C'est pas parce qu'on a rien à dire qu'il faut fermer sa gueule
The Restroom Robbery
Režie:
Jacques BesnardHudba:
Gérard CalviHrají:
Bernard Blier, Michel Serrault, Jean Lefebvre, Tsilla Chelton, Gérard Jugnot, Popeck, Bob Asklöf, Thierry Lhermitte, Christian Clavier, Marion Game (více)Obsahy(2)
Dva zlodějíčci chtějí mafiánovi pomoct vyloupit přes stěnu na záchodě sejf pod vlakovým nádražím. Jenže jsou přitom tak trochu nemotorní. (Netflix)
Videa (1)
Recenze (25)
Fracouzská komediální taškařice v tom nejlepším slova smyslu - a netřeba hereckých extratříd typu Bourvil, Funés nebo Belmondo. V Besnardově komedii se všichni tři (čtyři) hlavní herečtí představitelé bezvadně doplňují, což vynikne zejména v prakticky všech scénách odehrávajících se na veřejných záchodcích. Navíc mě příjemně překvapil i dabing (zřejmě devadesátá léta, vysílala TV Prima), který se svou kvalitou blíží českým dabingům francouzských filmů z let šedesátých a sedmdesátých. ()
Vy moji milí kluci francouzský, pokaždý když chci rozesmát a obrátím se na vás, tak vy mě snad nikdy nezklamete. Tohle opravdu funguje jako roztahovačka tlamičky od ucha k uchu. To co tam ty tři blázni předvádí na hajzlu při přípravě na loupež je fakt velký styl humoru, tolik převeleků během jednoho dne, kdo by to řekl, že na nádražním hajzlu člověk užije tolik zábavy. Jen mě mrzí, že jsem nepoznal Thierryho, na druhou stranu role debutujícího Christiana Claviera má v sobě tolik tepla, že nezle přehlédnout. 12.11. 2021 Pořád skvěle baví a pořád jsem nepoznal Thierry Lhermitte . ()
Několik různě působících částí - rozpačitý začátek vystřídá skvělá estráda při dobývání zdi za dveřmi kabinky č. 3 - převleky a pitvoření v podání Blier/Serrault/Lefebvre a důmyslné "maskování" hluku při demolici zdi - a pak zase rozpaky při překombinovaném pronásledování kufru (to je moment, kdy si zlostí začnete okousávat nehty, protože tahle část být ve scénáři vůbec nemusela) - a solidní konec s pointou, která ať už ji čekáte nebo ne, nepatří k nejhorším. Solidní primácký dabing. Nebýt kufru na střeše, asi by to byl plný počet. ()
"Gastone, podívej, mrtvola!" Francouzské komedie mohou být skvělé i bez hvězd typu Funése, Belmonda či Richarda. To dokázala Klec bláznů či Sedmá rota. Dokazuje to i tento film, který blahé paměti Prima vysílala po názvem Krást se musí umět. Vypráví o dvou smolařských lupičích (Michel Serrault, Jean Lefébvre), kteří zpackají krádež auta pro svého šéfa (Bernard Blier). Ten je nejprve vyhodí, ale pak zjistí, že pro svůj budoucí plán potřebuje dva ne moc chytré chmatáky. Povolá je zpět a vyřkne plán. Chce vyloupit spořitelnu, konkrétně 500 milionů franků. A jak? "Přes hajzly!" Ano, přes veřejné záchodky na nádraží, které se spořitelnou sousedí. A to v plném povozu. Po nácviku a přípravě může akce začít. Všichni tři, Blier, Serrault i Lefébvre, na sebe obléknou nespočet převleků (o skotský kroj se dokonce pohádají) a akce probíhá v pořádku, jen se občas ozve hajzlbába v mistrovském podání Tsilly Chelton (Richardova teta z Roztržitého). Vše by mohlo dobře dopadnout, nebýt... pár okolností a pointy, kterou neprozradím. Námět napsali Christian Clavier, Thierry Lhermitte a Gérard Jugnot, kteří v té době spolu s ostatními Splendid vystupovali ještě po kavárnách. Všichni tři si tu také zahráli. Lhermitteho jsem si nevšiml, Clavierovu "šik" postavu a Jugnota si jako vrátného, který má problémy s ledvinami, ovšem užijete. P.S. Serrault a Lefébvre se jmenují úplně stejně jako Jean Gabin a René Dary v Nesahejte na prachy. Pokud je to schválně, je to celkem dobrý vtip :). ()
Tak tomuhle se říká parádní francouzská taškařice, plná převleků, záměn, omylů, nedorozumění, plešatých a zakulacených zločinců a tradičního, přetrvávajícího humoru. Jestli na tenhle film ještě někdy narazíte, určitě se dívejte, neboť zříte skupinku nadšených, kteří vykrádají banku skrz zeď na veřejných záchodcích...ono hádat se neustále s hajzlbábou, když jí tam chodí zástupy uhlířů jak na běžícím pásu, není žádný med :))) ()
Reklama