Zelňačka

Hezký, jemný film o dvou venkovských stařících, kteří stojí před nelehkým dilematem. Mají dožít ve světě, kde strávili celý život a teď se jim mění před očima, nebo odcestovat na neznámou planetu Oxo, vařit ufonům polívku a žít do dvou set let? :-) Pověst filmu kazí existence dvou dabingových verzí. Předloha Reného Falleta je napsaná s láskyplnou péčí a citem pro poetický jazyk, plný vtipných obratů. To se kupodivu podařilo zachovat první verzi dabingu. Udělala ho ČT, přeložil Jiří Dědeček (specialista na nepřeložitelné francouzské chansony) a Louise namluvil Jiří Lábus. Zní to jako hodně divný nápad, ale vzpomeňte si, jakou nedůvěru z počátku budil jeho dabing Marge Simpsonové či Rowana Atkinsona. Tak vidíte. I tentokrát to dopadlo dobře, už proto, že se Lábus nepokoušel napodobit dikci Františka Filipovského a udělal to po svém. Malér je v tom, že v první verzi se film vysílal jen jednou, o léta později ho uchvátila nova a opatřila vlastním dabingem. Ten se spokojil s pouhým významovým překladem, takže polovina kouzla filmu je v tahu. Druhá byla brutálně znásilněna sípajícím Jiřím Krampolem. Já vím, pořád ho kritizuju. Proti němu samotnému nic nemám, ale to, že umí obstojně imitovat dikci F. F., pro mě není dostatečná reputace pro dabing Louise de Funés. Krampol už má svá léta, podlomené zdraví a nedokáže už dobře nadabovat ani "svého" Belmonda. Takže jako estrádní číslo to beru, ale když je hlav o několik oktáv hlubší než být má a navíc není synchronní s obrazem, říkám tomu problém. Každému, kdo chce Zelňačku vidět, proto radím, aby si opatřil tu první verzi. 90% (11.04.2003)

Nemám důvod dát méně než pět hvězdiček. Louis zde vytvořil roli úměrnou svému věku a svému zdravotnímu stavu. Už zde není tak agresivní, jako jsme tomu byli zvyklí v jeho největších hitovkách, ..právě naopak, film se zde opírá o lásku k ženě, kterou kdysi hlavní hrdina miloval, kterou si po letech zidealizoval a zjistil, že nejlepší věc, kterou pro ni může udělat po jejím návratu do života je nechat ji žít nový život. (04.10.2007)

Tvorcovia mali naštudované surrealistické princípy konkrétnej iracionality, voľného prúdu asociácií a čistý psychický automatizmus bez akejkoľvek rozumovej kontroly a ohľadov morálnych či estetických. Alebo nie? Budem teda uvažovať triezvejšie. Film, v ktorom sa je, pije a prdí tak často ako v nijakom inom môže byť parafrázou na okrídlený termín carpe diem. Lenže nemám žiadne indície, že je tomu naozaj tak. V závere sa dá uvažovať o sociálno-kritickom tóne a pietnom rozjímaní nad pominuteľnosťou tradičného spôsobu života, indícií je na to dosť. Ale pre také vzletné idey je forma, ktorá bola zvolená, tak strašne hlúpa, až ma to znovu privádza k prvej vete. Vidieť Majstra v takej donebavolajúcej trápnosti je tak tristné... (30.08.2022)

Netypická Funésovka. Louis usedlý, atmosféra absolutně jiná, než v jeho předešlých filmech. Nad rozevlátým akčním humorem vítěží spíše satira. Avšak tato poloha stárnoucímu Louisovi De Funésovi a Jeanu Carmetovi celkem sedí. Je jen škoda, že ho nemluvil Filipovský, Lábus nebyl špatný, ale s Krampolem to není ono. (17.08.2006)

Tohle tedy byla hodně zvláštní volovinka. Koukat na dva dědečky, kteří se na dvorku předhání, kdo z nich si uprdne hlasitěji je skutečně zážitek na celý život. Jejich úprdky přivolají velmi sympatického marťánka. Poté se dají věci celkem rychle do pohybu. Nic tak divného jsem dlouho neviděl. Film je plný tak dementních keců, že jsem se místy nedovedl nesmát. Kouzelný je i soundtrack. Se zavřením levého oka a přimhouřením pravého pálím 3*. Edit: S krátkým odstupem času spíše 2*. (24.08.2013)