Buena Vista Social Club

Vynikajúci dokument. Zručný a kvalitný filmár ako Wim Wenders z TAKEJTO témy nemohol skrátka urobiť nič zlé, žiaden krok vedľa, a presnte tak: vznikol už teraz kultový a legendárny dokument, hovoriaci o ešte kultovejších a legendárnejších ľuďoch a ICH HUDBE. Tí páni sú neuveriteľní. Radosť pozerať a počúvať a otvoriť oči, uši, srdce . . . (20.08.2005)

Bez hudby si život neumim představit. Kubánský rytmy sice nejsou úplně můj styl, ale líbilo se mi to. Tahle parta lidí se proslavila vlastně až na konci života právě díky tomuhle filmu. Padesátiletí, sedmdesátiletí ale i devadesátiletí hudebníci řáděj na podiu jako zamlada, a po vystoupení si zapálej kubánskej doutník a daj si panáka rumu. Většina z nich je už sice po smrti, ale duch dokumentu žije dál. Nebejt kamerama idiota, kterej umí snad jen jeden záběr (a to je otáčenej záběr několikrát dokola) ze kterýho mě akorát rozbolela palice, bylo by to možná i na víc. Kuba jako taková je v řiti, ale Kubánci se přes to uměj přenést. Doutníky, rum, hudba a veselá nátura lidí je silnější než CastroL. PS:Syn Rye Coodera tam podle mě je jenom z protekce! (13.02.2010)

magický film. Nepateticky romantické zachytenie Kuby bez politizovania (politické narážky len dotvárajú tamojší kolorit, nie sú objektom komplexnejšieho pitvania) a s dôrazom na krásu obsiahnutú v civilnej každodennosti. Okrem dominantnej hudby, predstavujúcej tamojší najuniverzálnejší neúradný jazyk, vytvára silnú atmosféru filmu na rôzne podnety veľmi senzibilná, s kubánskym prostredím absolútne zžitá, udomácnená kamera, pracujúca ako objímka napĺňajúca sa až po okraj tamojším svetom, ktorý divákovi sprostredkúva v obrazoch evokujúcich atmosféru diel Matissa a Gaughina. (24.04.2014)

To je snad nejkrásnější dokument natočený o lidech. Skvělá atmosféra staré Havany i koncertů. Chan chan je jedna z mých nejoblíbenějších skladeb vůbec, slyšela jsem ji už dávno před shlédnutím filmu od někoho jiného v elektroničtější podobě, to byli týpci tak z generace Rolling Stones. Teď mě napadá, že ti už taky pomalu spějí do věku seňorů a seňoras ze BVSC, tak doufám, že o Jaggerovi&spol k osmdesátinám někdo natočí něco tak pěkného a taky doufám, že se toho dožiju. Jinak mi zatrnulo, když byli pánové na výletě v New Yorku, stáli buď na dvojčatech nebo na ně koukali a jeden říkal, tuším pan Ferrer, že to letadlo, co proletělo kolem, vypadalo, jako by do toho mrakodrapu mělo narazit nebo tak nějak, už si to nepamatuji tak přesně. (08.03.2010)

Tak ono dost záleží na tom, jak vás chytne tenhle styl hudby. Pokud jo, bude se vám Buena Vista Social Club nejspíš líbit, pokud ne, tak naopak. Já to má tak na půl - špatné to není, ale není to ten styl, který bych poslouchal. Co se tohohle dokumentu týče, většinu času jsem se i přes skvělou kameru a vhodné spojení hudby s obrazem pronudil, až jsem se dočkal skvělé závěrečné půl hodiny. Nevím proč, ale ta předešlá část mě prostě nezaujala. Ačkoli, když se koukám na dokument o něčem, co mě moc nezajímá (tady konkrétně kapela, od které jsem za celý svůj život slyšel jednu písničku), má to u mě dost těžké. Na tohle jsem se chtěl podívat, protože to natočil Wenders. A i když je tu znát, že to natočil Wenders, stejně jsem měl pocit, že jede tak na půl plynu... Bohužel. Wendersovy dokumenty asi nejsou zrovna pro mě, když mě nezaujala ani Pina. Buena Vista Social Club pro mě dopadlo sice o něco líp, ale pořád ne tak, abych byl alespoň spokojený. Ale třeba časem změním názor, přece jenom od Wenderse chci vidět i další dokumenty (třeba Sůl Země, na to jsem hodně zvědavý a doufám, že mě to nezklame). 3* (28.07.2020)