Pole v Anglii

Tak toto bol jeden z najhorších a najnudnejších pseudoartových filmov roku 2013. 90 minút pobehovali piati herci po poli. To bolo všetko, nič viac. Bolo to tak extrémne rozťahané, že som sa začal nudiť po siedmich minútach. Celý obsah by sa dal skrátiť na 10 minútový amatérsky film a ešte tak by to bolo stále dlhé. Ako keby sa päť kamarátov dohodlo, že nakrútia spolu jeden psych-pseudo historicko-experimentálny film. Možno chceli zopakovať magického Stalkera, neviem ale je isté, že sa im nič z toho nepodarilo. Jedinú hviezdičku dávam za občasné surrealistické výjavy ktoré tam do deja aj tak nesedeli hoci boli vizuálne pekné. (04.01.2015)

Netypická, skoro až svojská historická dráma kombinujúca prvky komorného príbehu s mysterióznou zápletkou. Paradoxne ma bavilo pár vtipných scén a dialógov na úkor príbehu. Ale atmosféru to malo, ona je vlastne to, kvôli ktorej nejde otrhnúť oči z filmu. Išlo to však určite natočiť aj bez tých psychadelických scén. (25.10.2015)

No to bol teda epický film o niekoľkých chlapoch s tráviacimi a vylučovacími ťažkosťami, ktorí kráčajú po poli, utekajú po poli, plazia sa po poli a v strhujúcom vyvrcholení vykopú veľkú jamu v poli. Neviem čo bolo Wheatleyho zámerom, či natočiť autobiografickú snímku o zážitkoch zo svojho prvého tripu alebo len zmes nezmyselných, nič nehovoriacich záberov, v ktorých sa s trochou predstavivosti a domýšľavosti dá vidieť omnoho viac, než to naozaj je. Ale treba uznať, že vizuál, niektoré scény a hudba celkom ušli. (20.07.2013)

Ze začátku jsem nevěděl jestli se tomu mám smát nebo jak to všechno vůbec brát. Jedna věc je ale jistá. Bylo to divný. Hodně divný. Mám rád experimentální filmy ale tenhle pokus (alespoň v mých očích) zrovna moc nevyšel. Jako celek určitě ne. Filmu se určitě nedá upřít pár povedenejch scén a pasáží a pochválit musím celkově práci kameramana ale jako kompaktní a fungující film to (pro mě)bylo těžko stravitelný. (06.09.2023)

Stejně jako experimentální filmy, ani v Pole v Anglii (experimentální kromě formy rovněž formou uvedení – paralelně do kin, v televizi, na VoD, DVD a BD) nelze dost dobře posuzovat na základě příběhu a způsobu, jakým je vyprávěn. Nesejde na době, místě ani žánru, na tom, zda postavy bojují za parlament nebo za krále (ani za jedno). Namísto toho, oč postavám jde, má jistou váhu to, co se jim děje. Podstupují-li určité odpoutání se od sebe samých, film se společně s nimi oprošťuje nejen schémat vyprávěcích, ale vůbec od vzorců, pomocí nichž uchopujeme a do smysluplného tvaru formujeme realitu. Wheatley dělá s vizuální složkou filmu něco podobného jako Strickland se složkou zvukovou v Berberian Sound Studiu, když si pohrává s referenční hodnotou obrazů. Opět nejde o manýristickou provokaci. Hlediskové záběry, extrémní detaily a znemožnění základní časoprostorové orientace stále více matoucím střihem odpovídá proniknutí do mysli člověka prodělávajícího na základě mezní životní zkušenosti proměnu vnímání. Orientovat se od chaotické úvodní scény můžeme přednostně pomocí zvukové stopy, jejíž „sdělení“ ale vzhledem k ambivalentnímu míšení elektronické hudby, středověkých bubnů a lidových písní také nejsou jednoznačná. Pole v Anglii velmi nápaditým a sugestivním, třebaže pro mnohé nesnesitelným způsobem zpřítomňuje svět převrácený naruby. Unikátní je především tím, že nám vykloubenou realitu nejenom ukáže, ale rovnou nás nechá ono vykloubení prožít. 80% Zajímavé komentáře: Marigold, ancientone (09.07.2014)