Reklama

Reklama

Český žurnál - Série 1 (2013) (série)


Spřízněni přímou volbou (S01E04)

(epizoda)
Ukázka z filmu 3

Obsahy(1)

Časosběrný dokument o prezidentské kampani a první přímé volbě prezidenta v České republice a jejím konečném výsledku. Autorský dokument ze zákulisí přímé volby českého prezidenta zaostřený na souboj Miloše Zemana a Karla Schwarzenberga. Polemický portrét historické události s komediálními prvky. Předsedkyně Poslanecké sněmovny PČR Miroslava Němcová říká: „Prezidentská volba k uklidnění české politiky nepřispěje. Bude to velký mediální cirkus." Tramtadadá?! Má paní Němcová pravdu? Kdo zaplatil kampaň Miloše Zemana? Je Karel Schwarzenberg doopravdy pankáč? Stáhl se kontroverzní lobbista Miroslav Šlouf do ústraní? Poškozuje Karla Schwarzenberga jeho účast v Nečasově vládě? Co všechno musí kandidáti na prezidentský úřad podstoupit, aby se jeden z nich dostal na Hrad? Potřebujeme vůbec prezidenta? (Česká televize)

(více)

Videa (3)

Ukázka z filmu 3

Recenze (63)

dopitak 

všechny recenze uživatele

Pár postřehů: × I Miloš Zeman umí zazpívat hymnu, když mikrofon drží Daniel Hůlka. × Překvapilo mě, kolik lidí pod vlivem alkoholu se v dokumentu objevilo nebo v něm dokonce promluvilo. × Možná, že písnička Ach synku, synku by byla pro český národ a jeho slabošství výstižnější než Kde domov můj. × Závěrečná tečka s provázkem na nádvoří hradu je smutnou ukázkou toho, že je z pohledu společnosti úplně jedno, kdo bude prezidentem. ××× Dobrý dokument, kterému ale musím vytknout trochu falešné zúžení jen na druhé kolo prezidentských voleb. Samozřejmě,pro filmaře to byl přesně časově ohraničený úsek, ve kterém dnem i nocí sbírali materiál, na druhou stranu na začátku dokumentu jsou záběry, které patří k prvnímu kolu volby. Pohled na všechny původní kandidáty by byl zajímavější mozaikou (nehledě na to, že někteří kandidáti se ve filmu vůbec neobjevili). ()

Rimsy 

všechny recenze uživatele

Moc pěkný dokument ze zákulisí volby, nejen názvem mi připomínající Moravskou Hellas. Přestože je docela jasné, který z kandidátů je autorům sympatičtější, obvykle se snažili zachovat docela přísný tón pro obě strany. A to mě bavilo. Díky přiměřené stopáži tak vznikl příjemně uplynuvší obrázek povrchnosti a nechutnosti, kterou se vyznačovali oba finalisté naší volby. 90 %. ()

Reklama

Aelita 

všechny recenze uživatele

Lidský svět je totálně nesvobodný, protože nesvobodné je samotné lidské vědomí, které rozlišuje svobodu a nesvobodu. Svoboda znamená neomezenost libovolných stavů existence nebo neexistence, ale takovou svobodu má jen samotná Existence-Neexistence. Člověk může být jen relativně a dočasně svobodný při stálé nesvobodě, protože je závislý na samotné existenci, na jejím udržování. Samotná existence nutí člověka stále něco dělat, i kdyby to, co dělá, bylo nedělání ničeho, protože i ve stavu spokojenosti a klidu MUSÍ alespoň dýchat. Kromě stálé nesvobody lidské existence, která se dá zrušit pouze smrtí, člověk také zažívá periodickou nesvobodu vědomé volby. Tato nesvoboda neznamená totalitu a absenci možnosti volby, jak se to traduje. Nesvoboda znamená vědomí existence volby a nutnost nějakou volbu uskutečnit. Přitom každá volba je více či méně Sofiina (William Styron, román Sofiina volba, 1979), protože vždy člověk nebo jeho okolí o něco přijde. Relativní svoboda spočívá proto ve stavu dočasného neuvědomění si volby, kterou člověk musí nebo někdy bude muset provést. V okamžiku, kdy si člověk svoji volbu uvědomí, svoboda se stane určením - nutností konání či přijetí. Slovy klasiků: „Svoboda neruší nutnost, nýbrž ji předpokládá“ (Baruch Spinoza), "Svoboda je uvědomělá nutnost" (Vladimir Lenin). Čili uvědomělá nutnost je právě opakem svobody, kterou poskytuje nevědomí. Ve výchozím bodě to je existence před osvojením pojmů svobody, nesvobody, možnosti, volby a nutnosti neboli existence na úrovní pudů. Člověk ztratil původní nevědomou svobodu se vznikem vědomí a rozumu a pokaždé ztrácí relativní svobodu v okamžiku vzniku volby. V drtivé většině případů, ne-li ve všech, člověk nevolí to, co skutečně chce, ale pracně vybírá mezi více či méně vhodnými možnostmi. Nejjednodušší je volba mezi nevhodným a vhodným, těžší je volba mezi vhodným a vhodným a nejhorší je volba mezi nevhodným a nevhodným. Volba mezi Schwarzenbergem a Zemanem patřila k té třetí (ne)možnosti. Dobře to vystihl bonmot jednoho z kandidátů na prezidenta Vladimíra Franze, který řekl: „Je před námi druhé kolo prezidentské volby, ve kterém mám jako občan na výběr mezi prasečí a ptačí chřipkou. Vybral jsem si tedy chřipku prasečí.“ ___ Bohužel tentokrát Klusák a Remunda natočili něco, co připomíná slepenec několika živých vstupů z televizních novin na ČT1 postrádajících jakoukoliv osobitost a sarkastický humor, kterým se vyznačovala jejích dřívější tvorba. Ze sestříhaných a nesouvisle poskládaných záběrů snad lze vyvodit jakýsi obrázek zákulisí velké politicko-podnikatelské televizní šou pro naivní národ, které má poskytnout lidem zdání možnosti volby, ale těžko se věří tomu, že by to byl záměrný nápad autorů dokumentu. Spíše se jedná o samovolný synergický efekt, kdy je celek více než části, z kterých se skládá. Pro tuto dvojici dokumentaristů je to zoufale málo. ()

Spooner 

všechny recenze uživatele (k tomuto seriálu)

Nevyužité a nedotažené. Režiséři sice občas doslova padají na hubu a dostanou se všude, ale vlastně je to jen zmatené poskládání již viděného nebo přinejmenším věděného. Otázky nejsou většinou dostatečně rejpavé, některé z nich se zbytečně opakují a jiné věci jsou zde jenom načrtnuty a nejsou vůbec dotažené do konce (úvod s Fischerem). Za některé vtipné (Renč) či naopak děsivé pohledy za kulisu (Šlouf, závěr na Hradě) ale stejně jakž takž palec nahoru. ()

Radko 

všechny recenze uživatele (k tomuto seriálu)

Istý hold dokumentárnemu filmu Karla Vacheka "Spriaznení voľbou" o zákulisí prezidentských volieb v roku 1968 tu je, no je minimálny. Len v názve a v snahe autenticky zachytiť zákulisie. Výsledok na rozdiel od čiernobieleho predchodcu pôsobí ako ťažkopádna amatérčina. Pretože Spriaznení voľbou sa dajú sledovať aj dnes, toto stratilo aktuálnosť asi dva týždne po voľbách. Napriek tomu sa niekoľko pozitív nájsť dá. Niektoré spomenuli už spolu-komentátori - extempore akéhosi hlúpeho speváka, ktorého jedinou zapamätania hodnou tvorbou je to, že mu narástli dlhé vlasy. Ďalšou zaujímavosťou sú nadšení podporovatelia kniežaťa v motýlikoch a s odznakom pankového prezidenta na chlopniach kabátov a šiat, ktorí vyzerajú ako cirkusanti - keby im povedali aby si dali na hlavu vrece cementu a obliekli si lopúchové listy - s radosťou to spravia. No najzaujímavejšie sú postupy prebrané z undergroundu do mainstreamu: 1. kedysi pre spoločnosť neprijateľné pankové číra (účesy) sa stali marketingovou značkou kniežacieho kandidáta. 2. keď nabehli do štúdií BBC mierne podgurážení muzikanti Sex Pistols, bol z toho škandál - dnes sa nič nedeje, ak väčšinu predvolebných debát a rozhovorov dával pripitý Zeman. 3. Cirkus a kabaret - kedysi silné improvizačné metódy boja proti suchopárnej politike stratili svoju útočnú silu - pretože medzi politikou a kabaretným predstavením odrbávačských kúzelníckych podvodníkov nie je rozdiel. Dokument tieto súvislosti neodhalil, len ich potvrdzuje. 41% ()

Zajímavosti (1)

Reklama

Reklama