Quo Vadis

Slabší než Ohněm a mečem, ale neřekl bych, že zas o tolik, jak to podle hodnocení řady místních uživatelů vypadá, prostě historický (velko)film, který nijak zvlášť neurazí, ale ani ničím nezaujme. (22.03.2010)

Slušně zpracovaný historický velkofilm. Ovšem po polsku. To znamená silné zaměření na křesťanskou složku. Film tak působí jako agitka vystřižená z biblických příběhů. Na výpravě se ale (ve středoevropském měřítku) vůbec nešetřilo. (03.08.2013)

Tak jo trochu krve, trochu dramatičnosti, nějaký ten požár, láska a náboženství - obrovský koktejl, který je ve výsledku nepitelný. 2 hvězdy dávám za odvahu štábu zfilmovat Sienkiewiczův klasický a naprosto dokonalý román. (24.08.2007)

Na jednej strane Poliakom fandím, že sa pustili do takéhoto projektu, ale na druhej strane výsledok sa im naozaj nepodaril a vynaložené veľké finančné prostriedky (18 miliónov $) neboli zúročené dobre. QUO VADIS chýba veľkoleposť, to že vo filme nie je takmer žiadna akcia, by mi až tak nevadilo, ale to, že film je nenápaditý, nepôsobivý a nudný mi už vadilo veľmi. Jedinú výnimku, ktorá by vyvracala moje predchádzajúce slová, predstavujú scény vyvražďovania kresťanov, ale na vyše dva a pol hodinový film je to žalostne málo. (27.03.2005)

Prvni polovinu jsem nebyl vtazen do pribehu, ktery mne vsak vtahl v druhe casti.Zajimavy pribeh z mnoha pohledu.Nemohu rici ,ze sledovani tohoto filmu bylo ztratou casu. Celkove se to nasim polskym sousedum povedlo."Bohove te stvorili jen jako zlodejicka a ty jsi se stal demonem. To nevydrzis!" (11.10.2008)

Bohužel, tady nemohu jinak a jakožto znalý knižní předlohy jsem ještě vcelku mírný, poněvadž srovnávat tohleto z Sienkiewiczovým veledílem naprosto nelze; což se dá na jednu stranu vcelku pochopit, ale že zaostává o míle daleko i za o 50let starší verzí (a to jakože naprosto ve všem) - to už je trošku moc.. (25.09.2006)

Na evropské a hlavně na polské poměry odvážný počin v rukou starého matadora dopadl průměrně a oproti o 50 let starší verzi klasického Hollywoodu nemá moc šanci zaujmout. Herecky je film nevyrovnaný, jen Boguslaw Linda doopracdy hraje (má i velice zajímavou postavu Petronia). Předsatvitel Nera je spíše směšný, než nevypočítatelný císař (který ve skutečnosti nebyl tak černobýlí jak ho Henryk Sienkiewicz napsal) a milenecký pár je jen líbivý na povrchu. Výprava a technická stránka je naproti velice podařená)zvláště masakrování křesťanů lvi-zde narážím na dokonale natočenou scénu lva beroucí nemluvně matce. Celkově se jedná o bezvýrazný antický skorovelkofilm, který již teď zapadl do temnoty zapomnění. (14.10.2009)

Já holt ty polské velkofilmy nemám rád. (18.12.2002)

Ulili jsme tenkrát legálně školu - a to se počítá. Mimochodem, nic tak převratně kinematograficky katastrofálního jsem tenkrát na QUO VADIS neviděl. (30.11.2008)

Budu trochu lovit z paměti, neb je to dlouho, co jsem měl tu čest ptát se quo vadis, domine u tohohle filmu. Bylo to krátce po tom, co jsem si přečetl Sienkiewiczovu knihu. Tehdy bych byl (přiznávám) méně kritický. Dnes mi do značné míry vadí herecké obsazení Marca Vinicia a Lygie a příliš dlouhá stopáž. Ve zbytku nemám výraznější výhrady a už vůbec nesouhlasím s tím, že by se polská kinematografie díky tomuhle filmu propadala do pekel. Naopak velkou radost mi udělal Bogusław Linda, který Petroniovi vdechl přesně to, co jsem od něj očekával - byl pro mě onen arbiter elegantiae - , a Jerzy Trela coby Chilón Chilonidés - vychytralý budižkničemu. (01.02.2011)

Je mi smutno z těch ubohých a rádoby odborných komentářů, leč tak jako slepý nepozná kouzlo barev ani člověk, kterému není dáno rozpoznat kvalitu od povrchnosti a kýče, hodnotí také povrchně a uboze. Když někdo kritizuje skloňování latinských jmen, které je správné, měl by vyhledat učitelku své základní školy a dát jí pár facek, protože se nic nenaučil. Hnusná kamera? Režie? Bohužel to píší lidé, co této profesi nerozumí a schovávají se za falešný profil a přezdívku. Výborně napsal komentář GilEstel. (17.04.2017)

2/10 (03.09.2008)

Proč jsem to dosud nehodnotil? Vždyť už jsem to viděl snad podesáté právě dneska... Film zdaleka není dokonalý, ale ta síla hlavní myšlenky je tak nosná, že ani občasný lehký amatérismus a přílišná názornost, jednoduchost či topornost mi v tomhle filmu nevadí. A několik scén je svou přístupností hodně daleko (upalování na kříži, roztrhání šelmami, pár vražd...). Nero je zde krutý debil, jako byl ve skutečnosti. Petronius vychcaný kariérista, který nakonec prohlédne (stejně jako Vinitius), Lygie je nevinně krásná a Ursus je pořádně stavěný polský juzek. A hlavně - vždycky mě dostane ta úplně poslední scéna, která ten film zaktuální pro jakoukoli dobu a jakoukoli zemi a jakéhokoli člověka, který má pocit, že jeden člověk nic nezmůže. To je největší posranost současného světa - stejně s tím nic nenadělám, tak to nechám být... Quo Vadis Domine? (25.03.2016)

Typicky velkofilm... delku splnil, romantiku na zdanlive dramatickem pribehu taky, ale myslenka a zaujeti divaka? Ale Lindu musim pochvalit, v Je treba zabit Sekala si me ziskal a ani tady nemam pripominek. (08.07.2003)

Dlouhé, dlouhé, šíleně dlouhé a z té dlouhatánský dlouhé dlouhosti je víc jak polovina navíc ještě nudná. No, několik scén snímek alespoň trochu vyzdvihne a navíc je to přeci jen trochu poučné. Ale jinak už nikdy více, leda tak nějaký "rozumný divák's cut". (01.06.2004)

Jako film je to opravdu slabé, ale určitá hodnota se mu upřít nedá. Z filmu nejde dost dobře říct, co bylo na předloze tak úžasného, že za ni dostal autor Nobelovku. Nicméně je to pořád celkem dobré pokoukání, trochu jiný pohled na starý Řím, než nám ukazuje Hollywood, který je mi bližší. Navíc umožní divákovi i hlubší zamyšlení, pokud je divák ochoten. Rozhodně minimálně výkon Boguslawa Lindy je (jako vždy) jistě dost dobrým důvodem ke shlédnutí tohohle filmu. (18.11.2006)

Ani po letech neztratil film nic ze svých kvalit. Skvělý Michal Bajor, role mu sedla. Klasický historický román se začátkem, příběhem, zvraty, dobrem, zlem a koncem – kdo by v roce vzniku filmu čekal, že už jen tohle vše bude za pouhých 20 let velká vzácnost ;) ##### Vzhledem k jednomu ze zdejších komentářů musím dodat, že dotyčný komentující by se asi v Neronově Římě hodně divil, pokud mu vadí tváře herců, které označuje mylně za „slovanské“. Zrovna již zmíněný Michal Bajor může být dle mincí fyziognomicky skutečnému Nerovi velmi blízký, i když na rozdíl od něj nemá strumu (která se ale vyskytuje jen na jeho zobrazeních z pozdějšího věku a spíše než struma může být jen zpodobněním jeho obezity). Nero měl pravděpodobně světlou pleť a odborníci se shodují v tom, že také modrošedé (nebo modré nebo šedé) oči – což ovšem v tehdješím Římě nebyla mezi aristokracií zase taková výjimka. Byly zde velké skupiny příchozích s původem v severní Indii, od Černého moře (kde, jak víme, se zrodil OCA2 gen pro britské modré oči), střední, baltské i západní Evropy, Asie, Egypta… Římané, zejména ti vzdělaní a bohatí, v dobách svého impéria už dávno nevypadali jen jako Latinové s jejich nádhernými dlouhými íránskými nosy. Kromě toho asi není žádným tajemstvím, že ve vyšších třídách populace patřilo odbarvování vlasů k velmi oblíbeným povinnostem spjatým s vyšším sociálním statutem. Už před dobytím severních oblastí považovali Římané světlou kůži a blond vlasy za výhodu, kterou napodobovali. Římské prostitutky si musely odbarvovat vlasy dokonce povinně, oblíbené to ovšem bylo zejména v aristokratických kruzích (alkalickou směsí z popela a skořápek) a nutné u šedin, kterými Římané opovrhovali. Výsledné barvy byly často do zrzava. Charakteristický fenotyp genetické směsi Římanů lze sledovat i v dochovaném realistickém umění, zejména sochařském a potvrzují ho kosterní pozůstatky. Ani Řekové z počátku našeho tisíciletí se nepodobali dnešním Řekům a komentátor by byl asi nejvíce překvapený v české kotlině, kde by až do 10.–11. století nacházel v drtivé většině obyvatelstvo velmi snědné pleti, tmavě hnědých očí a černých vlasů, mezi kterými byly výjimkou někteří z cca 15–20 % dědiců původního lovecko-sběračeského obyvatelstva. Zdejší populace byla směsí původních tmavých Čechů z dnes jihoslovanských oblastí, Keltů, kteří byli také z jižnějších oblastí, Avarů a Hunů. Byli jsme dokonce dost možná jednou z „nejčernějších“ oblastí Evropy, což se změnilo až s německou feudální a ještě předtím baltskou kupeckou kolonizací a dokonce ještě posléze po Bílé Hoře s nově příchozími ze západní a jižní Evropy. S kolonizací a dalšími nově příchozími k nám teprve přišly oči Nerovy barvy, ale také světlá pleť a větší množství vikingských příměsí. V polském filmu tak paradoxně nejsou ani dnes historickou nepřesností. (08.10.2022)

Tohle nesahá americkému velkofilmu z roku 1951ani po kotníky. Smutné vzhledem k tomu, že Szenkiewicz je literárním národním pokladem Polska... (25.12.2012)

Jak by se asi Sienkiewiczovi film líbil? Možná ano, možná ne... Přiznám se, že se mi tenhle film vůbec nelíbil. Snad exteriéry byly dobré. (20.01.2004)

Toto je polský vekofilm? Brrr! (23.03.2005)