Rozbitý svět

Tři sousedovic potvory a jejich agresivní otec/vdovec, postarší pár a jejich duševně labilní dospělý synek a konečně právník Tim Roth a jeho dvě dospívající děti. Jelikož jej opustila manželka, na děti mu dohlíží vychovatelka Zana Marjanovic. Zhruba tak vypadá jedna britská slepá ulička, na jejímž konci stojí tři domy. Každá rodina do (festivalového) příběhu něco přinese, vnímáme vyrovnávání se se ztrátou někoho blízkého, se strachem z neznámého, s vážnou nemocí, s prvními láskami, s dospíváním. Místy těžké minimalistické drama, vždy ale s nějakým příslibem naděje tam někde vzadu. Výsledek nabízí sympatické postavy, zajímavé charaktery, poutavé všední situace. V čele toho všeho je náctiletá Eloise Laurence, vskutku výborná debutantka. Těch pochval je ale víc, třeba směrem k nepředvídatelnosti děje i k tomu, že nikdy nesklouzneme kamsi až k výraznějšímu kalkulu. (12.05.2023)

Znovu se na film nepodívám, ale zážitek mám silný. 1) Hlavní tvář Rozbitého světa nazývají mazlivě Skunk a tím je řečeno vše._____ 2) Postava otce tří dcer, cholerického primitiva Boba Oswalda, je neobyčejně působivou ukázkou schopnosti Angličanů zobrazit zlo. To vyplývá nejen z přirozeného primitivismu, ale i z osobního neštěstí a shody okolností. Oswaldy známe, jsou všude kolem nás. Mluvit se s nimi nedá, žít ještě méně. Než je přijde zachránit anděl (pokud vůbec přijde), učiní mnoho lidí nešťastnými. A nejhorší je, že po strhujícím závěru budete Oswaldovi ještě i vděčni. Skvěle vystiženo._____ 3) 26letý Robert Emms (retard Rick) nezklamal._____ 4) Výstižný koment: F.W.Colqhoun***. (06.06.2019)

O'Roweův rukopis. Uff. Ačkoli psal scénář na motivy cizí knihy, ta silná přetahovaná nimbu a vezdejšnosti o lidskou duši a její úkol v závěru filmu je tak jasně jeho, tak zřetelně upomíná na onen klíčový moment z Termina, kdy postava umírá a loučí se s jednou vzpomínkou po druhé, aby se s tou poslední její hasnoucí vědomí znovu narodilo na vezdejší svět a její poslední výkřik Mami! se stal prvním výkřikem novorozeněte, neartikulovaným, plným předvědomí, povědomí, odmítnutí, vzdoru v předtuše poznané hrůzy, neúměrné těžkosti a zároveň - přestoproto - touhy. Mami! - A tady: Tati! *** A ne, výjimečně jsem nic neprozradila. Ten film je nádherný. A jestli si chcete dopřát ještě stokrát silnější katarzi, vyrazte do Divadla v Celetné na O'Roweho Termina, dokud tu neuvěřitelnou hru ještě hrají. *~ (19.12.2019)

Tak jako se každý podzim vyvalí spousta nadějných dramata, tak některé z nich prostě vyčnívají nad průměrem obyčejného festivalového konstruktu. Tento podzim je to jednoduše případ Rozbitého světa. Osobité britské drama plné výborné atmosféry, parádních hereckých výkonů a vystavěné na emocionálním kolotoči, který vás především jednou montáží v závěru doslova semele, bez ohledu na menší nedostatky a občasné tíhnutí k momentům zavánějícím přehnanou konstrukcí. Jednoznačný palec nahoru. [80%] (19.10.2013)

So bloody sick! Broken je doopravdy od začátku do konce "broken"; jako máloco. Jde o indie, které nekompromisně rozsévá zlo na každém kroku, v rozličných podobách, a zároveň se skrz postavu Skunk samo sebe táže "Proč se dějí jen špatné věci?". O indie, které přes veškerou (syrovou) surovost zvládá působit dostatečně lidsky - hlavně pro písničky a zlatíčkovskej hereckej výkon Eloise Laurence, ale i tu celou dětskou optiku nabízenou skrze sympaticky velké množství charakterů. A v neposlední řadě jde o indie, které si může dovolit totálně upozadit někoho jako Cilliana Murphyho. Speciální, vážně speciální film. A "nejhorší" na tom všem je, že kdyby všichni od začátku naslouchali tý nejzvrácenější rodině široko daleko ... --- "So you're a lesbian?" - "No!" - "You look like a lesbian." - "What does a lesbian look like?" - "Kind of ugly..." (16.10.2013)