Pole v Anglii

"Už vím, za co nás Bůh trestá. Za všechno..." Aguirre, hněv boží zkřížený s Valhalla Rising, to celé mixnuté ujetostí Kanibal! Muzikál. Ve výsledku strašná úchylárna, která sedne asi jen dvaceti procentům diváků. Mezi které se hrdě řadím, protože úchvatná černobílá kamera, parádně ulítlé postavy a přímo zabijácké hlášky mi poskytly vskutku hypnotizující zážitek. Je to divné, nemá to řád, vzpírá se racionálnímu uchopení a svou atmosférou mě to jednoduše pohltilo, takže palec suverénně nahoru. 85 % (23.08.2013)

No to bol teda epický film o niekoľkých chlapoch s tráviacimi a vylučovacími ťažkosťami, ktorí kráčajú po poli, utekajú po poli, plazia sa po poli a v strhujúcom vyvrcholení vykopú veľkú jamu v poli. Neviem čo bolo Wheatleyho zámerom, či natočiť autobiografickú snímku o zážitkoch zo svojho prvého tripu alebo len zmes nezmyselných, nič nehovoriacich záberov, v ktorých sa s trochou predstavivosti a domýšľavosti dá vidieť omnoho viac, než to naozaj je. Ale treba uznať, že vizuál, niektoré scény a hudba celkom ušli. (20.07.2013)

Tento film si buď zamilujete nebo ho začnete nenávidět, já ho spíše nenávidím. Extrémně jednoduchý scénář Wheatley nafouknul do gigantické bubliny pomocí stroboskopických sekvencí a optických efektů v kombinaci s gigantickým větrákem uprostřed louky. Zvukem i obrazem se snaží překonat konvenční hranice, a tak chudák divák při projekci málem přijde o sluch a z rozblikaného plátna dostane epileptický záchvat. Navíc polovina filmu nedává smysl. A o všech těch pindících snad nebudu ani psát. Nedovoluji si však říci, že by tohle všechno Wheatley činil bez špetky umění. 3/10 [KVIFF 2013] (06.07.2013)

Paralela k Refnově cestě peklem Valhalla Rising hodně na místě. Ale Dánův film je mnohem důslednější, protože respektuje alespoň nějaký řád (řád obrazů) a jasně odděluje realitu a halucinace - čili má ujasněnou perspektivu. Zároven o třídu lépe pracuje s historickou stylizací, Pole v Anglii proti němu skutečně vypadají jako výlet party zkérovaných šermířů na sousedovo pole, při němž je natočil talentovaný kameraman. Scénář Benovy manželky měl možná zajímavý nápad, ale jinak jde o pozoruhodný zmetek na pomezí pubertálního pokusu o "extravagantní povídku s historickou tematikou" a šermířského vystoupení "Vykutálená smaženice". Princip "když už postavy dlouho a archaicky mluví, dej tam péro, venerické choroby, hovno, pivo, ženské nebo kopanec do prdele" jako dlouholetý autor hradních výstupů držím v úctě a Amy Jump je v něm hodně zběhlá. Frky to má vážně slušné. Ale jinak to alibisticky sází na popření veškerého smyslu a řádu, což někomu může připadat "výstřední", mě to připadá pubertální. I ten nejtuctovější historický skeč Monty Python jde mnohem hloub. Pole v Anglii jsou místy až amatérsky neobratné, mají na můj vkus málo stroboskopických scén (tu s lanem fest blbou, tu s dědečkem hříbečkem docela fajn), téma pána a rába vždycky pochčije nějaká samoúčelná nepředloženost a někteří herci by byli dobří tak v mém slavném vystoupení Krvavá hostina aneb konec opovědníků. Jinak ale paradoxně docela sympatická kravina, od fuckujícího rejži až po exodus diváků ze sálu. Už se na ty suchohřiby každopádně vybodni, Bene a natoč něco fakt radikálního. Tyhle infantility si nech pro psychotropní dýchánky se svojí starou. (05.07.2013)

Eh. Co se nám to ti Angláni safra snažili sdělit, respektive co nám to uvařili za houbovku? Pointu jsem nepobral, ale film bych rozhodně doporučil nějaké klinice zabývající se epilepsií. Každému u koho je na tuto tuto nemoc podezření bych jej pustil a po hodině dívání bude stopro jisté zda ji má či nikoliv. :-). Jedno ale jisté bylo, hlavní hrdina pod tíhou čehosi prochází vnitřním přerodem a ten můžeme vidět jeho očima... Avšak i přes značnou zmatenost děje, kdy se vážně divák neorientuje v tom - na co právě hledí a proč, musím filmu uznat krásu obrazů i krásnou kameru. Až z toho silně na mně dýchl Vláčil. Bylo to prostě něco jiného. A také musím uznat, že jsem mu tu historičnost věřil mnohem více než leckterému skutečnému historickému filmu z poslední doby. Kluci byli parádně oblečení a typově mi přesně seděli do té polovičky sedmnáctého století. A nebyl by to pravý anglický film, kdyby se v něm neodrážel anglický humor, kterého tam také trochu bylo. V závěru musím též uznat, že se mi sakra líbila hudba Jima Williamse ! Šel jsem hned do soundtracku a fakt stojí za to! Takže já osobně dávám za 4 houby za ten zvláštní zážitek a do filmu musím minimálně ještě jednou jít. * * * * (30.12.2017)