Kluk ve světě příšer

Další úlitba třináctiletému synovi, fandovi do všeho japonského, za to, že se mnou na letošní hradišťské filmovce bez reptání useděl všechny ty Vášně, Manily ve spárech světla a Matky Johany od Andělů. A opět jsem nelitoval – z manga filmů mám pořádně nakoukaného jenom Mijazakiho a bylo moc příjemné ujistit se, že není jediný, kdo tohle médium umí dát do služeb osobité fantazie a netradičního pohledu na mezilidské vztahy, zde hlavně na vztah učitel-žák (místo klasické dvojice dokonalého mistra a postupně se zdokonalujícího studenta tu máme dva outsidery, kteří se na cestě za neustálého hašteření nevědomky podpírají navzájem). Pozoruhodné je už i jen rozložení děje mezi lidským a „příšeřím“ světem – kluk se po raném traumatickém zážitku ponoří do fantazií a prožije v nich celé dětství, teprve na prahu dospělosti zase začne brát na vědomí realitu, pohádkové království jí musí ustoupit, ale kluk si z něj zároveň přináší sílu, díky níž dokáže skutečnost unést… To není vůbec hloupě vymyšlený rámec, ve kterém se navíc odehrávají věci zábavné, poetické i přitažlivě akční a zároveň nenásilně výchovné. Jako rodinný program můžu vřele doporučit. (05.08.2016)

Japonci animované filmy točiť proste vedia. Majú ohromný talent a rovnako ako už v minulosti sme mali možnosť vidieť, tak "The Boy And The Beast" patrí medzi ich ďalšie ukážky talentu. Mamoru Hosoda v minulosti urobil prvú sériu môjho obľúbeného seriálu Digimon. A myslite si o mne čo chcete, podľa mňa to bol veľmi dobre spracovaný seriál. V prípade "The Boy And The Beast" musím povedať, že opäť je vidno veľmi dobrý film s nádhernými animáciami, veľmi dobre spracovanými postavami a veľkou dávkou kreativity. Musím povedať, že vzťah medzi chlapcom a bojovníkom, ktorý sa chce stať lordom. Vo filme sú podľa mňa vynikajúce metafory a vizuálne efekty, ktoré skutočne berú dych, ale súčasne je tu aj kopec momentiek, o ktorých človek nepovie inak, že sú to úžasné momenty, na ktoré človek bude spomínať ešte dlho. Možno keby som mal výtku, tak by som povedal, že príbeh je podľa mňa v druhej polke filmu dosť komplikovaný a má v sebe príliš veľa detailov a dejových línií, ktoré som už miestami nevedel sledovať a trošku som sa v tom strácal a možno v prvej polhodinke má človek pocit, že veci nesmerujú dokopy nikam. Ale keď sa film rozbehne, tak je to skutočne poriadna dávka akcie, zábavy a skutočne aj veľmi dobrej drámy. Je to jeden z najlepších animovaných filmov tohto roku a ja ho môžem len odporúčať. Určite si tento film pozrite. Je to vynikajúce dobrodružstvo s vynikajúcimi hrdinami, na ktorých tak skoro nezabudnete. Stojí za pozornosť. Hodnotenie: A- (17.07.2016)

Fantaskní středověký svět příšer "za zdmi" soudobého Tokia zůstává z majoritní části neprozkoumán, takže musíme akceptovat, že o něj vůbec nejde. To důležité představuje dospívání (resp. dospění) osiřelého frackovitého kluka a nepodlehnutí temnotě osamění či jinakosti - pomocí silné vůle, výcviku, přátel, nalezením místa na slunci. Na akci se netěšte (i když závěrečná velkolepá velryba pod ulicemi metropole stojí za to), rozvážné anime se více zaobírá hlubšími "existencionálními" aspekty lidské duše; zároveň však rozehrává vtipnou báchorku o vzájemném, až rodičovském sblížení hádavého učedníka s nabručeným, prostopášným, cholerickým mistrem. (18.10.2016)

Japonci umeji pohadky asi nejlepe. Tato se povedla moc. Neni tedy moc pro deti, protoze se tam probiraji docela dospela temata a chybi tam klasicke disneyovske pitvoreni (zaplat panbuh), ale diky skvelemu vizualu a atraktivnimu svetu by je to mohlo taky na chvili zabavit. V pulce filmu, kdy se resi cteni, studium a skoly, tempo trosku ztraci a bylo by fajn trosku striharskych nusek. Jinak je to ale zabavna, krasna a imaginativni podivana. (01.04.2016)

Škoda, že se s filmem už předem očividně počítalo jako s exportní záležitostí, protože neustálé násilné připomínání motivací postav a úplně zbytečná roztomilá lumíkovská potvora, co kolonizuje hrdinův bujný pačes, rozmělňují jinak poměrně podmanivý příběh s mnoha příjemnými detaily. Krom opulentní výpravy, která nechává vyniknout některým epickým výjevům (velryba v ulicích Tokia je jediné, co zachraňuje závěr od ubíjecí nastavovanosti) dělá z Bakemona zajímavý rodinný film hlavně převrácení zažitých rolí. Klidní, trpěliví a odměření mistři bojových umění jsou zde svou uzavřeností a zaprdlostí k posměchu, zatímco choleričtí násilníci ukazují, že světu ještě mají co říci, pokud je pošťouchneme správným směrem. (28.08.2016)