Půjčovna masa

Po první sérii se pro mě, jakožto fanynku kyberpunku, jednalo o další splněný sen. Po druhé sérii se ovšem jedná jen o zajímavý seriál, u kterého Netflix zahodil šanci. -------------------- PRVNÍ série: Když v Netflixu chtějí, tak dokáží vytvořit opravdu znamenité seriály, ať už spoluprodukované nebo vlastní. Altered Carbon se pro mě po zhlédnutí posledního dílu první série stal jedním z nich. A to hned z několika důvodů: Za prvé se sledoval v podstatě sám, každá epizoda končila tak, že jsem si sérii dala s chutí jako devítihodinový maraton. Za druhé disponuje vynikající technickou stránkou – tj. vizuálem, který mi zvlášť v Bay City připomíná kombinaci Gridu z Trona (spíše ze seriálu Tron: Povstání než z Tron: Legacy) a L.A. z Blade Runnera, a adekvátním hudebním podkresem (i když se Jeff Russo nevyřádil tak jako u Legiona). Za třetí jsou zde různé technické vychytávky jako virtuální realita, digitalizace, pouzdrování, zajímavé zbraně, umělá inteligence atd. Začtvrté jsou zde kvalitní herecké výkony (Joel Kinnaman, Martha Higareda, Dichen Lachman, James Purefoy aj.), dobře zpracovaný scénář (např. flashbacky, vysvětlování atd.) a různé zajímavé (nejen filozofické) úvahy. Za páté: seriál se nebojí ničeho, je tu krev sex, fantastická Rková akce. Za šesté na mě občas zafungoval humor. Za sedmé ta znělka se zase jednou fakt povedla, ale nakrkli mě, když ji u všech dílů kromě pilotu a toho posledního zkrátili... A za osmé je to víc než zdařilá adaptace Morganovy knihy (v češtině vyšlo pod stejným názvem – velmi těžko se sháněla - ten překlad mě štve – vím, na co tím chtěl překladatel upozornit, ale jak jsem pochopila z knihy i seriálu, tak tím „Altered Carbon“ mysleli spíš ty báze neboli čipy a ne ta těla – nevím, možná se pletu). I zde asi jako u všech adaptací platí, že není úplně doslovná a ani zdaleka nekopíruje knihu v každém detailu. Následuje SPOILER: tak např. do Suntouch House Kovacse nevezl Isaac ale Curtis, odměna pro Kovacse je v knize dvakrát taková, podnik Jack It Off se jmenuje U Jerryho, hotel Raven se jmenuje Hendrix, Elliotovo křestní jméno není Vernon ale Victor... a tak bych mola pokračovat ještě chvíli. Konec SPOILERu. Chápu, že někomu můžou tyhle rozdíly vadit, ale takhle je seriál pro čtenáře knihy aspoň někdy nepředvídatelný. A navíc to nejdůležitější zůstává (podobně jako u Ready Player One, akorát tam jsou změny oproti předloze daleko větší). Abych to konečně shrnula, na seriál jsem se po traileru i při čtení knihy hodně těšila a jsem z něj vážně nadšená. Psala jsem to už několika jiných seriálů, ale tady to platí obzvlášť – buď Vám "Půjčovna masa" sedne, nebo ne, kyberpunk holt není pro každého. Moc mě potěšila zpráva, že další série bude. Já tak můžu začít shánět další knihu ze série. --------------------- DRUHÁ série: Před druhou sérií jsem nakonec druhou ani třetí knihu přečíst nestihla, ale po zhlédnutí druhé série toho nijak nelituji. Tím nechci říct, že si myslím, že budou ty další dvě knihy špatné. Slyšela jsem, že je při adaptaci prohodili (takže druhá série jede podle třetí knihy) a k tomu udělali oproti třetí knize takových změn, že číst jí před seriálem by stejně nemělo smysl. Nelituji toho proto, že bych potom dost možná ještě víc nadávala, jak tvůrci druhou sérii Altered Carbon podělali. Fakt nevěřím, že by Morganova třetí kniha byla tak špatná, když první byla vynikající a když se jí tvůrci s drobnými odchylkami opravdu drželi, tak byla první série taky skvělá. Tady si myslím, že to byla chyba Netflixu – připomíná mi to dost případ Hry o trůny, kdy bez držení se knižní předlohy seriál postupně upadal. No, Altered Carbonu ten úpadek trval jen osm epizod. Oproti Hře o trůny je to o to horší, že tvůrci měli komplet předlohu a dokončenou, takže stačilo podle ní jet, bohužel ani toho nebyli schopni. Jak tedy zhodnotit druhou sérii? Oproti první strašný. A mám takovej pocit, že ani jako samostatněj béčkovej seriál by tahle série neobstála. Jednak hlavní hrdina už není vůbec zajímavý, jako charisma i osobnost zmizely někam do prdele – nic proti Mackiemu, ale Kinnaman byl někde úplně jinde, dokonce i ten herec, co ztvárnil jeho druhý já, byl lepší. A vůbec i to, jak s postavou v této sérii tvůrci pracovali, bylo tristní, když knihy jsou psány v první osobě a o hlavní postavě tak máme tunu informací (předpokládám, že i druhá kniha, když se knižní série jmenuje Takeshi Kovacs). Rovněž potenciál Quellcrist Fallconerové byl zahozen, o jejich vztahu nemluvě. Nové postavy pak nezaujmou, ani když jsou to lesby. Poe mi přišel celkem zbytečný a jeho výpravy do virtuálů a konstruktů jen rozřeďovaly krátký, nezáživný a zbytečně překombinovaný děj. Už si to nepamatuju přesně, ale mám pocit, že Poe v první knize vůbec nebyl, což naznačuje radikální odchylku od druhé knihy. Mimo jiné už mi přišlo trapné neustálé vytahování postav z minulé série a tím samozřejmě i opětovnou účastí jejich herců – bylo hrozně vidět, že tvůrci už nevěděli co by. Pro příběh a rozšiřování mytologie škoda řádků, tam to zkazili neskutečně… Značný úpadek zaznamenala i výprava. Na první pohled je sice Harlanův svět fakt pěkně udělanej, jenže pak zjistíme, že jinam se nedostaneme a většinu času se pohybujeme buď v lese nebo v tmavých uličkách a interiérech – občas je to navíc tak tmavý, že je vidět kulový. Na tohle jsme čekali dva roky?! No, není ani půlka roku, a až tu máme adepta na seriálové zklamání roku. Hodnocení seriálu jako celku u mě z 10 klesá rovnou na 7, kde se drží jen díky fantastické první sérii. 7/10 (24.07.2018) (méně) (více)

Jakmile se kyberpunk dostane ze stránek knih na plátna či obrazovku, vládne mu příliš často těžko přijatelná ustrašenost a nedostatek invence. Altered Carbon, který je adaptací románu Půjčovna masa Richarda K. Morgana, trpí všemi nedostatky a špatnými stereotypy, které se s žánrem ve filmové podobě pojí. Za prvé: zdá se, že existují dva předobrazy, kterých se všechna další díla drží zejména po vizuální stránce - Blade Runner Ridleyho Scotta a japonská manga a anime Ghost in the Shell (sem tam ještě Matrix, což je ale kapitola sama pro sebe). Nic proti citacím, ale ve vědomí většiny filmařů jde zřejmě o jediné dvě úspěšné a známé kyberpunkové adaptace, tudíž ztvárnění jejich světa kopírují až příliš často a až příliš otrocky. V důsledku čehož se zdá, že se zastavil čas a že žánr, který jinak pobízí k různorodosti, vizuálně ustrnul podobně jako punkrocková móda na roztrhaných džískách, čírech a křivácích. Za druhé: kyberpunk sice zdůrazňuje sociální rozdíly a třídní konflikty, ale zejména ve filmové podobě se člověk setká se striktně vyhroceným černobílým viděním: bohatí jsou bez výjimky zlí psychopaté, kteří mají přístup k technologickým vymoženostem, oběti i hrdinové jsou pak vždy z nižších tříd, přičemž bojují proti nějaké technologické záležitosti, která zapříčinila společenskou nerovnováhu. Svět je ovšem mnohem složitější, přičemž tahle dualita zlých boháčů a hodných chudáků (nebo alespoň „obyčejných lidí“) je bohužel již tak nudný stereotyp, že nefunguje ani v metaforické nadsázce. Paradoxně je pak Altered Carbon fanaticky technofobní film (podobně jako Matrix, Elysium, In Time, americká hraná verze Ghost in the Shell atp.), jehož ideálem je jakási vágně definovaná přirozená lidskost. Je ovšem třeba poznamenat, že klasiky žánru takhle primitivní nejsou - když si člověk přečte Gibsona, Stephensona, Shirowa (nebo se podívá na animované Ghost in the Shell), sezná, že zobrazované konflikty nikdy nejsou podávané takto primitivně. Divák nechápe, proč se scénáristé obtěžují celkem fungující předlohy složitě přepisovat do úplně jiných nekonzistentních konstrukcí, jestliže by výsledek dopadl mnohem lépe, kdyby si ušetřili práci a prostě děj knihy “jen převedli” do obrazu, když už provozují seriálovou adaptaci literárního díla. Za třetí: scénáristé si zřejmě zvykli na to, že young adult čtou i dospělí, a normy vyprávění tomuhle předpokladu přizpůsobili tak, že lze stěží najít v rámci filmového sci-fi mainstreamu cokoli chytřejšího, než jsou Hunger Games. Altered Carbon tak v nijak originálním a poměrně přímočarém vyprávění, které přitom občas trpí nedotaženou dramatizací vývoje, kombinuje makabrózně patetické scény (moje srdce, které jsem si ve virtuální realitě vyrval doslova z těla, patří tobě) s hysterickým herectvím a ne moc smysluplným dějem. Postavy jsou nějak charakterizované, ale pak jednají úplně jinak – přes svůj dokonalý výcvik a proklamovanou chladnokrevnost se například z nepochopitelných důvodů (když pomineme špatně napsaný scénář) dopouští nesmyslně iracionálních výbuchů a školáckých chyb. Svět obsahuje navíc spoustu nekonzistencí, jejichž výčet by zahrnul samostatnou recenzi. Např. časový vývoj – postavy žijí stovky let, ale společnost se nemění, vypadá jako naše aktuální představa blízké budoucnosti zamrzlá v čase. V technologicky rozvinuté civilizaci kolonizující sluneční soustavu policejní sbory používají na chlup stejnou uniformu celé dlouhé dekády a estetika se odkazuje výhradně na naše moderní umělce – že by šlo o ilustraci tezí o zamrzlé postmoderní kultuře, jak je podává filozof Michael Hauser? (haha) Jeden díl mi přišel záměrně napsaný tak, že každá postava v něm musí mít alespoň jeden hysterčák (počítal jsem je). A navíc seriál selhává i v žánrových aspektech, ve kterých by to člověk nečekal – jeden příklad: Takeshiho sestra je v jedné scéně neporazitelná ninjovská asasínka, přičemž o deset minut později se chová, jako by neměla žádný výcvik – nechává nesmyslně zničit množství svých velmi draze vyrobených klonů, které jen tak nabíhají na nepřítele, aby jim prostě prostřelil hlavu. Ve stejné scéně si nejprve počíhá, chytí útočníkovu automatickou pistoli správně za hlaveň, aby ji po jednom bodnutí střepem opět pustila a nechala se jí střelit. Nehledě k tomu, že útočníkem je v tomto případě elitní policistka se speciálním výcvikem, která přitom před sebe svou zbraň strká s nezastřenou touhou po vlastním odzbrojení. Dvě superelitní vylepšené bojovnice se tak střetávají způsobem, kdy člověk pochybuje, zda jim někdy někdo dal alespoň základní přednášku o způsobech sebeobrany. Různorodých nesmyslů je ale v seriálu opravdu hodně. Filmový kyberpunk zřejmě čeká na svého vizionáře, který mu dodá osobitou vizi (místo aby jen opakoval desítky let staré vize jiných) a dostane jej na patřičnou úroveň, neboť tenhle žánr by si zasloužil emancipovanější přístup, než jakou ukazují přizdisráči z tvůrčího týmu Altered Carbon. (18.04.2018) (méně) (více)