火燒紅蓮寺
Burning Paradise
Videa (1)
Recenze (9)
Temný akční Fantasy od Ringo Lama, to sem teda ještě neviděl a musim říct, že se s tim popral víc než dobře, jako ve většině jeho filmů je tady hodně kladenej důraz na perfektní akci, kterou obstarává převážně hlavní postava mladýho mnicha, kterej je fakt skělej a za pomoci obřího meče tam naseká celkem velký množství nepřátel, kung fu mu samozřejmě taky neni cizí, takže tam i pár nepřátel seřeže. Navíc příběh je dostatečně kvalitní a svižnej, aby to vůbec nenudilo a temnej, aby to nepůsobilo jako pohádka, neprávem opomíjený ()
Ringo Lam pojímá pro něho netradiční žánr fantasy s bojovým uměním jako prostor pro vypjaté drama o boji hrstky šaolinských mnichů uvězněných v podzemním labyrintu plném pastí. Příběh převzatý z klasické předlohy (poprvé byl zfilmován jako mnohadílná série mezi roky 1928 a 1931) zde díky Lamově rukopisu nabývá ponurou a dramaticky vypjatou podobu. Typicky pro režiséra je akce pojatá nikoli jako spektakulární atrakce a naopak slouží jako expresivní prostředek. Podobnou roli má i prostředí, takže víc než konkrétní část výpravy či extravagantní choreografie divákům utkví prach, temnota, bolest, krev, hrůza a utrpení. Film lze také vnímat jako metaforu pro nadcházející předání Hongkongu Číně. Nejen díky příběhu o bojovníkovi, který se dobrovolně vzdá agresorům, aby ušetřil své přátele, ale tím se jen dostanou do labyrintu, kde přicházejí nejen o svobodu, ale musejí se zříct své identity a minulosti (nesmějí říkat, že jsou ze Shaolinu, jsou jen otroci - kdo se vzepře, zemře). Výmluvné jsou i sekvence zrady jednoho spolubojovníka, nelítostnosti dobyvatelů a také scéna s dívkou, která coby prostitutka nemá problém s tím, se podvolit vládci labyrintu, ale záhy poznává, že se tím nezachrání, a vládce naopak chce cítit její děs a podmanit si ji, když se bude bát o svůj život. ()
Temná a brutální fantasy Ringo Lama je jasnou alegorií na blížící se předání Hongkongu pod správu Číny- podzemní chrám Rudého lotosu, nepřehledné bludiště s mnoha skrytými nástrahami, a shaolinští mniši, kteří jsou nuceni v něm otročit podle rozkazů zvráceného starého (bývalého) generála. Humor v tom není skoro žádný, jen temnota, úzkost, nekončící násilí a smrt. Nezapomenutelné. ()
Ringo Lam se nezapře. I když točí "dobrodružný snímek s fantasy prvky", tak je to temnota sama. Celý příběh se odehrává v prostředí, kde kromě úvodní a závěrečné sekvence není žádná obloha, natož slunce, a kde kromě stohů usušeného obilí není vůbec žádná rostlina. Jen poušť, prach, neobydlené ruiny a chrám Rudého lotosu. Chrám v nehostinných pustinách, jehož okolí je poseto kostrami, oběšenci a torzy těl. Chrám, který má atmosféru, proti které je pobyt v Osvětimi procházka Denisovými sady. Všudypřítomné pasti, mříže, okovy, kámen, prach, podzemí, temnota, smrt a utrpení dávají psychice pěkně zabrat. Vybojovat si v tomhle prostředí absolutního porobení svobodu nebude snadný úkol. O alegorii na předávání Hongkongu Číně se výborně rozepsal uživatel JFL. ()
Znám pod názvem Burning Paradise. Tak nám zase jednou napadli Shaolinský klášter. Mniši byli zajatí Rudým Lotusem a utíká jen Fong Sai Yuk. Brzy je však armádou (celou, fakt) dopaden a uvězněn také. No a pak už se to jen řeže a řeže. Mniši se snaží dostat ven, osvobodit mistra a podobně. A tajemný supervládce a jeho bojovníci se je snaží udržet vevnitř. Dá se na to koukat, celkem to odsejpá a lahůdka jako jezdec přeseklej v pase (kůň si cválá dál a krev stříká) je opravdu nezapomenutelná. ()
Reklama