Zimní spáči

Originální režijní styl Toma Tykwera mě už tolikrát překvapil a udivil, až se mi nechce věřit, že ho měl vybroušený už v tak ranném (druhém) díle své tvorby. Zimní spáči mají výbornou vypravěčskou strukturu, která se točí kolem jedné dopravní nehody, to vše je doplněno zajímavě-barevnými postavami, přirozeně působícím prostředím horského střediska a perfektní náladotvornou hudbou, která někdy dokáže atmosféru dostat do neuvěřitelných emočních výšin. Láska v balení od Toma Tykwera je prostě -ač to zní nechutně- úchvatná. 80% (30.09.2007)

Netradiční příběh, zvláštní průběh a silný konec - tím se mohou Zimní spáči pyšnit bezesporu. Další obrovskou kvalitou je celá vizuální stránka, která je propracovaná do nejmenších detailů. Tykwerova práce s barvami - zejména tedy červenou (Karle, z toho by ses vážně počůral!), kterou hodně používal už ve Smrtelné Marii, ale i s dalšími barvami - je opravdu neobvyklá; každá z postav vstupuje do děje s jednou primární barvou, která může (a nemusí) symbolizovat a napovídat spoustu věcí, a tuto barvu si drží až do konce filmu. Griebeho kamera je jako u ostatních Tykwerových filmů nápaditá a neokoukaná... Vizuál je prostě celkově fenomenální. Tak proč dávám jenom tři hvězdičky? Zkrátka proto, že mě to fakt hrozně nebavilo. 57% (08.06.2014)

Prvních deset minut nic moc, ale pak vás film vtáhne, zatne drápek, v uších Vám bude znít žalostné ržání kobylky v přívěsu a pŕed očima budete mít zoufalství jejího majitele a zároveň táty holčičky, která leží ve sněhu opodál.Vždy rudé šaty jedné z dívek a tmavozelené oblečení její sestry brunetky. Dveře do domu v zasněžených horách jako od dědy Mrazíka.Lyžařský instruktor se svým zmatkem v hlavě ve vztahu k ženám, mladý promítač v kině, který trpí krátkodobou ztrátou paměti a aby se neztratil sám sobě, fotí každý den.A nehoda,ta nešťastná náhoda... Tenhle film bude domnívat ve Vaší hlavě, je totiž o životě. A je sakra dobrej. (10.03.2015)

Od Tykwera mě kdysi naprosto nadchla Lola, ale od té doby jsem od něj už nikdy nic neviděl (ani nechápu proč), ale nedávno jsem si na něj zase vzpomněl a konečně si řekl, že se od něj podívám i na něco jiného. Od pohledu mě nejvíc zaujali právě Zimní spáči, tak jsem si je sehnal, teď se na ně podíval a popravdě mě to celkem zklamalo. Tykwer svůj styl sice nezapře a stejně jako v Lole se mi tu líbil, ale nemůžu si pomoct, v dvouhodinové stopáži jsem se ho jaksi přejedl, místy mě začal nudil a hlavně jsem po skončení měl pocit, že tu forma dost vítězí nad obsahem, což jsem dokázal brát ještě u Loly (protože tam se mi to do toho příběhu hodilo), ale tady už ne, když se to snaží být vyloženě vážnější a přijít s příběhem plným zásahů osudu, kterému bych měl i věřit, že se může stát. Je to sice jiné, rozhodně je to zvláštní a své, ale tady mě Tykwer moc neuchvátil a celou dobu jsem postrádal nějakou silnější atmosféru, kterou měla snad jen scéna bouračky a pak možná ještě v závěru, ale tam to zase celé bylo poněkud přehnané, takže bych to asi moc nepočítal. Natočené je to opravdu úžasně, ale jen to mi dojmy moc nezachrání, když to jinak šlo mimo mě a vlastně to vygradovalo v něco jiného, než jsem čekal a než se tam hodilo... Slabé 3* (11.03.2023)

Myslím si, že je to prostě fáze mnoha mladých filmařů. Myslím ta potřeba ztvárnit příběh o několika postavách, které svede dohromady neuvěřitelná shoda náhod, aby tím předvedli naši neschopnost ovládnout nevyzpytatelný osud a ironicky přijali svoji pozici v neuchopitelném plánu všehomíra. Nebo tak něco, prostě tohle téma nemám rád. Winterschläfer jej alespoň obohacuje o motiv přenesené viny, což je docela zajímavá teorie, nicméně alibistická až běda. Není divu, že se k ní film musí prokousávat skrze debilní postavu Marca, která jakoby vypadla z nějakého osmdesátkového slasheru, kde by hrála roli středoškolského fotbalisty. Kamera ovšem opět skvostná. (25.10.2020)