Pole v Anglii

No to bol teda epický film o niekoľkých chlapoch s tráviacimi a vylučovacími ťažkosťami, ktorí kráčajú po poli, utekajú po poli, plazia sa po poli a v strhujúcom vyvrcholení vykopú veľkú jamu v poli. Neviem čo bolo Wheatleyho zámerom, či natočiť autobiografickú snímku o zážitkoch zo svojho prvého tripu alebo len zmes nezmyselných, nič nehovoriacich záberov, v ktorých sa s trochou predstavivosti a domýšľavosti dá vidieť omnoho viac, než to naozaj je. Ale treba uznať, že vizuál, niektoré scény a hudba celkom ušli. (20.07.2013)

výsledek rovnice jejíž zadání zní: co nastane, když křesťan ve volných chvílích vyšívající krajku a momentálně držící půst pozře houbičky (?!) PEKLO :) rovněž stojí za zmínku fakt, že kvality snímku reflektují můj názor na válku: UTÍKAT -nejlíp opačným směrem, než kde probíhá- a pokud to jde, utíkat rychle (20.06.2014)

A pak že jsou historické filmy drahé. Wheatleymu stačí pět chlapů v historických mundůrech a jedno pole. Tento principiálně šílený film začíná varováním, že obsahuje stroboskopické záběry. Možná by nebylo od věci varovat, že obsahuje „živé obrazy“ (ano, jak od Cimrmana) a že film je žánrově zařaditelný zhruba do celého prostoru mezi grotesku a horor. Dobře vypointované dialogy obsahují slova, která už v dnešní angličtině neexistují, výborná je hudba, stejně tak černobílá kamera. Pro mne osobně nejoriginálnější filmový zážitek za hodně dlouhou dobu. Klaním se a tleskám! (13.07.2013)

Po uplynutí třetiny filmu jsem tomu začal rozumět, což je zajímavý doklad divácké tuposti: Jistá postava odhalí svůj záměr, který dává implementovaný smysl předešlému dění a rozoumek je rázem spokojen. Pak vidím: civilizační podobenství. Po uplynutí druhé třetiny jsem tomu rozumět přestal. "Ha, mohl by mi najít těch pokladů víc!" Pak říkám: alchymie. Alchymie! Narozdíl od Marigolda jsem naštěstí nedotčen vědomostmi, o autorech nevím nic, takže nemusím Pole v Anglii vnímat jako něčí produkt, nýbrž vycházet při jeho sledování z čirého faktu jeho existence - a věřit mu. Ba právě. Existuje tak, jako se bezvýznamný příběh pěti "přátel" odehrává na pozadí světodějných bitev posledního století tradičního kosmu. Tři nebo čtyři hvězdičky? Pět. A přidám si do topky každého, kdo mi v diskusi nebo v poště podá přesvědčivé poučené zdůvodnění jména Whitehead. (07.02.2014)

Prečo by mal byť film s vojnovou tematikou čisto dávkou mizérie? Prečo by mal byť film s vojnovou tematikou len o bolestnej reflexii marazmu? Prečo by mal byť historickým balíkom alebo kritikou? A prečo by mal byť film s vojnovou tematikou o vojne? Wheatleyho film Field in England svojím prístupom k téme nápadne pripomína Jodorowskeho westernovú snímku El Topo, ktorá si robí zo žánrového zradenia takisto len povrchový plásť, do istej miery plásť mierne mystifikačný, a vo svojom vnútri rozohráva úplne inú, svojskú a ráznu hru s divákom, naratívom a témou samotnou. ......... Snímka postráda pevnú dejovú štruktúru a mení sa na sériu epizód, ktoré zachytávajú družinu vojakov s farárom na ceste naprieč "krajnou nikoho", pričom hĺbkovo sleduje ich psychedelicko rozpad, podaním balansujúci medzi cynickou groteskou a deprimujúcimi sekvenciami, nahustenými atmosférou snúbiacou des a psychedéliu do jedného flexibilného celku. ......... V neposlednom rade, Wheatleyho "ansámbel" funguje aj ako posmech mierený do radov vojnového filmu. A triafa sa. Majú to na svedomí práve bohato dávkované pasáže, kde sa tragické či vážne scény spontánne dostávajú do úplne roviny absurdného čierno-čierneho humoru, myslím, že netreba považovať za prekvapivé, že filmár z Veľkej Británie sa v nich približuje práve "pythonovskému" zabávaniu, alebo scény, kde sa robí "z hovna niečo" (nepochybujem, že Wheatley vykonal jedno z najpoetickejších nasnímaní "cesty na veľkú potrebu"). ........ Primárnou devízou Poľa je samozrejme formálna stránka. Aj tou film pripomína už spoemunté Jodorowskeho westernové podobenstvo, no bez tak mimoriadnej dávky surreálna v narábaní s kompozíciou objektov a dialógov. Field in England strieda nádherne snímanú krajinu s blízkymi zábermi do tvárí postáv, na to hádže kilogramy halucinofénnej práce s kamerou, ktorá je samozrejme vďačným prostriedkom klimaxu a v neposlednom rade vie efektne vkopomovať, zo začiatku mnohokrát dosť neočakávané, makrozábery. .........Negatíva filmu sa objavujú v občasnej režisérovej neschopnosti určiť si kde-tu nejakú určitú hranicu, pri ktorej sa zastaviť. Avšak jedná sa o výtku minimálnu, čisto kozmetickú - nesmeruje k relevantným častiam, ale len k pár nepodareným vtipom v dialógoch postáv a podobným maličkostiam.......... O Field in England možno oprávnene hovoriť ako o snímke mimoriadne hustej, bohatej najmä po stránke štylistickej a výrazne kontroverznej. Táto "cesta rozkladu" naprieč krajinou (v základnej téme sa snímka môže podobať na Herzogov vizionársksky boom Aguirre, der Zorn Gottes, avšak poetika aj jazyk oboch filmov sa pohybuje niekde inde) vo forme "tripu" Je bujarou hrou s nábehom ku kultovému charakteru (bez rizika zneužitia tohoto termínu), ktorá naplní a (ne)príjemne dezorientuje skôr skupinku než skupinu divákov a spoľahlivo prefiltruje kinosálu. (07.09.2013)