Kandidát

Človeka aj poteší, že na Slovensku začne točiť aj niekto iný ako utrpiteľskí elitárski umelci, čo dva krát za rok navštívia ústav pre problémovú mládež, potom sotia dvoch nehercov pred kameru, stlačia play a myslia si , že svojím "realistickým" pseudohumanizmom spasia svet. Bohužiaľ tento druhý protipól (filmy ako Kandidát) a ich snaha natočiť populárny žánrový film opäť raz nevyšla. Ešte by sa dalo prehltnúť, že je to celé jedno reklamné porno. Čaro réžie totižto spočíva v nastrihávaní makrodetailov ksichtov na fetišistické makrodetaily produktov prekladané nemotivovanými jazdami v celkoch zaberajúce kuchyne a kancelárie z dizajnových katalógov. Režisérovi, ktorý doteraz točil len krátke reklamy, však nepomáha ani scenár. Dialógy sú na pár miestach celkom dobre vygradované a sem-tam sa scenár snaží umne striedať dramatické pasáže s menej dramatickými, ale v celom príbehu je toľko logických lapsusov, toľko nedotiahnutej poučkovej strnulosti a remeselnej nedôslednosti, že je to až bolestivé. O prilepenom konci a zbytočnosti celej odpočúvacej línie ani nehovoriach. Najviac ma však otravuje vyznenie filmu. Pôsobí to, akoby to spískala partička frustrovaných "umelcov", ktorí si chcú ostro uťahovať z biedneho stavu súčasnej politickej kultúry. Narážky na sociálne istoty, na tendre a mediálne kauzy pôsobia však veľmi plytko a hlavne je ťažko určiť, kam mali byť smerované, keďže už samotné poňatie kandidáta je protirečivé. Na jednu stranu chce kritizovať súčasný spôsob vytvárania kandidátov populistickými politickými stranami za pomoci národniarskych symbolov, na druhú stranu však kandidáta heroizuje a chce, aby sme ho ako diváci milovali. Sú to teda len romantické bludy o skazenom politickom marketingu s konšpiračnou pointou o tom, že za všetkým sú zlí eštebáci. Film teda nie je ani len priemerná žánrová zábava, a už vôbec nie dielo s inšpiratívnym spoločenským presahom. Iba symptomaticky vypovedá o tom, ako sme všetci frustrovaní s Fica, ale nič proti tomu nevieme spraviť. Megaotravné sú aj inside jokes s populárnymi tvárami z kultúrnej brandže ako napríklad Baláž a Hubinák v televíznej ankete, ktoré nemajú absolútne žiadny zmysel a k smrti otravná je komická postava mladého afektované odpočúvača, ktorý akoby sem doplachtil z Krónerovho Lóve a jeho exploatačné rádobyvtipné jazykové okienka, ktorých motivácia je mi rovnakou záhadou ako plagát Liv Ullmann v jeho byte. Keď mi poskytne niekto rozumnú motiváciu, prečo má postava s mentalitou pubertálneho vtipálka v izbe megaplagát hereckej hviezdy autorského kina šesťdesiatych rokov, tak som ochotný pozrieť si Kandidáta znova a pohľadať v ňom ešte niečo na druhú hviezdičku, pretože ma mrzí, že sa ďalší slovenský film len mierne odliepa od spodnej hranice hodnotiacej škály. (13.10.2013)

Príjemné prekvapenie. Zaujímavé sprostredkovanie o tom, ako krásne sa dá manipulovať s verejnou mienkou a ako ľahko ju možno využiť pre svoje ciele. Tak to v našej krajine chodí, žiaľ. Ale nemám ilúzie, že len u nás. Tiež netvrdím, že všetky nástroje a spôsoby ako boli tu prezentované tak fungujú, ale princíp určite zostáva rovnaký. Kto ovláda masy, môže všetko... Spokojný som aj so spracovaním - zaujímavá skladba deja, šikovná réžia so strihom a slušní herci. Mal som z toho dojem modernej filmarčiny. Lepší priemer. 65/100 (24.05.2018)

Ne že by to bylo prosté čistých WTF momentů, podepřených mocně naprosto nekoncepčními českými post-synchrony (etudy biskupa Jozefa působí jak pasáže z vatikánského porna). Pokud ale čeká naivní bulvární žumpu typu Ulovit miliardáře / Kajínka, budete zákonitě zklamáni, neboť tento film dělali a) lidé, kteří zjevně mají s prostředím marketingu a reklamek zkušenosti, b) lidé, kteří sem tam dovedou napsat solidní dialog c) lidé, kteří jakž takž umí točit filmy (neříkám, že dobré). Formálně se samozřejmě bavíme o velmi snaživém derivátu na pomezí reklamy na kapučíno a nápodoby Tony Scotta. Scenáristicky jde o hodně pracně slátané dvě linie, z nichž jedna působí spíš jako dýchavičná továrna na humor a promo hlasu a obličeje Michala Dlouhého, druhá potom jako křečovité konstruování politického thrilleru v reáliích, které mu nepřejí. Je to amorfní slepenec motivů, které jsou jednotlivě zajímavé, někdy dokonce mají určitý kritický potenciál, dohromady ale působí jako trochu překotné žvanění o podstatě současného politického marketingu a tak vůbec. Když rozklíčujete jednotlivé vrstvy, odfiltrujete blbosti, zbude vám triviální historka s velmi triviálním poselstvím. Kandidát se sice zkouší tvářit, že je něco víc, ale nejlíp to vystihuje už "zavlasypřitaženost" následujícího SPOILERového spojení: slovenský Kennedy a potomek Štúra. Film se jednoduše chová podobně jako hlavní postava - všechno řeší efektem a kde efekt nepomůže, zabere ještě více efektu. U postav často vzniká dojem, že na svět kolem vlastně vůbec nereagují a sunou se dál jen proto, že to po nich scénář vyžaduje (jako kdyby se Coppolův Rozhovor úplně vykašlal na duševní strádání hlavní postavy a soustředil se jen na obsah odposlechů). Povrchnost tak v důsledku nemá žádný kritický / ironizující korektiv. Ani jednou jsem neměl pocit, že Kandidát uráží mou inteligenci, ale ani jednou jsem zároveň neměl pocit, že ji jakkoli stimuluje. Prostě nejpozitivnější, co o něm můžu říct je, že v daném žánru na území Československa nejspíš nic lepšího nevzniklo. A to je pořád sakra málo. (19.02.2014)

Na co hledat v rodokmenu příbuzenskou spjatost s Ľudovítem Štúrem a fingovat atentát, když můžete rozdat koblihy.. Karásek je takový malý bratislavský Tonko Scott, ale klipovým vizuálem to příběhové vakuum o politických manipulacích a ovlivňování veřejného mýlení příliš nezamaskoval. Ještěže členové strany Česko-slovenského přátelství (Dlouhý, Kubovčík) tu a tam vypotí v audio-odéru Dannyho 11 nějakou zdařilou slovní přestřelku.. (14.03.2016)

Najzábavnejší slovenský film ever! Až tak, že mu odpustím to množstvo nedostatkov, kopírovanie zo všade možne a fakt, že sa hrá na niečo čím nie je. Na Ameriku .. Čo ale neodpustím, je panelákový kretén v hlavnej úlohe, ktorý toho drsňáka zobral tak vážne, že celé kino (mimochodom, tak plnú sálu som nevidel od Avataru) plakalo od smiechu. Ono ale plakalo aj pri zvyšku filmu, pretože to bola skrátka "dobrá haluz (petržka, more)" a za tých 5 euro rozhodne stála. Slováci sa snažili natočiť západný film, vyšla z toho super komédia a slabé miesta neustálym odlahčovaním, obrátili vo svoj prospech. Guilty pleasure (23.02.2014)