Dalších deset minut

Poviedkový film nezávislých režisérskych hviezd dumajúci nad záhadami času a tým čo sa môže stať za desať minút. Käurismakiho poviedka rozpráva o rýchlych životných rozhodnutiach, podobne ako surrealistická Ericova poviedka ma však nezaujala. Od Herzogovej púoviedky však nastáva cinefilský raj. Herzog sa zamýšľa nad tým, či je dobré posunúť vývoj o niekoľkotisíc rokov vpred, keď to môže znamenať zánik kmeňa, ktorého vývoj sa urýchľuje. Jarmusch alegoricky využíva desať minút voľna herečky aby ukázal, že i cez túto prestávku je neustále rušená a nemá čas sama na seba, aby poukázal na uponáhľanosť doby. Wendersova poviedka je jedna zbesilá jazda po „dospelých koláčikoch“. Spike Lee zas za desať minút v zbesilom strihu povie inteligentne to, čo Moore rozvláčne a porpagandisticky v dvojhodinovom Fahrenheite a napokon Chen typicky ázijským spôsobom vyrozpráva svoj príbeh o neviditeľnom sťahovaní, ktoré vlastne nie je až tak neviditeľné. 9/10 (22.09.2005)

Nemohu bohužel hodnotit do plných, i když některé snímky by si to zasloužily. To ovšem nemění nic na tom, jak se potvrzuje pravidlo: jiný kraj, jiný mrav. O tom nás totiž režiséři těchto povídkových snímků dokázali přesvědčit v pouhých deseti minutách, které nejenže mají hloubavou myšlenku, ale zároveň jsou umně promyšlené tak, aby si divák našel to, co je jeho kraji blízké. Ze všech bych vypíchla snímek Víctora Erica za jeho neskutečně zajímavou, ponurou a depresivně pomalou atmosféru a prostředí, dále Kaiga Chena za jeho představivost a sladce příjemnou tečku, Wernera Herzoga za pravdivý obraz toho, jak hrozná katastrofa se za 10 minut může stát. Bohužel povídka Spika Lee mi přišla vytržená z kontextu celého snímku a Wenders mě malinko nudil. (02.02.2011)

1) Bomba! Od Kaurismäkiho mi kľudne vystačí aj desať minút, aby sa mi opäť naštelovali vibrácie a zase sa dal dopohody. 2) Tohoto režiséra nepoznám, ale páčila sa mi tá prostota. Hned' by som chcel uniknúť z mesta na dedinu a ojedať jablká zo stromov! 3) Prisámbohu, Herzog má hlas ako starý Malkovich! Ale asi najsmutnejších desať minút... Až mi je ľúto, že ten Kaurismäki šiel ako prvý... 4) No našťastie potom prišiel Jarmusch a zase bolo všetko ok. 5) O vyfetovanom týpkovi nič moc, ale v živote by som nepovedal, že mne najnezaujímavejšia téma a navyše s totálne neznámymi a nesympatickými ksichtami, ma odrovná. Spike Lee sa kvalitne pobavil so stryhom a vznikla povolebná desať minútová BOMBA ! 7)Krásne zakončenie od nejakého ( mne neznámeho týpka z Pekingu) a ja zostávam v údive, ako tých 92 minút rýchlo prefrčalo ! (21.11.2016)

Aki umí natočit krátkou povídku a určitě by z ní dokázal udělat celovečerní film. Rozhodni se teď hned a tady, na víc není čas. 4* --- Erice a malý thriller, v němž nás autor přesvědčí, že černá kočka nemusí být vždy věštbou zkázy, občas může i zachránit život. 4* --- Herzogův dokument mě nebavil. 2* --- Jarmusch o letícím čase, když někdo stále vyrušuje i během pauzy. 4* --- Wenders dokáže kouzlit s kamerou a rozhodně se nebojí road movie, tentokráte za záchranou života. 5* --- Lee si odskočil do politiky a na malinký prostor dostal neskutečné množství informací. 5* --- Chen poeticky o bláznovství v černohumorné povídce plné smutku i veselí. 5* (15.05.2022)

Rozhodne se tenhle "film" neda hodnotit jako celek, protoze krome tema cas a zvuku trumpety mezi jednotlivymi pribehy je nic moc nespojuje. Snad jen jeste jedna vec, a to, ze jsou vsechny zajimave. Aki Kaurismäki vypravi o tom, jaka rozhodnuti se daji ucinit za 10 minut. Je to takove o nicem, ale svizne a s dobrou hudbou, takze 3*. Víctor Erice zvolil cernobilou barvu a to pridalo na pusobivosti, presto vlasne nevim o cem to melo bejt, prislo mi to jako nudnej den na vesnici, dokud se nestala nehoda. V tomto pripade krvacejici dite. Tahle povidka je hodne napinava, protoze az do konce nevite co se vlasne stalo. 3*. Werner Herzog vypravi o tom, jak muze zasah lidi do domorodych kmenu zapricinit jejich vyhubeni. Tahle cast pusobi skoro az dokumentarne, je zajimava, ale bohuzel pak se tam nejake sceny nekolikrat opakujou a zacnou bejt otravne, navic reziser zvolil spatnou hudbu. 2*. Jim Jarmusch - na tuhle povidku jsem se docela tesil, ale nakonec to nic extra nebylo. Je to o tom jak filmova hvezda nema ani chvilku klidu a i pri pauze ji otravujou lidi. 3*. Wim Wenders - dalsi povidka, na kterou jsem se tesil a tahle nezklamala. Chlapek co se predavkoval ujizdi do nemocnice skrz poust a ma halucinace. Je to svizne, po vizualni strance super a i hudba je fajn. 4*. Spike Lee - neco jako dokumenty od Michaela Moorera. Podle Spike Lee vyhral Bush volby jen kuli spatne pocitanym hlasum a nejakejm problemum s televizi a soudem. Rozhovory se v rychlem tempu stridaj a je to vcelku zajimave, ale takovyhle politicky zalezitosti nemam moc rad, takze 3*. Kaige Chen - tato posledni povidka me moc mile prekvapila. Narozdil od ostatnich mi to prislo jako komedie. Melo to dobry napad, bylo to vtipne a zaroven smutne, fakt se mi libila, takze 5*. Ve vsech 7 povidkach se neda mluvit o hereckych vykonech, protoze ti herci sou tu takovou chvilku, ze nic nestihnout predvest, presto mi vsichni prisli v pohode. Celkove davam lepsi tri hvezdicky, protoze i kdyz se vsichni reziseri snazily neco sdelit, nijak zvlast to na me nezapusobilo. (01.10.2005)