Drogová válka

K tomu nemohu napsat nic jiného než, že jsem ráda, že jsem to přežila. Nuda to rozhodně není, atmosféra na krájení sekerkou, ale znova bych do toho nešla. Jsem zvyklá z válečných filmů na masakrální scény, ale tohle bylo o něčem jiném a na mě přece jen silné kafčo. Nicméně to ohodnotím směrem nahoru a prosím příště trochu mírnější drogovou jízdu nebo bude sekec. (02.03.2017)

Je to dosť dobrý akčný kriminálny film od Johnnieho To. Má vydarený príbeh o protidrogovej jednotke na čele s cieľavedomým veliteľom, ktorá pri poslednej akcii zatkne jedného výrobcu drog a keďže sa chce vyhnúť trestu smrti, začne s nimi pracovať. A tak pomocou svojich kontaktov a znalostí im pomáha s pripravením pasce pre najvplyvnejších obchodníkov s drogami. Spracovanie sa mi páči, síce film sa nesie skôr v pomalšom tempe, ale s tým nemám žiadny problém. Dej sa neustále venuje len tomu hlavnému bez žiadnych vedľajších línií, takže žiadne potenciálne rušivé prvky sa tu nenájdu, väčšinu času to pôsobí úplne realisticky, celá operácia je výborne podaná, pár scén sa skutočne vydarilo, chémia medzi postavami z oboch strán funguje a navyše neustále cítiť to správne napätie, že akákoľvek maličkosť môže pokaziť celú rozsiahlu operáciu. V tej poslednej polhodine sa už síce celé pojatie čiastočne zmení, ale aj toto mi sadlo a poteší aj spravodlivý úplný záver, takže si nemôžem sťažovať. Veľkým prekvapením je, že sa to dosť vymyká väčšine tvorby tohto režiséra, nie je tu kladený až tak silný dôraz na priateľstvo až do posledného dychu a umelecké prestrelky, ale hlavne o ten realizmus, no mne aj tak plne vyhovujú oba štýly, takže ma táto zmena nesklamala. Akcie tu nie je až tak moc, ale tá sa vydarila. Toto je v prvom rade kriminálka, takže tá skutočná akcia určite nie je prvoradá, ale v poslednej tretine sa predsa len nájdu dve výrazné akčné sekvencie, ktoré sú výborne natočené a celkovo kvalitne zvládnuté. V jednej je radosť sledovať efektívnu prácu zásahovej jednotky a finále je už svojim pojatím ako z iného filmu, prišlo mi to ako kompromis medzi úplne realistickými prestrelkami a klasickým režisérovým štýlom, teda mimoriadne efektné krviprelievanie vo veľkom na oboch stranách barikády. Herecké obsadenie je na tom dobre, síce na moje prekvapenie tu nie je moc známych hercov, vo väčšej úlohe prakticky len Louis Koo, ale zase takto to viac sedí k tomu realistickému podaniu, aspoň som mal pocit, že sledujem skutočnú protidrogovú jednotku, v ktorej nejde o jednotlivcov ale o tímovú spoluprácu. Réžia a technická stránka sú výborné, Johnnie To mi dlhodobo sedí a nesklamal ma ani tentoraz, vysoká kvalita po všetkých stránkach. Síce nemám pocit, že by sa jednalo o nejaké výnimočné dielo tohto režiséra, ale aj tak si nemôžem moc sťažovať, jednoducho ďalší vydarený film od jedného z mojich obľúbencov. 77% (03.07.2013)

Přesměrování na východ se z hlediska detektivního žánru povedlo, fakticky mě film chvílemi bavil, ale v konečném součtu jsem již zažil vydařenejší krimi počiny. Zajímavě pojatá zápletka s chyceným záporákem, jenž pomáhá policejním jednotkám, měla něco do sebe, ale chyběla mi zde větší gradace. A také jsem se tolik nesžil s postavami, tudíž mě jejich skoro vždy ne moc šťastný osud tak nezasáhl, jednoduše mi to bylo jedno. Jak jsem již říkal, tak napětí se dostavilo, to bych filmu křivdil, ale od takového tématu čekáte pořádnou emocionální dávku. Toho jsem se ale nedočkal. Po stránce akční se zde najdou pouze dvě sekvence, z nichž ta první docela slabá. Co ale film vytahuje z průměru a patří mezi jediný aspekt, který si z filmu budu pamatovat navždy, to byla závěrečná, skoro dvacetiminutová přestřelka, jež nabídla slušnou akční podívanou, kde se kulkami nešetřilo a hlavně nemrhalo (takový kill count, fakticky nestandardní). Závěrečný twist v příběhu mě překvapil, ono to ale jinak vymyslet možná ani nešlo. Za dva hlavní představitele a luxusně nasnímanou přestřelku filmu dávám 68 % (28.01.2019)

Po hrstce diskutabilních či kompromisních titulů jen částečně upomínajících na vrcholná léta vystřihnul Johnnie To nečekaný návrat k vrcholné formě. Tedy přesně řečeno představuje "Drug War" vlastně nový začátek (tedy alespoň doufejme) - v Číně natáčený thriller, který maximalizuje svůj potenciál do doslova nonstop jízdy hýřící nápaditými peripetiemi. Dokonce lze říct, že narozdíl od okázalé scenáristické exhibice vrcholných filmů z pera Yau Nai Hoie přináší Toova novinka jakoby nenápadně vymazlené vyprávění, které jde bez jakýchkoli retartdačních pasáží od jedné napínavé sekvence k druhé. Při čemž ale za zdejší smrští událostí se skrývá promyšlený stroj, jenž precizně vede diváka přesně tam, kam chce. Zásadní roli v tomto procesu hrají představitelé hlavních i vedlejších postav a jejich profilace za pochodu překotného vyprávění, díky čemuž v základu schematické figurky dostaly energii a životnost. Tedy s výjimkou hlavní postavy, která se většinu filmu jeví jako neprostupná, ale nakonec se dostane uhrančivě komplexní profilaci svými činy. Doufejme, že tento umolousaný a chaotickým thriller, který zcela nelítostně přistupuje ke svým postavám a diváckým očekáváním, znamená opravdu nejen resuscitaci, ale vyloženě nový směr Toovy tvorby, který se definitivně přijal výzvu lukrativních čínských koprodukcí, ale při tom v rámci stanovených mantinelů vytvořil zcela výjimečně intenzivní, promyšlené a divácky uhrančivé dílo. (10.02.2013)

Čert vem, že ne všechno je tu důsledně motivované - takhle zběsilá akční jízda, která se příliš neohlíží na diváka a neúnavně se žene vysokým tempem dopředu, se jen tak nevidí. Téměř po celý film vždy probíhají minimálně dvě linie akce, mezi kterými se přestříhává, a ta jedna z nich navíc bývá ještě rozdělená na další dvě (nebo víc) podskupiny - typicky (1) akce na místě a (2) její pozorování přes skryté kamery. Navíc se tu velmi opojným způsobem využívá hned několik druhů kódování (znaková řeč hluchoněmých, šifry...), což vytváří několik kanálů, kterými si postavy sdělují informace, čímž zase film klade větší divácké nároky. V tomto smyslu je možná trochu škoda, že takřka geniálně rozehraná partie s několikanásobným kradením identit a dalšími libůstkami se ve finále zcvrkne "jen" ve skvěle natočenou a ozvučenou přestřelku na parkovišti, kde už začíná vévodit chaos a čistá žánrová nadsázka. I tak je to velký zážitek, který dnes působí trochu jako zjevení. _______ David Bordwell k Drogové válce napsal tradičně velmi dobrý text na svém blogu, ve kterém si mimo jiné všímá ještě jedné podstatné věci: film na rozdíl od hollywoodských filmů důležité informace nezdůrazňuje, a už vůbec neopakuje - ne nadarmo jsem si během projekce nejednou vzpomněl na Jeden musí z kola ven apod. Další dobrý postřeh je s tím zdvojováním, které by se tady skoro dalo brát jako dominanta snímku. To by tím pádem ospravedlňovalo i ten menší důraz na kompoziční motivovanost u některých prvků (třeba ta dvojitá předávka na semaforech - s doutníky už se pak nijak nepracuje), když důležitější je zachování svrchovaného principu dvojitosti/dualismu. (01.09.2013)