Velmi uvěřitelné příběhy
Režie:
Igor ChaunScénář:
Igor ChaunKamera:
Jan VelickýHudba:
Jiří ChlumeckýHrají:
Miloš Frýba, Elena Galanová, Dagmar Dvořáčková, Rudolf Krouza, Marie Krouzová, Anna KreuzmannováObsahy(1)
Paní Hůlová je stará paní a na světě je již sama. Jediným společníkem jí na Štědrý večer bude televizní obrazovka. Nalézáme se v Čechách, někdy v konci temných sedmdesátých let. (oficiální text distributora)
Recenze (41)
Nepřišlo mi to nikterak depresivní ani temné. Ale - asi jsem hrozná cíťa, ale celý "film" jsem probrečela a brečela jsem ještě dlouho po jeho shlédnutí. Bylo mi líto nejen hlavní postavy, ale všech lidí s podobným osudem (a ne nutně stejným koncem). Bylo mi líto toho, že mě takové osamělé Vánoce s největší pravděpodobností také v budoucnu čekají... Je to děsivé... ()
Jedním slovem - MRAZIVÉ. Snad to na nikoho z nás nečeká taky. ()
Asi nejdepresivnější a nejzávažnější povídka z televizního cyklu Velmi uvěřitelné příběhy. Miniatura o příliš tiché samotě a jediném skutečném příteli starého opuštěného člověka...televizi. Vlezlost a familiárnost televizních hlasatelů je strašná a recitativ Jiřiny Švorcové vskutku návodový... ()
V televizi uvedeno v cyklu Velmi uvěřitelné příběhy. Depresivní snímek, při kterém musí mít každý nejen starý, nemocný a osamělý člověk velice tísnivé a skličující pocity osamělosti a jisté beznaděje . V tomto případě mi je té staré paní skutečně líto zvlášťe když si uvědomím že jejím jediným pravým společníkem až do té kratoučké návštěvy příbuzných byla jen televizní obrazovka a to také jen do chvíle než na obrazovku vstoupila Jiřina Švorcová s deprimující básní od Josefa Rybáka "Jen leťte holubi" .......! ()
Pro moji psychiku je hlavní hrdinka a její projev na samé hranici snesitelnosti. Nebýt krátkého trvání a náhlého konce, asi bych se zbláznila. Velmi sugestivní, velmi drásavé, velmi. ()
Toho pitomečka Gorečka právě nemusím (z osobních důvodů), ale jedna z mála věcí, které se mu kdy povedly, je právě tohle. Vždycky si vzpomenu na recept na řízky z gothaje, který dala k lepšímu jedna z kreatur Přemka Podlahy. Obalíte gothaj nebo Junior, na co právě máte prachy, a dovnitř napícháte pár párátek, místo kostiček, a máte parádního kapříka pro socky:-)) ()
Strašné! Stáří je neskutečně kruté. Osamění stařenky u estrádního pořadu v normalizační TV, kde se baviči předhání ve vtipech bylo skutečně v drsném kontrastu. Tohle bylo ještě o hvězdu lepší než povídka Podržel souseda. * * * * * ()
Tady je to přesně naopak než v Dlaždici: Rádoby vtipná společenskokritická pointa stojí za sarou bačkoru, ale ono se to bez ní zcela obejde. O kvalitu se postarala socialistická televize a paní Hůlová (které kameraman neměl to srdce říct, ať si ho nevšímá). Ute a Jan, umělci z Endéer, zpívají hladovějícím a opuštěným. I když ta pointa... možná jsem jen málo dada. ()
Koncentrovaná štědrovečerní deprese. ()
Jedním slovem NUDA jako prase. Česká republika popřípadě Československo a horor opravdu nejdou dohromady! ()
Povídka televizního cyklu Velmi uvěřitelné příběhy. Depresivní Štědrý večer paní Hůlové (výborná Anna Kreutzmannová) - neskutečně mě mrazilo, i z toho, jaký musela mít z natáčení pocit samotná herečka. ()
Pěkný příběh o paní, které dělá o ŠD společnost studená televizní obrazovka se sladkými moderátory. Paní se v den štědrosti rozhodne klasickou cestou opustit pozemský život. ()
Zestárnout není umění. Umění je to snést. Chaunova fascinace ošklivostí a hrůzou dosahuje právě ve Štědrém večeru paní Hůlové svého vrcholu. A není to je závěrečná sekvence, kdy se – snad záměrně – po recitaci básně Jen leťte, holubi v podání Jiřiny Švorcové stará paní oběsí, ale především obrázek z tehdejšího televizního vysílání, plného falešných úsměvů a prázdných frází. Příšerná doba. ()
Miloš Frýba for president! ()
Tomuto sa hovorí POINTa ! ()
Film opravdu pravdivě depresivní. V devatenácti minutách řečeno vše a ještě mnohem více mimo stopáž zbyde k přemýšlení, což se o (většině) současných českých filmů s celovečerní stopáží říci nedá. Jenom doufám, že takhle někdy nedopadnu. ()
Oči paní Hůlové mě děsí ještě teď... ()
Při představě, že děj tohoto mikrosnímku je velmi reálný a blíží se; při představě, že až budu starý a sám už na mě nebude "mile" hovořit nějaká reálná tvář, je slovo "mrazivé" velice hřejivé... doporučuji se nechat obejmout Kybernetickou babičkou a vyjít vůkol lidem../škoda, že se tenhle film skoro nevidí... ()
Myslel jsem, že depresivnější snímek než Babí léto neexistuje, ale mýlil jsem se... ()
Parádní povídka, jsem se na to díval v hospodě a měl jsem husí kůži, pak jsem nad tím dlouho přemýšlel, zůstalo mi to v hlavě dodnes... Úžasné... ()