Frances Ha

Z toho, co jsem od Baumbacha viděl, jde jednoznačně o nejdiváčtější a stylově nejodlišnější počin. V pravém slova smyslu návrat k nezávislákům raných 90. let (černobílá kamera, kontaktní zvuk). Až jsem byl překvapen, jak dobře to může v dnešní době fungovat. Černobílá kamera tu vůbec hraje dost zásadní roli. (12.07.2015)

Ta čtvrtá je popravdě jen za to, že mi až tady došlo, jak mi sedí Greta Gerwig a její projev, ale přece jenom jsem tenhle dojem z ní měl i Pytli na palici a to jsem viděl jen pár dní zpátky. Ona ani nepůsobí jako herečka, spíš jako reálný člověk co existuje a někdo ho jen dokumentuje při životních situacích, aniž by o tom sama věděla, prostě mistrovství civilního herectví, co jsem si nedokázal mimo Írán a Rumunsko představit - i když tam to stále je jiná liga. A koukám, že ona je i docela slavná režisérka (a snad je tak i víc slavnější než jako herečka), tak si říkám, že bych se od ní někdy mohl na něco podívat, i když Lady Bird a Malé ženy mě zrovna nelákají, ale Noci a víkendy bych klidně zkusil a taky bude mít na svědomí Barbie (!), což mě u někoho, kdo se dost často motal okolo současné nezávislé americké scény, dost překvapuje, ale proč ne, když tam aspoň částečně zůstane sama sebou. Jej, to jsem se zakecal jen o Gerwig, už bych měl začít hodnotit tenhle film. Takhle - on rozhodně není dokonalý. I přes silnou realističnost a přirozenost dialogů to občas skřípe, nechápu, proč je to černobílé (asi aby to působilo víc artově než je?) a dost mě zklamal konec, který naprosto náhle přejde k happy endu působícím dojmem, že Baumbach vůbec nevěděl, jak vše zakončit, tak tam prostě něco vrazil. Happy end mi sice sedí víc jak totální depka, přiznávám, ale i s totální depkou v závěru by to působilo úplně stejně. Jenže i přes to si mě to docela získalo, donutilo cítit to, o co tvůrcům šlo a to mumblecorové plynutí životů několika lidí, co prostě nějak žijí, mě bavilo sledovat a to podobným způsobem, jako kdysi film Karel, já a ty. Nepřišlo mi to tím pádem vůbec špatné, i když bych to pocitově měl spíš na silné tři než na slabé čtyři, ale zatím nevidím důvod tu jednu hvězdičku shazovat. Možná k tomu jednou dojde, ale zatím ještě ne. Hodně slabé 4* (05.02.2023)

Abych parafrázoval Jaromíra Blažejovského, Frances Ha je kultovní film, který si sám sebe uvědomuje jako kult. Empaticky jsem se na to nenapojil jako třeba na Greenberga a jen s odstupem obdivoval, jak film šlape jako hodinky. Troufám si tvrdit, že tohle je pro Baumbacha definitivní breakthrough movie. (14.02.2013)

Greta Gerwig se podobně jako Lena Dunham profiluje jako Woody Allen v sukních. Je mnohem cyničtější, chladnější a ulítlější (Lena je přeci jenom ještě drsnější). Nemohl jsem si vybrat (ne)vhodnější film, když teď hledám bydlení, práci, přemýšlím o svém postavení ve společnosti a co dál se svým životem obecně. Frances Ha je zábavnou indie hračičkou, která se nebojí nastavit zrcadla a nechat diváka plácat v bezútěšných pocitech. Mé první (a doufám) ne poslední setkání s duem Baumach & Gerwig. (26.07.2017)

Frances je sympatická milá osoba, která jak se mi zdá, stále hledá v životě to pravé ořechové. Takový úlet, jako je třeba pouhý výlet na víkend z New Yorku do Paříže, vystihuje její povahu o tom, že v životě by měl člověk žít podle toho, co jak přichází, ikdyž touha po stabilitě a kariéře je větší. Oddychový snímek pobaví ani neurazí. (02.07.2013)