Roztržitý

Pierre Malaquet (Pierre Richard) nastupuje do reklamni firmy Jerico, kde všechny brzy začně udivovat nejen svou značnou roztržitostí, ale také novou formou propagace výrobků, tzv. reklamu šokem... Roztržitý je jedním z prvních filmů Pierra Richarda a také jeho scénáristickým a režísérským debutem, z čehož pramení asi hlavní problém celého filmu a to je jeho nevyrovnanost. Pokud se příběh věnuje reklamní tvorbě hlavního hrdiny, tak nás čeká hromada skvělých hlášek, gagů a situací na téma reklamy a v tuto chvíli Roztržitý aspiruje na jeden z nejlepších filmů Pierra Richarda. Horší to je, když se příběh začně věnovat něčemu jinému, zábavnost a zajímavost celého snímku pak rapidně klesá a také samotný Pierre to v některých scénách se svou roztržitostí trochu přehání. Naštěstí těch opravdu povedených situací je více než těch nepovedených, takže z tohoto souboje nakonec Roztržitý vychází jako vítěz. Snímku tradičně nechybí skvělé herecké obsazení, kde si kromě samotného Pierra záhrali třeba Bernard Blier nebo Paul Préboist. Roztržitý je tak typickou komedii Pierra Richarda se skvělým obsazením a zajímavým tématem, která sice obsahuje pár slabších scén, ale jako celek dokáže pobavit. (21.05.2015)

„Smějme se, než budem šťastni, nebo se nezasmějem do smrti.“ Musím říct, že během úvodní scény s Pierrovými trampoty v zácpe aut (i několika dalších) jsem se taky zcela nečekaně nahlas zasmál. Pierre Richard patří k těm tvůrcům, který v moderní francouzské komedii obnovili klasickou grotesku v nových podobách, nicméně tak jako u většiny celovečerních grotesek, i zde jsem občas vnímal dost kolísavou úroveň, která závisela od aktuálního dění a nápadů. Na pár trapných fórků, které vystřídaly ty vtipné a velmi povedené, jsem už u Richarda z jiných viděných filmů docela zvyklý, takže mě tolik nerozhrázely (byť po tak skvělem úvodu přeci jen zamrzí) a jako celek Roztržitého poměrně drží na úrovni hlavní nadčasové téma kolem výroby reklam, jenž originální nápady rozhodně nepsotrádají. Jako autorský debut tedy hodnotím Roztržitého zdařile, jako zábavnou filmovou jednohubku určitě taky, byť pro mě osobně jde o spíše jen o malou legrácku jedno zhlédnutí, ke které se už asi nevrátím a logicky mám coby mladší divák trochu jiné dojmy, než ti, kteří film viděli v rámci tehdy mizerné konkurence v československých kinech. Život plný malérů (1972) mě tedy rozhodně bavil víc, kromě toho mi připadalo, že o dva roky později již dokázal Richard přepojit romantickou linku se satirickým pohledem na média (fenomén televize) daleko hravějším způsobem. 65% (16.02.2021)

"Mé begónie! Můj pes! Mé dítě!" - "Tvé srdce." Naprostá klasika. Nevím, co pochválit dříve, ale nejkouzelnější ze všeho jsou pro mě momenty, kdy se ve filmu sejde roztržitý hlavní hrdina (na kterého jsme si do té doby už docela zvykli) s jiným podobně "postiženým" člověkem a vypukne něco opravdu hrozně vtipného a vtipně hrozného. (28.01.2014)

Tenhle film byl pro mě zjevení, vyvedl mě z míry naprosto jinou komikou, než jakou jsem doposud zažívala. Pierre Richard se pak zabydlel v roli potrhlého zmatkaře, se kterým musíme soucítit, protože je prostě k pomilování, ale tedy to byl šok: spousta absurdních komických situací, které v rychlém sledu vedou hlavního hrdinu dějem. Nezapomenutelné reklamy na cigarety či mýdlo, které umyje kůži až na kost... (10.01.2010)

Hodně moc bláznivá komedie. Pierre Richard debutoval a hned takhle. Jeden z jeho tří nejlepších filmů (tedy alespoň pro mne). Velice trefné gagy a k tomu ještě satira na reklamu. Smál jsem se od začátku do konce (scény s vajíčkama nebo se slepeckou holí jsou neodolatelné) a to se mi už dlouhou dobu nestalo. Klistax vede! (31.07.2007)