Reklama

Reklama

Obsahy(1)

O půlnoci 15. srpna 1947, kdy Indie a Pákistán získaly nezávislost na Velké Británii, narodilo se tisíc a jedno dítě. Každé z nich bylo obdařeno zvláštními schopnostmi. Dvě z dětí jsou při narození zaměněné: syn chudé Indky Šiva a syn bohatých muslimských rodičů Salím. Salím, narozený úderem půlnoci a obdařený výjimečným, avšak dvojsečným darem neobyčejně jemného čichu a schopnosti nahlížet do myslí a duší lidí, využije své telepatické schopnosti k propojení ostatních „dětí půlnoci", k nimž patří i jeho životní láska - čarodějka Parvatí (Shriya Saran) a kolenatý Šíva. Uprostřed země, která je náhle plná politických, náboženských a etnických rozbrojů, se Salím snaží odkrýt tajemství jejich nadání. Příběh natočený podle oceňovaného románu Salmana Rushdieho. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (2)

Trailer

Recenze (5)

danliofer 

všechny recenze uživatele

Zajímalo by mě, jak by se děj filmu odvíjel, kdyby hlavní dva hrdinové nebyli prohozeni nemocniční porodní sestrou. Při jejich povahových odlišnostech i predispozicích by to bylo opravdu velmi zajímavé srovnání. Celkově mě film donutil ještě chvíli potom přemýšlet. Filmy Deepy Mehty nejsou totiž nikdy úplnou pohodovkou... ()

Andrea1717 

všechny recenze uživatele

Nejako sa neviem rozhodnúť, či je toto, myslím predlohu, dielom pomätenej alebo geniálnej mysle. Všeobecne film zaujme, ale zase som na vážkach a myslím si, že to bolo skôr tým, že som neustále až do konca, čakala niečo veľkolepé. Prvá polovica je hodne rozťahaná a skôr nudná, v druhej to trochu naberá obrátky, aj keď niektoré skutočnosti trochu škrípu. Nemôžem si pomôcť, ale celá podstata filmu, t.j. zázračné deti, bola utopená v politických zvratoch a vojne. Dostanú nevídané dary a nič s nimi nezmôžu, aké typické pre ľudské pokolenie. Preto mi skôr prídu tieto zázračné deti ako výplod chorej mysle Saleema, ktorý si ich predstavuje, keďže v skutočnosti sa vlastne stretne len s dvomi Parvati a Shivom, ktorí s ním žili v jednom meste a poznali sa, resp. sa poznať mohli aj mimo "vnútromozgových" schôdzok Saleema. Takže očarená nie som, vidieť to rozhodne stačilo raz, podivný film plný rôznych špekulácií a vykonštruovaných asi skutočností. ()

Reklama

mac000 

všechny recenze uživatele

Dojemné a poutavé. Přibližuje kulturu nám vzdálené společnosti. Jako Rushdieho knihu bych asi nepřečetl, ale jako film jsem sledoval se zatajeným dechem. ()

honajz 

všechny recenze uživatele

Takhle to žel dopadne, když si Rushideho pokus o indických Sto roků samoty vezme do ruky režisérka, která potřebuje do příběhu dostat silné ženské osobnosti (takže mužské postavy jsou zde všechny spíše za karikatury), ale také to poselství vstříc evropským a americkým filmovým festivalům, aby bylo jako jo pochopitelné. Přitom on ten film není špatný, má podmanivou kameru, ze začátku je dokonce hravý a vtipný a jemně ironický, to se ale žel v průběhu dalších událostí vytratí. Navíc po hodině zjistíme, že sice šlo o pěkně natočený příběh, ale zcela nepodstatný, a že to mohlo začít celé o tu hodinu později a nic by se nestalo, jen by to bylo tak nějak rozumně kratší (a nebyla by to variace na těch Sto roků samoty). A filmu by to hodně pomohlo, protože režisérka honí několik zajíců a nedokáže se rozhodnout, kterého chce chytit, skáče se z tématu na téma a nakonec tomu chybí pevnější ukotvení a tah na branku, jak se říká, Je to film o nesmyslnosti válek a o tom, že válka je zlo? O důležitosti rodiny za všech, byť nejbizarnějších okolností? O nutnosti jít dál za všech okolností? O tom, že máme být jednotní, ne rozdělení, jinak nelze využít našich jedinečných darů? Ačkoliv jde o zajímavé ozvláštňující prvky, moc se sem nehodí ani samotné mystické svolávání dětí půlnoci (a je pro mne otázkou, zda jde o nějaký skutečný fakt, nebo Rushdieho pokus o magický realismus ve stylu právě Marquéze) nebo neviditelný koš. Vůbec ta magie se do filmu vecpána tak nějak násilně, nahonem. Ostatně jako spousta dalších, zcela neústrojných motivů, které odezní, aniž by zanechaly nějaký dojem či pocit, případně se s nimi hrálo dokonce dál a dotáhly se do nějakého vyznění. Podobně násilně mi přišlo i to dělení na muslimy, hinduisty a křesťany, přičemž křesťanka udělá tu nejpitomější věc v celém filmu (z níž pak vychází celý děj v podstatě té hlavní části), ale zase hlavní hrdina hinduista po svém věznění vypadá jako Kristus - takže si pak vyberte. A docela by mě zajímal pohled Indů žijících v Indii na tento film, který vznikl celý mimo Indii. Přijde mi to podobné, jako když se dívám na filmy amerických či francouzských režisérů o Československu - ne vše je tak, jak se snaží tvrdit a jak předvádějí. ()

Martin741 

všechny recenze uživatele

vytrtila sa pohoda ako tomu bolo /teda aspon sa mi zdalo, ze tam bola pohoda/ u prveho filmu reziserky. Tuna ide o 15. 8. 1947 - India vyhlasila nezavislost od Britskeho Imperia a akurat presne vtedy sa narodili 2 deti. Jeno z jednej religie /hinduista/ a druhe z moslimskej rodiny. No, nic sa tam dohromady nedialo, aspoon keby reziserka dala havariu hovnocucu tak poskocim, ho´vorim ze len same vatovo plane plky  : 50 % ()

Galerie (15)

Zajímavosti (6)

  • Film velmi dlouho nemohl najít distributora v Indii, a to prý kvůli obsahu kritiky proti bývalé indické premiérce Indiře Gándhíové, jejíž mocnou rodinu si nikdo nechtěl znepřátelit. (JoranProvenzano)
  • Členové štábu museli podepsat tajné smlouvy a při natáčení filmu se chovat nenápadně. Srílanská muslimská menšina tak o jeho vzniku prakticky nevěděla a objevila se pouze ojedinělá vyjádření znepokojení. (JoranProvenzano)
  • Už v roce 1997 chtěla BBC na ostrově film natočit, ale tehdy ještě nedostala povolení. (ČSFD)

Reklama

Reklama