Režie:
Richard LinklaterKamera:
Christos VoudourisHudba:
Graham ReynoldsHrají:
Julie Delpy, Ethan Hawke, Athina Rachel Tsangari, Panos Koronis, Ariane Labed, Walter Lassally, John Sloss, Seamus Davey-Fitzpatrick, Xenia Kalogeropoulou (více)VOD (2)
Obsahy(2)
Jesse a Céline mají dvojčata Ellu a Ninu a končí jim prázdniny na jižním Peloponésu, kde s nimi byl i Jesseho syn z rozvedeného manželství Hank. Chlapec právě odletěl a dvojici po rozlučkové hostině s tamními přáteli čeká romantický večer v místním hotelu. Ten se však po slibném začátku změní v nelítostně upřímnou diskusi a bilanci, v níž hlavní slovo má výřečná Céline. Oba mají své kostlivce ve skříni, oba mají obavy z budoucnosti a oba se potýkají s realitou všedního dne... (Česká televize)
(více)Videa (4)
Recenze (460)
Na začátku se pokusím o vlastně zbytečné a oddělím jednotlivé díly od sebe. Před úsvitem byla krásně naivní romantická komedie o dvou mladých plných ideálů, kteří náhodně zahořeli (blouznili), Před soumrakem příběh dvou zralejších dospělých, kteří někam vykročili, ale vzpomínky je táhnou k něčemu, co možná měli udělat (ale neudělali), Před půlnocí příběh dvou lidí, kteří pro vzpomínku změnili svoje životy a udělali to, co si na začátku slíbili nikdy nedopustit. Následkem toho je třetí film nutně nejotevřenější, nejintimnější (existuje tu jen málo tajností a prostoru k předstírání "jsem někým jiným"), nejbolestnější (vrací se v něm mnoho témat, které byly v předchozích zastaveních námětem vtípků, akorát teď už se jim směje o poznání hůř) a zároveň nejvýrazněji sarkastický až cynický. Je to konverzační rozbor všední rutiny, která sem tam ještě odhalí zbytky "intelektuálního sex-appealu", který Jesse a Celine pociťovali, především je to však civilní ponor do banality, únavy a strachu být sám. Před půlnocí překypuje ironií, vnitřní i kontextuální (obsazení nonkonformní pozorovatelky rozkladu tradiční rodiny Athiny Rachel Tsangari do role hubaté řecké ženušky), obsahuje zřejmě nejlépe vystavěný dialog v celé trilogii (scéna v autě), z velké části postrádá papírové šustění předchůdce, který trochu pracně "navazoval". Hladkost hraničící s rutinou (ale tou nejjímavější), kýčovité prostředí řecké idylky neustále srážené drobnými konflikty, obavami i tušením toho, že na konci Před půlnocí už nebude místo pro sen a romantickou zasněnost. Přesto je závěrečná scéna křehce hravá, plná kontrastů naděje, rezignace i humoru, který rozvíjí vztah jedné z nejpozoruhodnějších filmových dvojic poeticky i neúprosně střízlivě zároveň. Linklaterova minimalistická režie opět triumfuje a sází na organicky plynoucí čas občas předělený cézurami smutku / okouzlení, scénář je ještě o něco vybroušenější, vypointovanější a nabitý břitkým vtipem, byť u několika málo scén se opět dostavuje váhání, zda ta malá perlička na dně stojí za velkou hromadu slov. Nechce se mi to dělit, ale když, tak Půlnoc je mi emocionálně i myšlenkově nejblíž. So, Jesse and Celine, later... v další dekádě. ()
To porekadlo je dobre zname: Prvy krat, to moze byt nahoda. Druhykrat, to je uz pozoruhodna zhoda okolnosti. Tretikrat, to je uz trend... . Na jeho vlne konverzacnej romantiky, ktora v priamej umere s civilnostou je aj uprimna, nemam problem sa zviest aj nabuduce, takze dovidenia zas o dalsiu dekadu Jesse a Celine. Do tej doby tu budeme mat velmi silnu trilogiu, ktora je mozno este lepsia v celku ako v svojich jednotlivych castiach. (EFM 2013) ()
What the fuck was that?!?!? Proč jsem se na to díval? Ty vole, ty vole, ty vole! Ježišimarja! Dávám jednu hvězdu - půlku Hawkemu za to, že vydržel byť jenom hrát takovou sračku, druhou půlku pak Julie Delpy za nejodpornější, nejvylízanější a mnou nejopovrhovanější cunt roli jakou jsem kdy viděl a kterou zvládla brilantně, což s jejíma liščíma čumáčkama, velkou prdelí, lýtkama velikosti trámků a strhaným xichtem ani není moc kupovidu. Never ever this shit again! 10% ()
První dva díly byly skvělým příkladem toho, že se dá natočit film, jehož obsahem je jeden dlouhý rozhovor dvou mladých lidí. Subjektivní pocity a vzpomínky na vlastní prožitky v kombinaci s výbornou prací Richarda Linklatera (a fungující chemií těch dvou) daly vzniknout dílu, jež na poli romantiky a konverzačních dramat řadím k vrcholu. Jistě, někomu nebude žvanění mladé žabožroutky a amerického minibohéma po chuti, hranice je tu tenká, nicméně v mém případě souznění rozhodně bylo. Třetí díl exceluje tam, kde excelovaly první dva - dokud si postavičky povídají (a je jich tentokrát víc), je to zábava, je to inteligentní a působí to dojmem velice schopné a nenucené improvizace. Pak ovšem dojde ke kolizi, titulní dvojka se přesouvá do hotelu a všechno, co následuje, je o ligu níž. Ano, pořád je to chytré, skvěle zahrané, skvěle napsané a skvěle situované, nicméně - zejména v závěru - začíná z dialogu zavánět práce schopného scenáristy, nikoliv dojem věrohodného rozhovoru dvojice, která se stala tak trochu fenoménem. Jsem zvědav, co přijde za dalších devět let. A taky jsem zvědav, zda po druhém zhlédnutí snížím na čtyři hvězdy, které by tu objektivně měly být... ()
Člověku se až chce napsat, že tohle je ideální zakončení této "before" trilogie, nicméně počkám si na rok 2022, jestli náhodou nebude čtvrtý díl… Before Midnight je film, který opět splnil mé požadavky na pokračování - má smysl, postavy se v něm posunují, nicméně tentokrát to není zas tak příjemné sledovat. Na pohodový až pohádkový konec předchozího dílu totiž nepřímo navazujeme, kdy vidíme, jak se z kdysi zamilovaného páru stal typický manželský pár, který má své problémy. Vše vyvrcholí v hotelu a vy nevíte, komu fandit. A hlavně pro tohle musím tohle pokračování ocenit nejvyšší možnou známkou - ty postavy jsou napsané s takovým citem, že jak Jesse tak Celine mají pádné argumenty, mají své problémy, které my všichni řešíme dnes a denně a proto tahle dlouhá hotelová scéna působí reálně, že až vás místy zamrazí. Dalo by se spekulovat na koncem, ale podle mého tam sedl naprosto perfektně. Jak říkám, 100 % bez mrknutí oka s tím, že čekám na rok 2022… :-) ()
Galerie (22)
Zajímavosti (5)
- Film je věnovaný Amy, osobě, která byla inspirací pro film Před úsvitem (1995). Režisér Richard Linklater s ní strávil noc tak, že jen chodili po Philadelphii a povídali si. Později ale nebyli v kontaktu a Linklater mohl jen hádat, kam ji osud zavedl. Až v době mezi filmy Před soumrakem (2004) a Před půlnocí se dozvěděl, že Amy již před lety zemřela při autonehodě. Třetí kapitolu příběhu tak věnoval její matce. (novoten)
- Při rozhovoru v kavárně se střídavě mění poloha ramínka na levém rameni Celine (Julie Delpy). (orkadimenza)
- Malou roli Patricka hraje Walter Lassally, ve skutečnosti slavný britský kameraman, jehož filmografie čítá přes sto titulů. (novoten)
Reklama