Reklama

Reklama

Vinnetou - Poslední výstřel

  • Západní Německo Winnetou - 3. Teil (více)
TV spot

Legendární náčelník Apačů a jeho přítel Old Shatterhand vyjíždějí vstříc jejich poslednímu dobrodružství... Vyprávění z Divokého západu jsou stejnou měrou příběhem velkých dobrodružství v dálavách nepokořené přírody, ale současně i pochmurným pojednáním o svobodě a prosperitě dobyvatelů na úkor původního obyvatelstva. Ze střetu těchto protikladů vychází romantismus klasických románů Karla Maye i jejich filmových adaptací ze šedesátých let. Nejvíce patrný pak je právě v závěrečném díle trilogie Vinnetou. Hrdinný náčelník Apačů se zde marně pokouší dodržovat podmínky vzájemného soužití indiánských kmenů a bílých osadníků. Ti navzdory oficiálním dohodám nadále pronikají na indiánská území a zabírají je pro sebe. Vinnetou se v doprovodu Old Shatterhanda vydává do Santa Fe, aby s tamním guvernérem dohodl mírové řešení vyhrocující se situace. Mezitím v městě Clinton proradný obchodník s půdou Vermeulen a vůdce banditů Rollins organizují další výpady a lsti proti indiánům, aby se domohli jejich země. Navíc usilují o život přímo Vinnetouovi, neboť na území Apačů leží zdroj petroleje, kterého se chtějí zmocnit... Vinnetou – Poslední výstřel byl plánovaný jako závěrečný díl trilogie přímo vycházející z příslušných knih Karla Maye a měl se podle plánů producenta Horsta Wendlandta stát také kasově nejúspěšnějším z jeho mayovek. Šance filmu u publika proto neváhal podpořit štědrým rozpočtem a ambiciózními akčními pasážemi, které měly konkurovat již tak impozantním sekvencím přestřelek na pozadí hořícího petrolejového pole v předchozím snímku Vinnetou – Rudý gentleman. Nicméně již samotné ohlášení výroby snímku paradoxně vyvolalo vlnu nevole a pobouření. Filmové mayovky se mezitím staly nejen diváckými hity v Německu i dalších evropských zemích, ale dospěly do stádia opěvovaného kultu. Když se fanoušci dozvěděli o plánech filmařů, že zůstanou věrni předloze, a celý film tedy zakončí scéna úmrtí populární figury, vyvolalo to řadu emotivních reakcí od zarmoucení až po agresi a osočování tvůrců jako vrahů. Wendlandt navzdory všemu zůstal neoblomný a z velké části právě díky tomu vznikla vůbec nejpůsobivější ze všech filmových mayovek. Režie se opět zhostil přední německý řemeslný profesionál Harald Reinl, jenž je podepsaný již pod předchozími částmi trilogie i Pokladem na Stříbrném jezeře. Vedle samozřejmé účasti hvězd Pierra Brice a Lexe Barkera dostal tentokrát větší prostor Ralf Wolter, představitel oblíbeného Sama Hawkense. Role dívky v nesnázích tentokrát připadla francouzské modelce Sophii Hardyové. Coby hlavní záporák se pak divákům do paměti nesmazatelně zapsal italský herec Rik Battaglia, jenž se předtím objevil ve vedlejších partech mayovek z konkurenční produkce Artura Braunera, šéfa společnosti CCC-Film. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (377)

Tony.cs 

všechny recenze uživatele

Ze všech čtyř zlatých Mayovek ten nejsvižnější a nejlepší díl. Scéna s hořící řekou mě vždycky dostane, scéna s koňmi propadajícími se do pastí ve mě budí nedůvěru, protože mám pocit, že se dost koní muselo poranit. Na svou dobu je skvěle a dost realisticky natočena. No a scéna s Vinnetouovou smrtí? Ach jo, slzičky kanou. ()

Wacoslav1 

všechny recenze uživatele

No já nevím, ale tenhle díl jsem nikdy tolik nežral jako jedničku, dvojku a poklad. Uznávám, že patří k původní trilogii jako dítě jsem z toho konce byl smutnej, ale ne zase tolik jako kdyby sejmuli Oldu i když ho měl původně Battaglia na mušce. měl jsem ho prostě vždycky o něco radši co naplat. Každopádně tenhle film už není až taková hitparáda. Chybí mi tu nějaká zásadní nezapomenutelná akční scéna jako byl v Pokladu přepad Butlerovy farmy v jedničce masakr v Roswelu nebo ve dvojce pyrotechnická extáze v New Wenango. Každopádně oproti těm blbostem který začali po tomhle filmu vznikat je to ještě o level nahoru o tom žádná. Old Shatterhand opět neskutečnej bourák co rozdává pěsti i hlášky. Battaglia řekl bych spíš průměrnej už jsem ho v Mayovkách viděl hrát lepší záporáky. Na druhou stranu jeho Rollinsovi už nikdo neodpáře titul ten kdo poslal do věčných lovišť Vinetoua. takže nadprůměr to je, ale zase taková zásadní pecka pro mě ne.65% ()

Reklama

kaylin 

všechny recenze uživatele

Samozřejmě, že to jsou hodně body z nostalgie, ale tohle je prostě tak parádní film, kdy na konci na mě pokaždé padá smutek. Vím, že jako dítě jsem u filmu řval jako želva. Vinnetou by si tohle zasloužil jako poslední film, což není úplně pravda, protože se později objevil v dalších, které samozřejmě tomuto dějově předcházely. To bratrství na mě pořád dělá dojem. ()

Pepinec 

všechny recenze uživatele

Netajím se tím, že jako malý kluk jsem Vinnetoua hltal plnými doušky. Všechny díly o náčelníkovi Apačů znám nazpaměť, na karnevaly jsem chodil v masce buď samotného Vinnetoua anebo jeho bílého bratra Old Shatterhanda, doma jsem běhal v obýváku s čelenkou a dlouhou parukou, schovával se za gauče a vařečkou střílel zlé bandity. Pierre Brice a Lex Barker mi utvořili modly. S odstupem času vnímám tu naivitu, utopii, místy až přehnanou snahu o vyjádření gentlemanství. Jistě, nejsem slepý. Ovšem, ty vzpomínky na dětství... Poslední výstřel je zcela určitě nejpovedenější ze všech Mayovek, to mi taktéž nikdo nevymluví. Jedna dlouhá a nabitá idiánská jízda. Chuť slz, které jsem vyplakal na konci, nikdy nezapomenu. ()

predators 

všechny recenze uživatele

....to jsem tak dneska přišel k babičce a co nevidím? Právě běžely první minuty této jedné z nejklasičtějších westernovek a já už zůstal až do konce. Od Vinnetoua nejde jen tak odejít a už vůbec ne od jednoho z nejdojemnějších dílů. Prostě klasika, která neumírá...tedy bohužel, díky poslednímu výstřelu přišel i poslední výdeh Old Shatterhandova bratra... :-( 85% ()

Galerie (46)

Zajímavosti (37)

  • První klapka zazněla v úterý 8. června 1965, tedy jen několik dní poté, co Harald Philipp dokončil práci na Petrolejovém princi (1965). Poslední klapla padla už po 67 dnech – 13. srpna 1965 a část štábu už v Jugoslávii zůstala, protože za deset dní se zde měl točit film Old Surehand (1965). (hippyman)
  • Místa natáčení: Jugoslávie: Mali Alan u Obrovacu, Plitvická jezera, Zrmanja-Canyon u Obrovacu, Solin u Splitu, Trogir, Ljubiljana, Vrlika, Crvena Luka. (hippyman)
  • Zatímco dělníci pro jednu scénu připravovali vory, architekt Vladimir Tadej si zatím klidně plaval v řece Zrmanje, do které se dostal i delfín. Jeden dělník toho využil a zavolal: „žralok!“ Tadej rychle vylezl na jeden z nedodělaných vorů, ten byl ale vlhký a kluzký, pročež architekt spadl a zlomil si žebro. Dělníkovi to ale neměl za zlé, měl smysl pro humor. (mar48)

Reklama

Reklama