Cesta ven

Přiznám se, že v roce 2014, jsem českou kinematografii velmi vydatně flákal. Jakožto ostatně každý rok. Z pěti nominovaných snímku na to naše lvíče, jsem viděl i s tímto skvostem rovné 3 kousky. Dva dříve viděné byly absolutní sračky, takže si troufám odhadnou, že česká kinematografie v roce 2014 opět za nic nestála. Jsem moc rád, že Honza Prušinovský přišel letos s jeho háďátky, které si předčasně troufám prohlásit vítězem Českého lva za rok 2015, a to i přesto, že jsem jeho soupeře neviděl. Takové filmy se zde často nerodí a byla by obrovská náhoda, kdyby se jich v jednom roce sešlo hned několik. Zpět k této multicigánské sešlosti. Hrozně dlouho jsem zhlédnutí odkládal, protože jsem jaksi neměl potřebu omrknou život na okraji společnosti v podání našich milých kukaček, na které spousta "slušných" běloušků mnohdy potí svoji krev. S Novým rokem však přišly nové výzvy a já se ke zhlédnutí konečně rozhoupal. Většina cigánů se celý svůj život chová jako zvířátka a možná by nebylo úplně od věci, aby se tak s nimi začalo zacházet. Je pravdou, že se tu a tam objeví v některém cigáněti, kterého vyprdne zpravidla 15letá dívčina, nějaká ta chybička v DNA a cigáně se někdy dokonce rozhodne dobrovolně pracovat a nebýt těžkou koulí pevně připojenou na bedrech naší až příliš shovívavé společnosti. Vážně je nejvyšší čas učinit nějaké to radikální řešení, než si s našimi milými trvale opálenými spoluobčany nedobrovolně prohodíme role minority a majority. Rád bych zdůraznil, že nemluvím o všech cigánech. Nedovolil bych si, jen tak někoho odsoudit. Mluvím o té absolutní většině hovádek, bez veškerého smyslu pro zodpovědnost, bez veškeré snahy přizpůsobit se společnosti, kterou se stali součástí, řídící se snad pouze heslem "Co můžeš urvat, to urvi!". Evidentně nejsou schopni našeho způsobu života, tak je k němu nenuťme. Je to vše jasně dáno historickými souvislostmi. Byli kočovníky a dodnes se nezměnili. Když dostanou příspěvek, tak jej berou jako příspěvek na ten konkrétní den. Oni si snad ani neuvědomují, že jej dostali na měsíc a bylo by rozumné se dle toho zařídit. Tohle nejsou jen teorie. Mnohokrát jsem měl tu čest, se jít večer napapat do KFC a člověk si ani pomalu neměl kam sednout. Všude bylo černo. Tihle "chudáci" jsou na tom tak bídně, že si mohou dovolit luxusní večeři pro dva dospělé a 4 až 8 dětí. A pak celý měsíc otravují, že nemají z čeho žít a ospravedlňují si tímto své krádeže. Jako bychom je k tomu přinutili! Vůbec se nedivím, že je většina zaměstnavatelů ve svých řadách nechce. Jsou to lidé, kteří na vše od raného dětství serou. Serou na školu, serou na život obecně, tak proč se nevysrat na ně. Se sotva udělanou nejpodřadnější a nejhorší základní školou, kdy po absolvování umějí sotva číst, psát a mluvit čekají, že budou ihned někde dělat ředitele vápenky. Ničemu nerozumí, nic neumějí a navíc trpí chorobnou leností a záporným pracovním nasazením. Který rozumný člověk někoho tak neschopného a navíc krajně nespolehlivého člověka zaměstná, když se mu hlásí na stejné místo bezpočet dalších. Zaměstnavatel - pesimista zaměstná možná tak jednoho cigána a zaměstnavatel - optimista maximálně dva. Stihli si vybudovat takovou vizitku, že zde o ně nikdo nestojí. Potom bohužel díky hordám svých stejně barevných přátel nesežene mnohdy práci ani ten slušnější cigán. Tak jsou doma, nudí se, kradou a páří se. Kalich trpělivosti se po kapkách naplňuje a myslím si, že jednou definitivně překape. To byla taková lehká filosofická úvaha na téma "romská otázka v kostce". Takový nezbytný úvod ke stručnému rozboru tohoto filmu. Tento film není špatný a s tím lvíčkem nemám větší problém. Cigáni jsou výborní komparzisté. Vždyť pilují své herectví celý svůj život. Takové krátké výstupy na téma "Nemám co jíst, potřebuju peníze, pičo!" hrají snad denně. Tady byly role obsazeny solidně. Dost to přidalo na autentičnosti, než kdybychom zde viděli nějaké známé ksichty (třeba Labudu). Grády to má také. Jakási myšlenka se ve vzduchu samozřejmě také vznáší. Spíše je to taková sonda do života cigánů. Takové nezdolné pátrání po cestě ven. Bohužel je tato cesta z výše uvedených důvodů takovou jednosměrkou a z té obvykle moc cest nevede. Nutno podotknout, že v rámci možností je to sonda nestranná, což oceňuji. Malinko to smrdí tím, že jsou cigáni prezentováni jako nebozí lidé lynčováni naši nenávistnou společností, ale rozhodně to tak působí méně, než jsem před zhlédnutím očekával a čehož si náležitě považuji. Mám celkem rád i lehce provokativní díla.Tohle dílo provokuje už svým obsahem, svým zaměřením. Téma je to citlivé a aktuální a Petr Václav podle mého úsudku odvedl kvalitní práci a ocenění mu s ročním zpožděním přeji. Celkově to však nehodlám s hodnocením přehánět. Viděl bych to na pěknější 3 kousky. Žádná pecka, která by mi otevřela oči a mysl, nebo mě dohnala k nějaký velkým emocím, to určitě není. V závěru cítím povinnost vynést upřímnou omluvu všem, kteří se v předchozích řádcích našli. Zdůrazňuji, že tento komentář je moje úvaha a prezentuji opravdu jen můj názor. Rozhodně tento komentář nepovažujte za reklamu na pravdu. Tento komentář si nedává určitě za cíl kohokoli urážet, zesměšňovat, či někým pohrdat. (24.01.2016) (méně) (více)