Reklama

Reklama

Alexandr Něvský

  • Sovětský svaz Alexandr Něvskij (více)

VOD (1)

Obsahy(1)

Třicátá léta Sergeji Ejzenštejnovi příliš nepřála. Z tvůrce poplatného režimu se stal odmítaným režisérem, a tudíž selhaly jeho plány na adaptaci Dreiserovy Americké tragédie. Návrat na výsluní mu zajistil snímek o jednom z největších ruských válečníků - Alexandru Něvském, který dokázal porazit armádu Řádu německých rytířů při jejich expanzi na východ. Ejzenštejn se tu opět projevil jako mistr obrazové kompozice i velkých davových scén. Charakter bitevních scén umocnila hudba Sergeje Prokofjeva. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (70)

Fingon 

všechny recenze uživatele

Musím se přiznat, že nenacházím trefnější označení než "recese." Chudák Ejzenštejn, takhle nevypadá práce se svázanýma rukama, ale spíš po trepanaci mozku. Srandovní bitevní scény, statické dialogové scény, hudba, jak když taháte kočku za ocas (kromě bitvy na ledě) a především v první polovině je zpěvu tak moc, až je z filmu málem muzikál. To by mě zajímalo, kde udělali soudruzi ze SSSR chybu... ()

DaViD´82 

všechny recenze uživatele

"Lide ruský, povstaň k slavnému boji a pojď na smrt se bít." Strojené? Ano. Patetické? Možná až příliš. Propaganda? Nepřehlédnutelná. Teatrální? Jednoznačně. Z dnešního pohledu úsměvné? Místy tomu tak vskutku je. Špatné? Ani náhodou. Přistoupíte-li k tomu s nadhledem, tak prostě nelze nevidět, že Ejzenštejn byl výtečný vizionářský filmař. Přesto jeho talent naprosto zastiňuje Prokofjevova hudba, která je prostě neuvěřitelná. Osobně bych ocenil méně studiových dekorací a více exteriérů. Jste-li divák toho typu, že se pro všechno hned nadchnete, tak se Alexandru Něvskému raději obloukem vyhněte. Mohlo by se vám lehce stát, že po jeho skončení budete mít nutkavou chuť vyrazit ve jménu Matičky Rusy pobít nějaké ty zlotřilé Němce. ()

Reklama

D.Moore 

všechny recenze uživatele

Za Rus! Poutavý snímek s naprosto strhující Prokofjevovou hudbou a řadou fantastických záběrů. Pátou hvězdičku nedávám ne za to, že je Alexandr Něvský propaganda jako řemen (nijak zvlášť mi to nevadilo a navíc propagandistické snímky se točí stále a budou točit dál), ale za to, že je místy tak rozvláčný. Zejména tedy po bitvě (ostatně ta mohla také být o něco kratší). Otakar Vávra v tomto filmu očividně pochytil mnohé pro svého Jana Žižku. ()

berg.12 

všechny recenze uživatele

Historie tohoto filmu popisujícího invazi Německých křižáků do Ruska je myslím obecně známa, krátce po jeho vzniku byl díky paktu Molotov-Ribebentrop stažen, aby byl o tři roky později po invazi německých vojsk opět promítán ve všech ruských kinech. Využití propagandy je naprosto zřejmé a v kombinaci s historickou látkou před ní bledne snad i Vávrova husitská trilogie (ve filmu se objeví i napodobeniny německých přileb, po následném přestříhání zazní i známé "ani o krok zpátky" apod.). I velká devíza filmu - hudba Sergeje Prokofjeva - vyznívá díky výše uvedenému lépe bez filmu a v kompletní podobě je ke slyšení až ve stejnojmenné kantátě (doporučuji verzi Valerie Gergieva s Orchestrem Mariinskava Teatra). Ta potom sama po léta patřila k hudebně-propagandistickým dílům a v zemi původu jde o hodně zprofanované dílo. ()

corpsy 

všechny recenze uživatele

Patriotizmus preteká z každého políčka filmu, až sa to občas preháňa ( rôzne ´´uvedomelé´´ popevky, neskonalé hrdinstvo a odvaha ruského národa ). Sergej Ejzenštejn sa postaral o ďalšie skvelé vlastenecké dielo. Jeho réžia, ale už nieje taká úderná a rytmická ako v nemom období, je priamočiarejšia a komerčnejšia. Historický veľkofilm v pravom slova zmysle. A pre soundtrackových znalcov, určite vám neunikne ktorými hudobnými pasážami sa silno inšpiroval James Horner, napr. v STAR TREKu 3. ()

Galerie (31)

Zajímavosti (11)

  • Stalin chtěl film využít k propagandě, a sice aby se Sověti měli na pozoru před německou agresí. Nápad byl ale zprvu zamítnut, jelikož film byl "příliš protiněmecký" a bylo krátce před uzavřením sovětsko-německého paktu o neútočení (1939). (džanik)
  • Ejzenštejn v scéne bitky na zamrznutom jazere stavil na kontrast tempa hudby a obrazu. V úvodných záberoch na vojská je stabilný. Keď sa nemecké vojsko razom objavuje na horizonte, pohyb v obraze naberá na grádoch a tak aj tempo hudby pri začiatku bitky. Na konci však ide do opačného extrému – dlhé jazdy pomalej kamery s minimálnym pohybom postáv v obraze za tónov pomalej, ponurej hudby. (Biopler)
  • Neobvyklou technikou rotoskopie, kterou vynalezl roku 1915 Max Fleischer, byly některé bitevní scény z filmu překresleny a následně recyklovány do snímku Pán prstenů (1978). (mr.filo)

Reklama

Reklama