k tomu, co jsme viděli, si to nemyslím). Jinak zatím moc fajn 7.4/10

Přesně to, co si od dobrého shounenu představuju. Jednoduchá, přesto zajímavá zápletka, zábavné vedlejší postavy, hlavní hrdina, kterého chápu a těším se, jak se bude pracovat s vývojem jeho charakteru, skvělá animace,...rozhodně to má potenciál, asi úplně ne na anime roku nebo sezóny, ale na to, být dobře zapamatovatelným seriálem určitě. 8/10

Na rovinu, je to blbost. Má to scénu, kdy jde záporačka zavraždit hlavní hrdiny pomocí dvoumetrové bagety a přitom se to pořád bere jako horor. Miluju ty chvíle, kdy se už dvakrát údajně mrtvá uklízečka Micchan znovu vrací do akce vybavena svým vražedným uklízecím náčiním, nebo třeba momenty, kdy už jde postavám o život a zničehonic je přijde zachránit nejvíc náhodná postava. Je to strašně random, několikrát za díl jsem se vždycky pozastavila nad tím, na co to sakra koukám a ještě víc mě zaráží, že to opravdu celých 13 dílů funguje tak dobře. Nepředvídatelné jsou i postavy, nikdy nevíte, co jaká udělá dál, kdo je psychopat, kdo je na kladné straně - nevíte nic. Atmosféra to však posouvá ještě dál - hudba je perfektní (což se dá říct i o openingu a endingu). Je tu ale jedna překážka a tou jsou první dva díly. Ne že by byly špatné, naopak mě bavily svojí střeleností, ale nedávají vám žádné ujištění, že se vtipy později neohrají a nebude to jenom komedie o zcela identických dvojčatech. O to větší překvapení pro mě bylo, že už od třetí epizody se z toho stává solidní thriller, kdy řešíme vraždy, všichni jsou najednou podezřelí a děj tak získá směr. A kupodivu ještě nečekanější mi přišlo, jak moc se autoři zaměřili na hlavní hrdiny a na to jak jsou vlastně odlišní. Obě dvě linky jsou uspokojivě zakončené a já nemůžu jinak než to nazvat nejvíc underrated anime, co jsem za poslední dobu viděla, protože pozornost si to zaslouží. 8/10