Zázračné děti

Příběh o přátelství navzdory dějinám. 1) Mimořádně nadaný (a velmi přitažlivý, dodávám) houslista (druhé dítě bulharských rodičů, oba jsou rovněž houslisty) Elin Kolev (již ve svých 12 létech koncertoval v Carnegie Hall) byl vybrán v konkursu do role Abraši ve svých 14 letech. Všechna hudební čísla ve filmu hrál osobně. 2) Nesedne mi, že Ukrajinci ve filmu hovoří německy. U americké produkce bych se nedivil, ale zde v Evropě bych očekával větší míru empatie. Sovětší důstojníci NKVD se chovají jako Němci a i tak mluví. Inu, co se divím - jsou to Němci...jenom v sovětských uniformách. 3) Zaujala mě i postava velitele SS-Standartenfuhrera Schwartowa v podání 64letého Konstantina Weckera, jednoho z nejoblíbenějších německých písničkářů, skladatele, autora a jak vidět, i výborného herce. (25.05.2014)

Vojnová dráma, ale len s malou dramatickosťou. Myšlienky, ktoré chcel film riešiť boli položené správne a správne vyložené. Deti sú tým zrkadlom pre dospelých, pretože nerozlišujú ľudí podľa iných kritérií, ako je dobro a zlo. Ale celkovo to bolo bez toho zásadného prežívania divákom. Bez toho pocitu, vďaka ktorému si film zapamätáte nadlho, ak nie navždy. Tu to chýbalo a pri tom množstve vojnových drám sa snímok len stratí a dostane do zabudnutia. (20.04.2016)

Od Zázračných detí som nečakal žiadne zázraky, ale krátky tv spot na STV1 sľuboval i akciu a ja som akosi čakal trošku dramatickejší príbeh. Poteší ma však každý film z tohto obdobia, ale tu niekto šikovne nastrihal do spotu jedinú akčnú scénu, ktorá vo filme je. Nevadí, i príbeh o talentovaných deťoch mi dal to, čo v týchto filmoch hľadám- iný pohľad na známe udalosti. V mnohých miestach to chcelo pritlačiť na emócie, alebo vytrieskať z hercov výkon, z ktorého by občas zamrazilo, ale nepodarilo sa. Možno by pomohlo vidieť film v pôvodnom znení s titulkami. Všetko kolíše tesne na hranici priemeru, štvrtú hviezdu tradične dávam pre moju slabosť pre vojnové príbehy. Chápem i priemerné hodnotenia. Čakal som trochu viac, ale sklamaním by som to nenazval. 70%. (28.09.2014)

Další ryzí německá záležitost, která se sama snaží zodpovědět traumata samotné druhé světové války. Líbí se mi, jak se Němci k tomu všemu postavili. Je totiž vidět, že se snaží naprosto objektivním okem přihlížet na okolnosti tehdejší doby a o tom je vlastně i příběh zázračných dětí, které ale zase tak šťastné dětství neměli. Ve všech ohledech je to ale povedený film, který se chvílemi možná až moc táhne, což je u dramat častý jev. Hudba nádherná, herci naprosto skvělí, o to víc si jich člověk váží, když ví, že to jsou ještě děti no a samotný příběh? Ten snad dokáže napsat jenom samotná válka! (06.06.2013)

Z mého pohledu se tady Němci drželi spíš zpátky, takže na nějaké scény, při kterých tuhne krev v žilách, rovnou zapomeňte. Víc než o cokoliv jiného se tady jedná o to, že i během hrůz II.SV k sobě mohou Němci a Židé cítit přátelství. Dalo se tu sice přitvrdit, přidat na válečné atmosféře a vytřískat tak z příběhu víc emocí, ale díky nádherné hudbě a dobrým hercům se dalo ledacos přehlédnout. Wunderkinder sice nepatří k těm nejlepším německým válečným filmům, ale pořád se jedná o solidní standard, který jsme od našich západních sousedů zvyklí. 70% (23.07.2019)