Jak vytrhnout velrybě stoličku

Nepochybně je Tomáš Holý vynikající herec a jeho smrt je velká ztráta pro český film, ale jeho filmy mě nikdy prostě nebraly. Možná jako dítě jsem se na to dívala, ale znáte to, jako dítě se vám líbí všechno, protože se to hejbe a vydává zvuky :). Dnes považuji všechny tyhle komedie jako dobré, ale ohrané. (21.02.2005)

Tohle se dá vidět stále dokola. Bezprostřední, talentovaný Tomáš Holý, půvabná Jana Preisová. Mladý František Němec. Jen ten opět blbě dabovaný Harapes Klemem. S nemožnými brýlemi. Ovšem hudba, balet, Romeo a Julie, labutí jezero a úžasný nepřekonatelný Spartakus. „Všichni kluci mají tátu. Já nemám ani psa.“ I ty rozhlasové hry, co Vašek poslouchal, měly své kouzlo. No řekněte, kdo tak ještě dnes poslouchá rozhlas? Poledňáková – dobře napsaný příběh, pravděpodobný děj, vtipné dialogy. Místy smutek, místy slzy. I ta soudružky učitelky se daly snést. Všechno tehdy hrálo do noty, i ty tuny sněhu v Krkonoších. Jinovatka na stromech. A kouzelné „na mně se můžeš spolehnout…“. Čepice s obrovskou červenou bambulí. Kombinace horolezce, baletky a jednoho osmiletého čísla zaručuje víc zábavy, než přiblblé současné komedie a sitcomy dohromady. Žena mezi dvěma muži, vždycky jsou dva, když o něco jde. Jinak by to bylo moc jednoduché. Němec s hlavou ve sněhu, vašek hned po něm, situace mají spád a grády. Proč vlastně psát dál. Každý to zná, každý to viděl. Každý se smál. (Dobrá, skoro každý.) Svěží vítr vytržené stoličky by potřebovali dnešní tvůrci jako sůl. (03.11.2008)

V případě volného cyklu polokomediálních, polocharakterních televizních inscenací Marie Poledňákové se podařilo a daří pojednat podstatné téma: odvrácenou tvář feminismu a nesnáze ženy, která našla odvahu sloučit své profesní představy i mateřské závazky do jednoho uceleného, vždy napjatě žitého života ženy socialistické práce bez odlehčující možnosti přídatných služeb. Zní to skoro frázovitě a hrozně ekonomicky a jakoby mimo komediální rámec díla; je to ovšem zavádějící pocit. Napětí, které se z těchto vzájemně se podpírajících i rušících klíčových poloh vytváří, se stává nosnou základnou pro celý gejzír polovážných, polokomických scén, jež dávají dítěti netušené možnosti. V Tomáši Holém a jeho výbojném chlapeckém mužství byl tento výchozí rámec dokonán. Zběsilost, s níž toto zdánlivě bezbranné děcko usiluje o emancipaci nejen vlastní, ale v rodícím se patriarchální dikci svého nitra i své milované mámy, odzbrojuje; okamžiky hlubokých bezděčných mouder se střídají s uličnickými příhodami nezvladatelného syna a je těžko odlišit, kdo koho trestá či odměňuje víc: zda rodič potomka, nebo naopak. Němcův part, úloha nevinného muže, jemuž bylo bez zlé vůle odepřeno otcovství, je v této uvozující inscenaci potlačena. Cesta k dotvoření vlastně existující úplné rodiny, řešícímu problémy všech jejích členů, je cíl, který poetice celého bezděčně vznikajícího volného cyklu dává směr, hloubku i výhled. Komediální je ve VELRYBĚ současně společensky kritické (připomíná o něco starší nájemnickou trilogii, která do Tháliiny náruče přivedla Ivu Andrlovou). Dobové strázně osamělé matky a neposedného nápaditého syna poprávu získaly - a dále získávají - svou nadčasovost v nových a nových generacích svých vděčných, rozradostnělých diváků. Myslím, že právem. (02.12.2007)

Obidva diely som ako dieťa rád pozeral na VHSke a miloval som najmä druhý - letný počin. No prvý raz po zhliadnutí dospeláckymi očami musím ohodnotiť na plnú šupu práve jednotku. Film veľmi autentický a dobre vymyslený. Akosi sa tu dá pochopiť pozícia všetkých troch - matky, otca aj malého syna. Režisérka inšpirovaná vlastnou životnou situáciou osamelej matky, ktorej syn nahovára ženíchov. Na tú dobu veľmi progresívny, ba až feministický počin. Uprostred tuhej normalizácie nie sú hlavnými postavami dojička či traktorista, ale baletná tanečnica a horolezec zdolavajuci osemtisícovky, čo je ďalšie plus. Preissová a Němec výborní a to samoúčelná živelnosť Tomáša Holého je v tomto prípade režisérsky ukočírovaná ku prospechu veci. Tento štyridsaťpäť ročný film sa nemusí hanbiť ani dnes, v konkurencii moderných artových filmov zo Škandinávie. (05.01.2023)

Pro tuhle rodinnou komedii mám slabost od dětství, Janinka Preissová je půvabná žena a skvělá herečka, Tomáš Holý je v mých očích nádherný přírodní úkaz, no a František Němec má ohromné charisma a podmanivý hlas.. Báječně jim to spolu funguje, ta chemie mezi nimi je okouzlující.. Zimní prázdniny ve Špindlu jsem si s nimi parádně užila a v závěru se mi zas a znova stahovalo hrdlo dojetím.. P.S. Miluju celou tu scénu, kdy František Němec dopočítává měsíce do září a pak si vrazí hlavu do sněhu.. (11.08.2023)