Návrat blbýho a blbějšího

Celej film jsem se propadala studem, že na to koukám, ani jednou jsem se nezasmála. Zlatej Mortdecai, to byl sice průměr, ale člověk se u něj alespoň sem tam smál, zato tohle je naprostá sračička, která je k smíchu sama o sobě, ale vtipná není ani trochu. Trapné jako dlouhé ticho na prvním rande, z něhož je zjevné, že další nebude. (31.01.2015)

Těch dobrý jouků ubylo po dvaceti letech asi tak dvacetkrát. Naopak momentů trapnosti stejným množstvím přibylo. Carrey i Daniels jsou už prostě taťkové ve středních letech a tohle by neměli mít zapotřebí. Při pár momentech se sice člověk zasměje, ale v paměti uvíznou spíš ty, při kterých vám je hlavního duo líto. (19.02.2015)

Normálně stroj času tenhle film, chvílemi jsem se totiž vskutku přenesl do devadesátých let, tedy do roků, kdy komedie byly ještě opravdu ftipný. Jenže... to, co fungovalo před dvaceti lety, nemusí zákonitě fungovat i teď a pojďme si říct, že taky ne, nefungovalo, tedy přesněji řečeno nefungovalo po většinu filmu. Úpadek Jimovi kariéry sleduju už docela dlouho, při každém jeho dalším filmu mačkám palce, aby mu to tentokrát konečně vyšlo, a vono zas ne... Ale abych jen nekritizoval, je tam pár vyloženě "Farrellyovských" vychytávek, takové ty stupidní scény, který jsou tak trapný, až jsou srandovní (jízda na kole a jízda na kole :-). Jenže vono je to vlastně celý vokopírovaný podle prvního dílu, jen s vrásčitým Carreym. Plusový body ale za to, že do toho oba herci šli, pak taky za tu mladou dcérku, no a vůbec za ten devadesátkovej feeling. Tak co bude příště? Dvojka Masky? Trojka Ace Ventury? Why not... (15.04.2015)

Je zajímavý rozkol v tom, že co bylo v podobě dvou retardovaných pitomců vtipné, když působili mladě, je najednou trochu smutné a strašidelné s tím, jak mají padesátku na krku. První půl hodinu jsem se díky tomu cítil poměrně nekomfortně a více se ošíval než bavil. V jádru je to ale pořád poctivá devadesátková ztřeštěnost, kde je natřískáno tolik vtipů v druhém plánu, že nutně nevadí, pokud hlavní gag nevychází. Výbuch pokoje, ohlušující rána u kolejí, kočka na lustru, maskovaný agent, hry v autě, to jsou jen některé z řady momentů, kde jsem se upřímně nahlas zasmál. Což se mi moc nestává. Na konci jsem navíc cítil jistou vděčnost, že jsem nakonec ty idioty po letech zase viděl. A to není vůbec málo. Takže ve výsledku opatrně palec nahoru. 60 % (06.06.2022)

Crazy prvá časť z 94-tého, ktorú som v detstve mohol sledovať stále dokola, vždy, keď ju hrali v TV (myslím, že som si ju nahral aj na VHS), bola na úplne inej úrovni. Očakávaná nostalgia sa nedostavila snáď ani na jednu sekundu a o originálnych vtipoch tiež nemožno hovoriť. Skutočne blbé a ešte blbšie, sklamanie na celej čiare. (21.04.2015)