Dozvuky

Poláci opět předvedli svůj um a natočili skvostný drama, který otevírá jedno poměrně brutální polské stigma z války. No a já jsem moc rád, že ho otevřeli, ač Poláci na něj zřejmě moc zvědaví nejsou. Stigmata národů je ale potřeba přijmout a jít dál. Když se o nich nebude mluvit, tak budou nedořešené a bude v národu neustále převládat nenávist. V našem případě to poměrně slušně představil Juraj Herz v Habermannově mlýně. Válka je prostě svinstvo a tvoří i takové příběhy, jako v případě tohoto filmu. Po skončení filmu jsem pro samotné téma měl sto chutí filmu vpálit pětihvězdu. Nicméně mě mrzelo, že ten závěr docela utnuli a taky jsem, když jsem se nad tím zamyslel, vlastně vůbec nepochopil, kde se tam ty náhrobky vůbec vzaly. Také poměrně úsměvné bylo, jak tu František všude chodí v saku…na pole, do bažin…to si od bráchy nemohl vzít nějaký normální kalhoty s trikem? Jinak ale pecka. Další polský nářez a zřejmě nejsebekritičtější a nejkontroverznější téma, které jsem od Poláků doposud viděl. (21.01.2019)

Uff, tak to bola sila... Dejiny skrývajú veľa viac či menej šokujúcich príbehov, ale toto bola naozaj silná káva (aj keď nemusí mať so skutočnosťou nič spoločné, no scenárista si to asi nevymyslel len tak, ale niečo ho k tomu viedlo). Aj dieťa zo ZŠ totiž vie, ktorí boli v 2. sv. vojne tí zlí a ktorí dobrí. Je množstvo filmov o ľuďoch s rôznym pôvodom, ktorí pomáhali Židom, ukrývali ich a zachraňovali im životy, no zdá sa, že nie všetci, ktorých Nemci okupovali, boli tí dobrí, ale niektorí boli presne takí istí hajzli ako fašisti, no o nich sa filmy netočia (až na tento). Neviem, či sú stále takéto protižidovské nálady v Poľsku bežné aj dnes, alebo toto bol špecifický prípad, no ak áno, asi sa mi trošku zmení pohľad na našich susedov po tomto filme. Škoda toho záveru (od súrodeneckej bitky) a pár slabších momentov, inak by to bolo za 5, dávno ma nejaký film tak emočne nechytil ako tento. (01.06.2015)

Nie je jednoduché pátrať po minulosti a potom jej čeliť zoči-voči. Poľský príspevok dokáže odkrývať temnú minulosť postupne a obdivuhodne sa hraje s diváckymi emóciami. Tie sú vybičované ako aj atmosféra vidieka, kde sa príbeh odohráva. Zdá sa, že dedinské prostredie nám so zanovitými a tvrdými charaktermi v poľskom filme pripraví ešte nejedno prekvapenie. (14.04.2013)

,,Statečný Kalino, a ty statečný Kalino, pravdu chceš znát? A jsi si jistý že tě ta pravda neotráví?“  Ten příběh pogromu v Jedwabném znám už z divadelní hry  Tadeusze Słobodzianka Naše třída. Oproti této skvělé hře má film podobu jakésiho thrilleru či detektivky, v níž v roli „vyšetřujících“ vystupují dva bratři (Józef a Franciszek), mezi nimiž (kvůli emigraci jednoho z nich v 80 letech do Ameriky) jinak panují spíše napjaté vztahy. Napjaté vztahy od začátku panují i mezi Józefem a zbytkem vesnice. Musím přitom říct, že když jsem viděl obraz obilného pole se spoustou židovský náhrobků, vůbec jsem se tomu napětí nedivil a trošku jsem i dával za pravdu výtce Franciszka adresované Josefovi: „Proč se kurva staráš radši o mrtvé než o živé“. Ale jak postupně to napětí ve vesnici rostlo, mě film totálně vcucnul. A když už by se napětí dalo krájet, přišla (možná zbytečně rychle) překvapivá pointa a po ní ještě mrazivý závěrečný obraz ukřižování… Uff... (13.09.2022)

Je asi hodně zemí na týhle planetě, který mají z minulosti nějakýho toho kostlivce ve skříně. Skvěle umí tyhle kostlivce vymetat například Němci, ale tentokrát to jsou Poláci, kdo tnou do živýho. Komorní příběh, který místy nepostradá ani hororověji laděné scény nám ukazuje to odpornější část lidského já, nedělá to nějak okázale a vyhroceně, proto mě zarazila ta finálovka, která poměrně výrazně a nevydařeně narušila celkový vyznění příběhu. Je to škoda, protože jinak film promlouvá velmi srozumitelnou a s ohledem na stíny v lidské povaze stále aktuální řečí. (03.11.2014)