Hunger Games: Síla vzdoru 2. část

Poslední díl série vychází o něco lépe než předchozí výlet do světa Panemu jednoduše proto, že je míň ukecaný a přes dlouhou stopáž umí místy ukázat akci a hodit na plac nějakou tu atrakci v podobě útoku mutantů nebo rafinovaných pastí na tým rebelů. Bohužel je ale zároveň nejpřesvědčivějším důkazem, jak mizerně je ten svět vymyšlený a jak je vlastně (ne)funkční. V tom filmu vlasně nic nedává smysl. V třetím díle je vládnoucí režim na koni a je schopný zasazovat ničivé údery povstalcům, abychom se během neuvěřitelně krátké doby dostali do fáze "bitvy o Berlín", tedy závěrečné agónie, kdy se opory režimu hroutí jedna za druhou, aniž by bylo jasné, jak k tomu zázračnému obratu došlo. Prorežimní síly ztrácí energii a zbývající prostředky v nesmyslně překombinovaných pastech určených pro televizní kamery v době, kdy už to nedává ani tu nejmenší logiku. S vypnutým mozkem a s náklonností k Jennifer Lawrence se ale dá Síla vzdoru skousknout. Celkový dojem: 40 %. (19.05.2022)

Důstojné zakončení. Nedostane se to do filmových etalonů přes svou relativní emocionální plochost, nekomplexnost a pohádkovost (paradoxně takový Pán Prstenů je přesně opačný), ale filmařina na úrovni to je a Katniss Everdeen je tahoun celého projektu i když mnohdy jsou ty dlouhé pohledy zbytečné a zanícené dialogy nejsou tak úplně od srdce. Netknutý knižní předlohou jsem finále odhadl v dobré polovině filmu, ale od začátku se hraje na jasně napsané party, kde nic nemá být náhodou a vše jasně směřuje do cíle. Není to o momentu překvapení, ale o tom mít tenhle fikční svět a postavy v něm rád a dětinsky fandit rebelům proti tyranovi. Vizuálně je to samozřejmě patřičně našláplé a dost často se to tváří jako válečný film s kulisami zničené Jugoslávie, ale tak proč ne. Stejně se tam nic moc neděje a ty dvě skvělé scény (olej, zvuk kapek v kanále) si užijete v kině suprově. (29.11.2015)

Po prvním zhlédnutí 4-3-1-2. V rámci "Hunger Games" ovšem první zhlédnutí nic neznamená, neboť zatímco první díl mě napoprvé mile překvapil a druhý nikterak nenadchnul (taková přehnanější kopie jedničky...), napodruhé jsem zaznamenala obrat o 180° - jednička mě nudila tak, že jsem ji ani nedokoukala a u původně kritizované dvojky jsem se příjemně bavila. Finální pořadí je tudíž do opětovného zhlédnutí dvojité "Síly vzdoru" stále ve hvězdách.;-) A co že se to v posledním díle "tak vydařilo"? Určitě akční scény, kterých je sice poskrovnu, ale o to lépe vypadají, Peeta (miluju postavy, kterým někdo ubližuje) a Howardův hudební doprovod. Nejvíce však potěšilo zapracování na dramatické stránce (bomby, úmrtí hlavnějších postav apod.), která funguje skvěle - jen škoda, že až v posledním díle. Co bych naopak vytkla, je těžká předvídatelnost, zakončení série jako takové je ale stále důstojné. Proti tomu epic failu na konci "Pottera"... (29.12.2015)

Mělo to skončit kočkou. Chápu, že se tvůrci museli držet knižního konce, ale vyznění filmu není jen v rozporu s proměnou, kterou Katniss v posledních dvou dílech prošla (zmínka o nočních můrách coby připomínce PTSD je s ohledem na kýčovitou stylizaci scény dost nepřesvědčivá). Zároveň umrtvuje veškerý „emancipační“ potenciál celé série, když za ideální stav vydává ten nejpitomější genderový stereotyp. Podobně nedávno Eastwood posledními minutami zazdil Amerického snipera. Jinak přitom jde o vcelku uspokojivou snahu natočit YA blockbuster, který odmítá jisté žánrové konvence (neokázalý začátek, nejepičtější akce dlouho před atypicky intimním koncem, rozmlžená hranice mezi dobrem a zlem) a má co říct i dospělým (válečná propaganda, zánik starého světa, překrývání reálných vzpomínek mediálními reprezentacemi). Film stejně jako první část Síly vzdoru začíná nezvykle temnou a nebombastickou scénou, ve které je stanoven směr vyprávění. Katniss musí získat (v doslovném i přeneseném významu) zpět svůj hlas, který posledně ztratila. Přesto po většinu filmu není její kontrola nad situací tak velká, jak si představuje a jak naznačuje i její heroizující rámování (na střed, aby dominovala celému záběru a zároveň čněla nad ostatními postavami) a časté záběry její tváře přes celé plátno. Katnissina cesta osobní pomsty je z velké části shora řízeným propagandistickým spektáklem pro masy, v podstatě dalším ročníkem Hladových her, s troskami Kapitolu coby novou arénou. Iluze svobodné volby a boje za spravedlivou věc není zničena tak důsledně, jak sliboval předchozí díl, ale film pořád jde o sympaticky netuctovou pobídku k zamyšlení nad velkovýrobou popkulturních rebelů, jimž uniká, že nebojují proti systému, ale v rámci něj. 75% (27.11.2015)

Svoj záverečný komentár zhrniem v kladoch a záporoch tejto záverečnej časti a čiastočne aj série. Začneme zápormi. Popkultúrnemu svetu Panemu som od začiatku neveril. Pôsobí nasilu, vykonštruovane, postráda pevnými základmi podloženú logiku a smerom ku koncu sa to nezlepšilo. To by museli byť HG o politike, čo nie sú. Katniss a spol častokrát polopaticky vŕšia reči, ktoré sú klišovité aj v iných fikčných svetoch, v tých najvydarenejších dystopických však nie. Pokiaľ sa zamyslíme nad zámerom vynechať najextrémnejšiu a vrcholnú akčnú scénu série, tak ten nepokladám za umelecký, ale tu sa proste hrá iba o rating, deti brutálne vraždenie sledovať nemôžu. Film pôsobí subjektívne dlhším dojmom, čiže, rovnako ako v prípade predchádzajúcich častí ho znova vidieť nemienim. Bohužial občas absentuje elementárna logika, rozpisovať sa čo, kedy, prečo a ako, zbytočne nebudem. A teraz ku kladom. Lawrences, jeden aj druhá sú šikulky. J hrá seriózne ako sa len dá a F točí remeselne na úrovni a vie pracovať s hercami. HG prilákali aj herecké kapacity a nepôsobí to vôbec trápne, hanbu si najmä poslednými, dospelejšími časťami neurobili. Ale čo je najpodstatnejšie v mojom prípade je fakt, že som sa vo svojom veku necítil v kine nepatrične, že tvorcovia občas prišli so silnejšou scénou, ktorá by sa nestratila aj v serióznom vojnovom filme. Napríklad pri pohľade na malé dieťa v náručí z Katnissinej perspektívy a následným udalostiam, ktoré jej dajú nový zmysel. Prípadne záverečná Katnissina dilema s lukom v ruke. Takých scén chcelo byť v celej sérii proste viac. Konečné resumé je asi také, že filmy sprevádzal hype, ktorý táto látka nemohla nijako uniesť a jej priemernosť sa celý čas snažia prekabátiť tí kvalitnejší herci a zručnejší režiséri. Niekedy to dokonca aj fungovalo. (20.11.2015)