Nařčení

Hodně nepříjemný film. Krutý vtip, který se stal dalším "Experimentem". Krásná ukázka toho, že lidi si od autorit nechají líbit vše (a vlastně nad tím ani moc nepřemýšlejí). Argumenty místních "kritiků" o mizerném scénáři a nepravděpodobném chování postav celkem rychle smete ze stolu fakt, že tohle je podle pravdivých událostí. 6.5/10 (12.01.2013)

Compliance samozřejmě nelze vytýkat, že co ukazuje, je nereálné, protože se to skutečně stalo. To je sice skvělé alibi, ale neznamená to, že tuhle absurdní situaci ten film dokázal přesvědčivě podat. Když si zkusím představit, co by si s touhle výživnou story počal takový Cristian Mungiu, nemůžu Zobelův poměrně otrocký a místy nešikovný přepis hodnotit kladně. Jinak nevím, jestli jsou horší ti, co tady filmu napaří odpad, protože je to přece celé stupidní a nesmyslné, nebo ti, kteří sice chápou, že je to schválně, ale vymezují se vůči postavám jako "hloupým Američanům" nebo hloupým lidem obecně, jako kdyby oni do té skupiny zmanipulovatelných osob nikdy nemohli patřit. Dělá se mi z toho zle hned na několika levelech. (16.07.2013)

Od 35. minuty jsem přetáčel. Je to nevěrohodný, na něco podobnýho by – vzhledem k okolnostem – přistoupil jen debil. Pak jsem si uvědomil, že to je podle skutečnosti, to na mám názoru ale nic nemění. J*A*S*M píše, že snímek plní účel a skvěle ilustruje demenci obyčených lidí (Američanů). To je fakt, ale kdo o takový film stojí. # Aspoň, že hlavní hrdinka byla hezká, ale to film nespasí. (24.01.2013)

Co je mi platné, že je to zajímavý námět a podle skutečného případu, když jeho zpracování je ještě blbější než ti zaměstnanci fast foodu (a to je co říct!). Těžká nuda. Kvůli ní nějaká empatie nemá šanci. Tlačení na tupou scénáristickou pilu a nekonečné, leč marné pižlání tématu manipulace sociálně tupými lidmi, živořícími na samotném dnu potravinového řetězce. Jako nafouklá konzerva s prošlým datem spotřeby konzumovatelné snad jen za účelem ukojení úchylných choutek diváků (navíc jen těch značně trpělivých). Jako rádoby psychologická studie nepoživatelné. Téma sice výživné a zdánlivě fakt maso, leč postavy příběhu jsou pouhé sojové náhražky, bez jakéhokoli obsahu živočišných bílkovin. Velmi nevěrohodné. Svlíknout zlodějku a prohledat jí šaty? Dejme tomu. „A teď její šaty odneste do SVÉHO auta a nechte ho odemčené. To je náš BĚŽNÝ POLICEJNÍ POSTUP“. A šéfová směny už cupitá. ROFL! By mě zajímalo, jestli by holčinu třeba taky strčili do trouby a zapnuli hořáky (další běžný policejní postup :-). Ačkoli, jak se říká: „Byls v Americe? Nebyl? Tak neraď!“ A teď babo raď, jak to ohodnotit. S přihlédnutím k faktu, že kdyby se v tuposti soutěžilo na olympiádě, tak Američani posbírají většinu medailí. Ostatně Craig Zobel by v kategorii tupý a nudný scénář roku taky bral nejmíň bronz. (13.08.2013)

Lidé jsou jako hospodářský dobytek, ze začátku vzdorují a nakonci vám sami s tupým pohledem strkají hlavu do opratě. Compliance je film o manipulaci a strachu. Můj osobní názor je, že skutečnosti, které nám snímek předkládá, mám-li je brát do detailu, jsou krapet nadsazené. Tím spíše, uvážíme-li proslulou americkou vzdorovitost a vztahovačnost vůči policejním pravomocem. Na druhou stranu, USA jsou velká země a lidé v ní různí. Jedno je však jisté, a to je hlavním poselstvím filmu, tedy že každý z nás je ovlivnitelný, každý z nás má v sobě i tu temnou, méně lidskou stránku (viz experimenty Stanleyho Milgrama), která se snadno dere na povrch, zvlášť pak, jsme-li konfrontováni s vlastním strachem. Nemá smysl existenci této stránky popírat, jelikož se o to více nás pak bude držet. A pak, byť to vyzní jako klišé, i zdánlivě nevinná hra, stojící na bázi strachu, může snadno narůst do obludných rozměrů s tragickými následky. 62% (02.02.2013)