Temný případ - Noční krajina

Jestli byl schopen o tomhle kusu někdo hlásat, že s každým dílem je to lepší a lepší a že jde o jednu z nejlepších krimi sérií vůbec, musel dostat buď zaplaceno, nebo už mám dost a měl bych si zakázat sledovat cokoli, alespoň na pět let. Pak by mi to možná ( i když pochybuji ) přišlo k chuti. Night Country je festival nevkusu od scénáře až k samotné režii. Postavy jsou nesympatické, špatně zahrané, dialogy jsou směšné, velkohubé, wannabe filosofické, přitom jsou pouťovou přehlídkou naprosté lacinosti, stejně jako příběh samotný, ze kterého na vás na sílu leze eko - ezo - pičoidní poselství. A je samozřejmě silně ženský.  I když mě štvou argumenty, že se série nelíbí především chlapům, není to opravdu "ten" důvod, proč se seriál nepovedl. I přestože ženy zde zklidní místnost plnou chlapů, postaví se jim ve rvačce - při přesile tři na jednu, semknou se samozřejmě hezky při porodu, při pomstě, při lynchování, vidí mrtvé duše tančit a mají svá silná a smysluplná tajemství. Muž ( opičí zvuky ), je zde vyzobrazen jako naprostej idiot, alkoholik, násilník, vědci jsou zde jebnutí vrazi planety i lidí ( ano, všichni do jednoho ), nebo v lepším případě jako ňouma romantik, profesní podpantoflák, kus milého masa k ošukání, či idiot ve vedoucí pozici.  Ale budiž. Nechme ženským jejich svět, proč ne. Atmosféru by to rádo mělo, ale že je tma a sněží, ještě žádnou atmošku nedělá, sorry Isso. Že tam všude nasereš spirálu ( uuuu ) ti taky k dobru nijak nepomůže. Ježíši. O kolik máte za sebou filmů i sérií, o to víc budete trpět.  Nepovedené vykrádání Twin peaks, severeských detektivek, střípky z těch nejlacinějších hororů, jump scarů, ze kterých má člověk nechtěně záchvaty smíchu... Psychologie krajně nelíbivých postav, které si nesou svá traumata na zádech, ale můžou si je strčit třeba do prdele, protože jejich minulost je vám naprosto ukradená, současný nastavení taky, natož budoucnost. Kdyby kdokoli z postav během seriálu dostal kulku mezi oči, bylo by mi to ukradený. Ani bych neměl škodolibou radost, což považuji za double fail. Trpěl jsem pekelně a trpět ještě dlouho budu. Hodnocení které si dávám je adekvátní k tomu, co se o tomto bez debat nepodařeném kusu Issy Lopéz v kladných ohlasech píše. Sračka kolosálních rozměrů. O to víc, jak je propagovaná a tlačená jako "tudy vede cesta". Závěrečnou epizodu považuji za velmi vydařenou pardoii, snad úplně na všechno. Nikterak nezveličuji fakt, že jsem se posledních dvacet minut prochlámal až do konce. (19.02.2024)

Scenáristka, režisérka a showrunnerka čtvrté řady Temného případu Issa López dle vlastních slov zamýšlela vystavět Noční krajinu jako temný zrcadlový odraz první řady. Povedlo se jí to důsledněji, než asi chtěla. Slunnou a horkou Louisianu nahrazuje studená polární noc Aljašky, dva vyšetřovatele muže nahrazují dvě vyšetřovatelky ženy a výborně napsanou detektivu nahrazuje… doplňte si sami. Noční krajina začíná slibně, představuje atraktivní záhadu, nejednoznačné postavy vyšetřovatelek, náznaky mystiky a mrazivou atmosféru dlouhé polární noci. Právě ponurá atmosféra tmy a chladu je jedna z mála věcí, které ve výsledku doopravdy fungují. Tou další je herecký výkon Jodie Foster a nakonec i bývalá boxerka Kali Reis, která si sice vystačí se dvěma úspornými hereckými polohami, se i tak vedle mnohem zkušenější kolegyně neztratí. Jenže postupem času se příběh Isse López pomalu rozpadá pod rukama a i když se divák dlouho může utěšovat vidinou finále, které by zdánlivé nesmysly a zbytečnosti hezky pospojovalo a ospravedlnilo, závěrečná epizoda většinu těchto nadějí pošle definitivně k ledu. A tak mnoho scén z prostředku série představuje pouhá výplň, která nikam nevede a nic neříká (tím nemyslím slepé uličky samotného vyšetřování, to u detektivky smysl má, ale skutečnou vatu s vedlejšími postavami). Obzvlášť ve finále je pak tolik scenáristických zkratek a berliček, že bychom je vytýkali i brakové kriminálce, natož Temnému případu, a nejhůře je na tom řešení samotného zločinu.   Hlavní záhada opuštění stanice se sice vysvětlí (i když chvíli jsem se bál, že se nestane ani to), ale v případu pořád zůstane víc děr, než kolik jich vědci vyvrtali do permafrostu. Čím víc nad tím přemýšlíte, na čím víc dílčích otázek vyšetřování si vzpomenete (příčina smrti obětí, jazyk…), tím je to horší. Část detailů je odbyta líně a zkratkovitě, část jde na vrub naprosto nezvládnutého pohrávání si s nadpřirozenými prvky. Isse López zjevně učaroval tento aspekt první řady, jenže Nic Pizzolatto a Cary Fukunaga umně naznačovali a dávali prostor pro zábavné spekulování a nadinterpretace u příběhu stále pevně ukotveného v realitě. Naproti tomu Noční krajina nadpřirozenými výjevy a nevysvětlitelným chováním postav hýří na efekt a bez rozmyslu. V důsledku pak nejde o chytrou hru s divákem, který by si mohl vybrat přízemní nebo mystickou interpretaci, i když se tak nová série zoufale snaží tvářit. Hned několik okolností případu je nakonec nejen nevysvětlených, ale dokonce i nevysvětlitelných vzhledem k finálním výpovědím všech zúčastněných a vzhledem k jejich motivacím lhát či říkat pravdu. Zásahy nadpřirozena jsou pro vysvětlení nezbytné. Smutné, kam to True Detective dopracoval. Ani nemluvím o postupem epizod čím dál nesmyslnějších pokusech o odkazy na první řadu. Noční krajina je s přehledem nejhorší řadou Temného případu, kde se pod pozlátkem atraktivní atmosféry polární noci skrývá velmi špatně napsaný detektivní případ. (26.02.2024)

Night Country má presne ten typ mysterioznej atmosféry, ktorú ja osobne milujem. Navyše oceňujem dramatické pasáže jednotlivých epizod, ktoré sa väčšine užívateľov, zdá sa, javili ako nudné. Záverečné rozuzlenie bolo výborné, presne také, aké správne tajomné krimi má mať podľa môjho vkusu. Kamera, choreografia, výprava... Totálna šupa! Akurát, čo ma sralo, bolo neustále fuckovanie v každej druhej vete. Scenár písal zrejme nejaký fucker. Asi si budem musieť pustiť  pozitívne naladený film s Jodie Foster, pretože po tomto (a špeciálne po záverečnej epizode) sa na jej xicht nemôžem ani pozrieť! (19.02.2024)

Nejpřeceňovanější a nejprudivější seroš všech dob - Opravdová nuda – mimo naprosto vynikající druhou řadu opět neutěšeně pokračuje Nočním dekubitem, a to zcela v souladu se svou hlavní markantou, tedy nekompromisně unudit diváka xmrti. Tentokráte za pomocí plíživých mindráků obskurně odporných ekofašistických inuitských feministek, zaštiťovaných sice herecky výbornou agentkou Fretčí xicht, ovšem ve zcela marné roli, způsobující akutní proleženiny a obrůstání mechem. Úsměvně neumětelská snaha narkoleptické patvůrkyně hrát si na Tvin Píx, ovšem zcela bez jakéhokoliv tvinu, a o píxes ani nemluvě, kde je 59 minut každého dílu naplněno naprosto nezáživnými až otravnými jakože mysteriózními etudami silných, avšak nehostinným prostředím i vesnickými burany řádně frustrovaných aljašských mužen, a jednou minutou nadějného taháku na příštích 59 minut zábavu mrzačící kundí prudy, načež celé to martýrium vyvrcholí notně mongoloidním orientexpresním myslomrdem. Prostě jen další nudofily a artovými rozumbradáči brutálně přebušená ukrutná sračka, kterou jsem však patrně z nějakých masochistických pohnutek jako obvykle nespláchl do hajzlu po třetím dílu, což musím spravedlivě ohodnotit jedním nudou do krve rozškrábaným strupem. (20.02.2024)

Po partičce vědců moderní výzkumné stanice Tsalal zbyl jen jeden nedojedený sendvič a jeden useknutý jazyk, okolo se potuluje velké množství permanentně naštvaných a zřejmě od plenek depresivních lidí a navíc právě nastalo období polární noci, což se na psychice místních ještě víc odrazí. Vědci se našli – jen nazí, mrtví, v podivném zmrzlém spletenci… Atmosféra fajn, tempo nijak zvlášť strhující, emoce slabé. Scéna střídá scénu, některé jsou docela jalové či utahané, chemie vyšetřovacího týmu nefunguje. Netuším, co tvůrce vedlo k tomu, předložit nám tak hraniční nátury. Coolpřísnohrubodrsňovyšetřovatelky: jízlivá a racionální policejní šéfka Liz a přímá a instinktivní Navarro pocházející z domorodého národa. Co si budeme nalhávat, už druhá série byla lehce chaotická, třetí byla zajímavější a režijně výraznější, ale i tak se tvůrci nevyhnuli množství omáčky, utahaným scénám a minimu emocí. Čtvrtá řada nemá snad jedinou vyloženě sympatickou postavu. Nebudu úplně plivat špínu, ale promyšlenou a hutnou vizi o dvou vyšetřovatelkách, pohlcovaných temnotou a vymykajících se kontrole, si prostě představuju jinak. Ostatně je asi něco špatně na tom, že po propracovaném úvodním intru, které doprovází skladba Billie Eilish, to byl pokaždé tak trochu sešup dolů. (27.02.2024)